Criminal|| •Larry Stylinson• *korekce*

Twenty-six

Celá cesta proběhla v naprostém tichu. Nechápavě a lehce vyděšeně jsem se podíval na Harryho, když zastavil na kraji nějakého lesa.

,,Nemusíš mít strach, pojď" rukou mi naznačil, abych vystoupil z auta, což jsem s menším zaváháním udělal. Po boku Harryho jsem se rozešel do středu lesa. Šli jsme opět v naprosté tichosti, které přehlušovalo jen zpěv ptáků.

,,Kde to jdeme Harry? Už mě bolí nohy" zakňučím a značně zpomalím chůzi.

,,Už tam skoro jsme Lou" pokroutil nade mnou hlavou. S povzdychem jsem se tedy opět rozešel.

,,Stůj a zavři oči" cože? Nechápavě jsem se na něj podíval. Harry se na mě díval pohledem ala 'udělej co jsem řekl a na nic se neptej', proto jsem nakonec oči zavřel.

,,Dobře, já teď povedu, nemusíš mít strach." obeznámil mě se svým plánem a zatlačil na mé záda, a tak jsem se rozešel.

Po chvilce chůze, kdy jsem několikrát málem spadl, mě Harry zastavil.
,,Můžeš otevřít oči" zašeptal mi do ucha, a já tak tedy udělal. Pár krát jsem musel zamrkat očima, abych si zvykl na náhle světlo. Poté jsem se rozhlédl kolem sebe a v úžasu otevřel pusu.

,,T-o je krása Harry" vydechl jsem úžasle. Stojíme na nějaké skále, pod kterou je menší jezero s krásně třpytící se krajinou. Hezčí místo jsem snad v životě neviděl.

,,Já vím, je to jedno z mých nejoblíbenějších míst" kývl s úsměvem Harry. Nemohl jsem se jeho úsměvu nabažit. Má tak krásný úsměv. Je škoda, že se neusmívá častěji.

Udělal jsem jeden krok dopředu, ale to jsem dělat neměl. Podjela mi noha a spadl spadl bych z oné skály, kdyby mě Harry nechytil. Obmotal ruce okolo mého pásu a já se na něj více natiskl. Mé srdce bušilo jako o závod. Zvedl jsem pohled nahoru a podíval se Harrymu do tváře. Měřil si mě zkoumavým pohledem. Svýma očima tikal z mých očí na mé rty.

Než jsem se nadál, tak se ke mě začal pomalu přibližovat. Vážně se mě právě chystá políbit? Na chvíli zaváhal, ale poté přilepil své rty na ty mé. Nijak s nimi nepohyboval, jen je tam nechal. To až já jsem se odvážil a udělal první pohyb, který Harry ihned zopakoval.

Nemohl jsem se jeho rtů nabažit. Měl je tak jemné, a tak úžasně líbal.

S hlasitým mlasktnutím se ode mě odtáhl. Na jeho tváři pohrával lehký úsměv, stejně jako na mé.

,,Uhm, j-já-" chtěl jsem něco říct, ale byl jsem přerušen Harrym:,,Měli by jsme jít" s povzdechem jsem přikývl.

Celou cestu zpátky domů jsem musel neustále přemýšlet o tom polibku. Harry mlčel, nic neříkal a věnoval se řízení. Lituje toho? Lituje toho, že mně políbil?

,,Lituješ toho?" musel jsem se zeptat.

,,Čeho?" zeptal se nechápavě, i když moc dobře věděl, co myslím.

,,Toho polibku" stiskl volant silněji, až mu zbělaly klouby.

,,Ne, nelituju" pokroutil hlavou. Úlevně jsem si oddechl. Nevím co bych dělal, kdyby odpověděl, že toho lituje.

Nový den a opět nová část!

Jinak, toto je můj instagram: _veronicahood
Budu ráda, když mi dáte follow, a já vám ho samozřejmě oplatím ❤