School Love

❤Memories❤

Minulý díl:

Občas mě Kai trefil pěstí do ksichtu a D.O mě kopnul. Když odcházeli, řekl jsem D.O-ovi, proč to udělal, když jsme byli tak dobří kamarádi. Kai s D.O-em se na mě otočili, a pak odešli. Pak jsem za rohem slyšel Kaie, jak nadává D.O-ovi, jak se mohl bavit s takovým loserem, jako jsem já. Nakonec jsem slyšel náraz do stěny a následné skučení chvilku před tím, než jsem zavřel oči.

Probudil jsem se až v nemocnici s hadičkami zapíchnutými v žílách. Pípající cosi ohlašovalo můj tep, a já se po chvilce začal hrozivě nudit.

End of FlashBack

„Halo Sehune" Mával mi před očima LuHan, a já se vzpamatoval z mé vzpomínkové chvilky. „Ano?!" Trhl jsem sebou, protřepal hlavou, a podíval jsem se na LuHana, který se na mě tvářil se starostlivým pohledem. „Ptal jsem se tě, proč si odešel z vaší školy, a nastoupil k nám." Jak tématické... „Protože můj učitel řekl mým rodičům, že se při hodinách nesoustředím, čmárám si do sešitu, a mám na těle modřiny. Ale jsem i celkem rád. Partička kluků mě totiž šikanovala, a mezi tou partičkou byl i můj starý kamarád." Dokončil jsem můj neobvykle dlouhý dialekt, a se smutným pohledem koukal do země. Když jsem se podíval na LuHana, viděl jsem v jeho očích emoce. Bolest, pochopení, ale taky něco, co jsem nedokázal určit, až po chvilce jsem poznal, co je to za emoci. Nenávist. „Jsme na tom stejně." odpověděl bez rozmyšlení a podíval se pryč. „Partička kluků mě taky šikanuje. Proto jsem asi skončil u tebe. To kvůli nim." Zase se rozbrečel. Už jsem to nemohl vydržet a položil jsem si moje ruce na jeho líce. Dlouhý a upřený pohled. Tak by se dalo popsat naše vzájemné koukání se do očí toho druhého. Když jsem se k němu opět začal přibližovat, sklopil svůj pohled dolů. Myslel jsem si, že je mu to nepříjemné, ale když jsem se trošku skrčil, viděl jsem ruměnce přes celé jeho tvářičky. Nakonec to byl ale on, kdo spojil naše rty v jedno a prohloubil ho ještě víc. Přejel jsem mu jazykem po dolním rtu, a vyžadoval si tak přístup do jeho tlamičky. Usmál se a vstup mi potvrdil. najednou začala válka mezi našimi jazyky, kterou bohužel vyhrál Lu. Nezdá se chlapec jeden. (XD) Slyšel jsem nějakého dědka a odtáhl jsem se, abych se podíval, co se vlastně děje. Po ulici šel nějakej děda s vnučkou či co to bylo a zakrýval té malé oči. Asi kvůli nám. „Buzeranti zasraný. Chudák holka." S těmito slovy se zbalil a šel pryč. Já se s Lu-em jen hlasitě zasmál a pokračovali jsme v tom. Když jsem mu sahal pod tričko, zastavil moje ruce. Opět jsem se odtáhl a podíval se na LuHana s otazníčky v očích. Ten jen zakroutil hlavou, vyhoupl se do stoje a pomohl mi taky vstát. Vzal mou ruku do té své, a už jsme šli vstříc můj dům. „Jdeš první?" Zeptal jsem se ho, když jsme seděli na mé posteli a koukali do mobilů. Podíval se na mě jako kdyby nevěděl, o co go, ale pak mu to jako zázrakem došlo. Odpověděl mi pouze zakýváním hlavy a za chvíli zmizel v koupelně. Když se sprchoval došlo mi, že nemá co na sebe, a tak jsem mu jako "hodný kamarád" vybral nějaké oblečení. Trenky a tričko by měly stačit. Otevřel jsem dveře do koupelny a nevěřil svým očím. Ty jizvy na zádech. Dokonce i na nohou a na zadečku jsem nějaké fleky viděl. Co jseš to za úchyla Oh Sehune?! V hlavě jsem se propleskl a uvědomil si, že pořád tak nějak koukám na Luhanovo...pozadí. „Sehune?!" podíval se na mě Luhan přes plastovou přidělávku na sprše, aby jste neviděly toho dotyčnýho a aby měl trošku soukromí. „Jenom jsem ti sem šel dát věci. Neboj, nekoušu."