Posedlá Alfou ✔|PROBÍHÁ PŘEPIS + KOREKCE|

14. Večeře

Pozn. autora: Všechny pokrmy budou vysvětlené na konci kapitoly, takže se nebojte.

- Aisha's POV-

Nečekala jsem, že si s jednou obyčejnou večeří dá tolik práce. Myslela jsem, že budeme večeřet v nějaké restauraci, ale když auto zastavil u velkého jezera, byla jsem nadšená. Nejsem velký příznivce přeplněných a hlučných restaurací. Dávala jsem přednost tichým a klidným místům s nádechem záhadnosti. A takové toto místo bylo.

,, Líbí se ti to?" Lekla jsem se ho, když se jeho paže obmotaly kolem mého těla. Nepatrně jsem se o něj opřela.

,, Přesně můj styl. Jak jsi to věděl?" Zašeptám zvědavě a otočím se k němu. Místo odpovědi se jen trochu pousměje a vede mě za malý domek. Pousměju se když uvidím jakým způsobem je stůl prostřený. Nic výrazného. V jednoduchosti se skrývá krása.

Cítím teplo jeho dlaně na své. Ani nevím, kdy jsme si ty ruce propletly. Nevadí mi to, protže jsem až moc nadšená. Pomůže mi, se posadit a sám si sedne naproti mě. Nakloním hlavu na stranu a sleduji ho.

,, Děje se něco?" Zeptá se a mírně kývne hlavou. Sednu si na židli trochu bokem a zadívám se na slunce, které tak během hodiny zapadne. Odráží se od malých vlnek, jež jsou na hladině jezera. Je to krásné.

,, Dobrý večer, Alfo Cassiane, je radost Vás znovu vidět. A dobrý večer i Vám, Luno Aisho, ráda Vás potkávám. Mé jméno je Sandra a dnes jsem Vám plně k službám jako Vaše servírka." Tahle zdvořilost je děsná. Mám chuť jenom něco odseknout, jak se mi z toho dělá zle. Ale na místo toho se usměju a zadívám se na ní.

,, I já tě ráda poznávám, Sandro." Usměv mi oplatí a zmizí zpátky v malém domku.
Když pohledem zalétnu směrem ke Cassianovi, zjistím, že mě celou dobu pozoruje.

,, Co jsem udělala špatně?" Zeptám se zmateně. Na jeho tváři se objeví usměv a jemně zavtí hlavou. ,, Nic jsi neudělala špatně, jen přemýšlím. " Nadzvednu obočí a čekám, co řekne. ,, Moc ti to sluší. Kdybych řekl, že jsi krásná, lhal bych. Jsi nádherná a já jsem rád, že jsem tě vzal sem, kde tě mám celou pro sebe. A navíc..." Jeho oči trochu ztmavnou a mě se rozbuší srdce. Polknu. ,, Nemusím být u toho, jak ostatní muži myslí na to samé co já, kdyby tě viděli v těchto šatech."

Cítím, jak moje tváře nabírají růžový odstín. Sklopím pohled a začnu si mnout ruce, které mám položené na klíně. Nevěděla jsem, co mu na to odpovědět, no naštěstí mě zachránila Sandra, která přinášela předkrm.

Tuhle konverzaci s radostí dokončíme později, ozve se mi jeho hlas v hlavě. Trhnu hlavou a zadívám se na něj. Mrkne na mě a tiše se směje.

,, Jako předkrm jsme pro Vás připravili Sashimi ze žlutoploutvého tuňáka, salát Goma Wakame a pražený sezam. Přeji Vám Dobrou chuť." Položí před nás talíře a znovu odejde. Se zájmem se zadívám na jídlo. Vypadá to výtečně.

-Cassian's POV-

Sledoval jsem ji, když si vkládala do úst každé sousto. Předkrm se jim povedl a já si na něm doopravdy pochutnal. Mám rád různorodé kuchyně, a co se mi podařilo zjistit od Kellena, Aisha taky.

Večeře zatím probíhala podle mých plánů. Byla nadšená, víděl jsem jí to na očích. Možná, že byla i trošku zmatená od toho, co jsem předtím řekl. Musel jsem se nad tím pousmát. Vše bylo perfektní, až na to, že můj vlk na tom byl čím dál tím hůř. Nelíbilo se mu tohle. Chtěl si ji označit, a tím ukázat všem ostatním, že je jenom naše.