i made a new friend ➳ wonkyun

15

Changkyun se probudil zpocený a zprudka dýchal. Natáhl se pro telefon, který ležel na nočním stolku. 

3:58

Rukou si promnul obličej  a potichu vylezl z postele. Wonho byl na druhém konci postele a v poklidu vydechoval. Co nejtišeji se přesunul do kuchyně jejich hotelového pokoje. Chvíli mu trvalo, než si jeho oči zvykli na takové množství světla. Vzal si skleničku, co ležela na stole, aby se napil. Trochu se mu ulevilo, když jeho hrdlo zchladila studená voda. 

"Nemůžeš spát?" Changkyun stuhl. 

Ne, tohle není pravda.  Nemůže to být pravda.

Neotočil se za hlasem za jeho zády. Snažil se sám sebe přesvědčit, že se mu to jenom zdálo. Ještě napůl spal.

Už se chtěl vrátit zpátky do ložnice, když ucítil jemný dotek na pravém rameni. Otočil se.

Stál tam. Stejně jako před několika měsíci. Stejné oblečení, tvář, účes.

Rozdíl byl jen v tom, že jeho tvář nezdobil ustaraný výraz, ale spíš smutný úsměv. 

Kihyun stáhl svojí ruku zpátky a jen na něj koukal. Changkyun nevěřil svému hlasu natolik, aby promluvil. 

Starší z chlapců se po pár minutách ticha zhluboka nadechl a promluvil: "J-jsem rád, že se ti daří," nedíval se Changkyunovi do očí, ale na podlahu, "napadlo mě, že už tě asi neuvidím, takže jsem myslel, že by bylo fajn dát ti... však víš, poslední šanci."

Changkyun tam jen stál, nevěděl co říct, nebo udělat. Nechápal význam slov, co právě slyšel.

A pak mu to došlo.

Kihyun to věděl. Věděl to celou dobu. Věděl to, protože byl jenom v jeho hlavě.

Changkyun tentokrát nezaváhal. Pomalu se naklonil k staršímu a spojil jejich rty. Rty druhého chlapce neměli žádnou specifickou chuť. 

Svojí poslední šanci využil jak nejlépe dokázal. Po tom, co se od sebe odtáhli ho objal a obdaroval ještě malou pusou na čelo, načež se otočil a vrátil se zpátky do ložnice. 

Usnul bez problému, k Wonhovi si lehl co nejblíž to šlo a nechal se unášet tichem noci. Jeho srdce bilo klidněji, než obvykle.

hello guyz~ jak už vám teda došlo; povídku nepozastavuji ani nic podobného. opravdu moc děkuji všem, co se ozvali a motivovali mě k tomu, tohle dokončit. rozhodla jsem se, že to už nebudu víc protahovat (což jsem měla původně v plánu), a rychle to dokončím. pravděpodobně můžete očekávat ještě jednu nebo dvě kapitoly. doufám, že splním vaše očekávání ♡