The Deadly Games

1

,,Elodie Williams," ozvalo se mé jméno. Všichni se na mě podívali. Nemohla jsem tomu ještě pořád uvěřit. Právě vyvolali mé jméno z osudí. Účastním se Hladových her.
,,Tak pojď zlatíčko, všichni na tebe čekají," řekla žena s modrou parukou a modrým ošklivým make-upem. Aby jí vše ladilo, tak měla i modré šaty a modré šperky. Kapitolské klasické oblečení...

Probudila jsem se celá spocená z té noční můry. Vše to byl jen sen. Hnusný sen. Noční můra. Matka ještě spala a tak jsem vyklouzla z postele, převlékla jsem se do otrhaných kalhot a černého trička a nasadila jsem si starou černou koženou bundu. Nasadila jsem si černé kožené boty a vyklouzla jsem ven.
Vzduch byl studený a vítr mě bil do tváří. Nevěděla jsem, kam jdu, jen jsem se potřebovala uklidnit. No tak, Elodie, uklidni se, byl to sen. Nepůjdeš tam. Nevyberou tě. Tebe ne!
Ještě hodinu jsem chodila po kraji, než jsem se vrátila domů.

O několik hodin později jsme se s matkou připravovali na Den sklizně. Umyli jsme se, umyli jsme si vlasy a vzali jsme si na sebe to nejsvátečnější oblečení, co máme.
Vlastním světle růžové šaty po kolena a tak jsem si je vzala. Matka mi spletla vlasy do složitého drdolu.
Podívala jsem se do zrcadla a nemohla jsem uvěřit svým očím. Už jsem nevypadala jako ta šmudla, nebyla jsem černá od sazí a vypadala jsem naopak, že pocházím z bohatšího kraje.
Skoro jsem se z toho rozplakala.
,,Ach, zlato," matka mě objala. ,,Tebe nevyberou. Nepůjdeš do arény. Ty ne."
,,Ale... co když jo? Nejsem ničím výjimečná, lovit umím jen trochu."
,,Umíš vrhat nože. Ale nevyberou tě," matka mě stiskla ještě víc. Myslím, že tomu sama nevěřila. ,,Pojď, už je čas," řekla a vyšli jsme ven na hořící slunce.

Všichni stáli v řadách a čekali jsme, koho vyberou.
Žena s modrou parukou a příšernýmy modrýmy doplňky vyšla na pódium. Vypadala jako ta ze snu.
,,Vítejte na 44. Hladových hrách. Jak jistě víte, jsem tu proto, abych vybrala nové splátce do letošních her. Ale prvně si pustíme film, který jsem s sebou přivezla až z dalekého Kapitolu," mluvila žena medovým hlasem. Vypadala strašně komicky.
Spustil se film o válce a o hrách. Samozřejmě to byl dokonalý Kapitol, který nás zachránil. Když film skončil, objevil se na obrazovce erb Kapitolu a všichni obrátili pozornost na ženu.
,,Nyní vyberu nové splátce. Začneme dívkami," usmála se sladce a přešla ke skleněné misce s papírky s našimi jmény.  Chvíli jen kroužila rukou a pak vytáhla jeden papírek. Přešla zpět k mikrofonu, otevřela papírek. Ať to nejsem já. Prosím, ať to nejsem já! Chvilku nás napínala a pak řekla jméno.
,,Elodie Williams."