The School ✔️

12. Odchod

O 4 roky později

Už to bude pět let od té doby co jsem se upsala ďáblu. A čtyři roky od té doby co jsem brutálně zabila ty dva zamilované žáky. Zbývá  mi jeden den a tak jsem se rozhodla pomstít se tomu poslednímu koho byste čekali. Zabiju Edgara! To díky němu už nejsem živá.

Teď jsem v koupelně a vyvolávám ďábla. Zabít ducha, který je z části démon není jednoduché. Už jsem to jednou zkoušela , ale motorovka, plamenomet ani nůž nefungovaly.

„O co jde!"

Ozval se hlas za mnou. S ním se objevil on, sám ďábel. Když jsem se chtěla otočit jeho ruka na mém rameni mě zastavila. V zrcadle přede mnou nebyl vidět. Byl jako poloviční upír. Byl tam vidět jen černý obrys muže svalnaté postavy.
Nebyl ani tlustý ani přílišný svalovec.

„Chtěla jsem tě požádat o pomoc s mou poslední vraždou."

„O koho se jedná, že ho nedokážeš zabít sama?"

V tu chvíli mi to došlo. Co když mi nebude chtít pomoct zabít Edgara, protože jestli je má teorie správná tak Edgar pracuje pro ďábla. Ale co za pokus to stojí. Pomyslela jsem si a řekla.

„Chci zabít Edgara ehmmm tedy Zlého ducha."

Pronesla jsem to sebejistě a upřímně.

„Dobrá tedy. Stejně si toho pro mě více udělala ty než on. Navíc myslím, že tato škola už toho má dost."

Tři hodiny mi vysvětloval jak se ho zbavit. Když jsem mu to z paměti celé přeříkala odešel. Vešla jsem na chodbu a zavolala.

„Edgare!"

Hned se objevil naproti mně.

„Ano co si přeješ?"

Zeptal se mě.

„Počkej tady."

Řekla jsem a vběhla do vedlejší třídy. Tam jsem chňapla po první dívce co jsem viděla. Teď už stačilo jen ji donutit, aby ho políbila. Chvíli to trvalo, ale stačilo jí ukázat mačetu v mé pravé ruce a bylo po problému. Dívka k němu přistoupila a políbila ho. Ona padla k zemi mrtva. Edgar zůstal jako zkamenělý ve stoje. Přistoupila jsem k němu. Pohladila ho po tváři a řekla.

„Tak vidíš Edgare taky tomu neutečeš. Každý jednou zemře. Tak jak to říkal ďábel? Polibek lidské dívky ho zparalizuje, dalé dotek lásky ho přizabije."

Dotkla jsem se jeho tváře jako to dělají milenci z filmů. Edgar se polomrtev skácel k zemi.

„A nakonec dar, který zahřeje jeho srdce."

Dořekla jsem. V tu chvíli jsem si představila jak mám v ruce perníkové srdce s nápisem miluji tě. Stačilo ho jen obrátit. Pak už bylo jednoduché vtisknout mu srdce do rukou. Po chvíli byl Edgar mrtev. Konečně!

O pár minut později se za mnou objevil ďábel. Pevně mně chytil kolem ramen. Země pode mnou se propadla a já uviděla červenou zář.