The School ✔️

21. Trošku to zrychlíme

Už na to kašlu. Je na čase urychlit proces. Vím, že jsem vám slibovala 12 vražd. Trvá to moc dlouho. Místnost jsem vyklidila a vyčistila. Většinu za mě udělala policie.

Rozhodla jsem se apelovat na jejich  psychiku. Nejdříve zabiji před zraky ostatních tu nejmenší holku. Aby jste věděli tak tihle zbývají:
7. Martin Důlek (9)
8. Jan Kučera (12)
9. Zuzana Tečková (8)
10. Olívie Jilmová (14)
11. Tereza Nekovářová (10)
12. Milena Musilová (7)

Milena zemře jako první. Zbytku se při její smrti dělalo zle. Tereza se dokonce pozvracela. Jediný komu to bylo jedno byla Zuzka. V klidu se dívala na to jak té malé holce teče krev z krku. Pustila jsem Mileniny vlasy. Její bezvládné tělo spadlo do loužičky vlastní krve. Zkoumavě jsem se podívala na Zuzanu. Na jejích rukou byly vidět jizvy. Nakrčila jsem nos. Tohle nesnáším. I přes to jsem pokračovala Terezou. Kazila morálku.

Její tělo viselo ze stropu oběšené s několika tržnými ránami. Drůhá louže krve v této místnosti se začala formovat. Pohlédla jsem na Zuzku. Byla tak klidná.

Uvidíme co uděláš teď.

Pomyslela jsem si. Já vím o všem na téhle škole. Taky vím, že se jí líbí Martin.

„Teď jdeš ty."

Odpoutala jsem ho z pout. Koutkem oka jsem zahlédla její vyděšený výraz. Připoutala jsem ho k židli. Nejdříve byl otočený ke zbytku zády. Nožem jsem mu udělala velký úsměv na tváři. Respektivě jsem mu rozřízla pusu od ucha k uchu. Otočila jsem ho zpět ke zbytku. Zuza se zděsila.

„Usměj se na svou lásku!"

Pronesla jsem ironicky. Neměl jinou šanci než se usmát. Stála jsem za ním. Stačil jeden rychlý pohyb. Skončil stejně jako Milena. V louži své vlastní krve. Naší "drsňačce" stekla po tváři slza.

„Kdo dál?"

Zeptala jsem se spíš sama pro sebe. Olívie. Co to s těma dnešníma rodičema je. Za co ty děti trestaj? Tahle smrt pro ní bude spíše vysvobozením. Stejně se mi líbí její koníček. Sociální sítě. Vzala jsem do ruky její mobil. Tolik druhů na výběr. Skusíme Instagram.

„Před focením by ses měla upravit. Nejdřív vlasy."

Nožem jsem jí na hlavě udělala skalp.

„Teď make-up."

Jedno oko jsem jí v rámci líčení vyřízla úplně. Rty jsem jí ořezala tak, že vypadali jako třásně. Stačilo udělat tvářenku ze zbylé krve. Bylo hotovo. Udělala jsem pár fotek a šup s tím na instagram. Z toho bude vyrál. Při skrášlování její tváře bohužel zemřela. Jaká škoda.

Zbývají dva. Jan a Zuzana. Zuzka brečí. Jan zvrací. Tak nevím koho mám zbavit trpápení dříve. Připoutala jsem ho k židli. Znáte takové ty třídní klauny co mají furt blbý poznámky. Tak to je on. Tihle kluci mívají v zálibě muziku. Rozevřela jsem mu břicho. Předtím jsem ho uspala. V podstatě jsem na něm provedla takovou menší operaci při které jsem mu do břicha vložila reprák. Když se probral vzala jsem jeho telefon. Pustila jsem tu nejotravnějši písničku jaká existuje. Despacito.

(Doufám, že všichni tuhle písničku nesnášíte stejně jako já.)

Rytmus hudby mu pomalu začal ničit vnitřnosti. Ječel. Nebylo mu to nic platné. Naopak jsem hudbu ještě zhlasitila. Brzo bylo po všem. Stačí jen zabýt tu holku.

Už jsem jí sundávala řetězy, když sebou mrskla. Vymrštila se z mého sevření sebrala nůž ze země a zakřičela na mě.

„Radši se zabiju sama než rukou démona co nezná soucit!"

S těmi slovy do sebe zabodla nůž.

„Ach ty naivní děcko...."

Vytáhla jsem jí nůž z hrudník.

„....myslíš si, že mě tímhle dojmeš?"

Z pusy jí vytekla krev.

„Užij si to v pekle."

Pronesla jsem k ní než její tělo definitivně opustil život.

Příští kapitola bude možná poslední. Doufám, že se těšíte.

PS: Díky za všechny shlédnutí a voteds🖤.