3

95 18 0
                                    

*Jak jinak než pohled 3 osoby*

Ráno se Jimin probral v posteli a uvědomil si, že tam sám nedošel. Při představě, že opět jako děcko usnul a Hoseok ho musel ukládat, měl chuť se propadnout. Pomalu se vyhrabal z postele a hned jak jeho tělo opustilo matraci, měl chuť se tam vrátit a nikdy nevylézt. To bohužel nešlo a tak na sebe hodil černé džíny a dlouhé bílé tričko. Nespokojeně zamumlal první nadávku, která mu přišla na jazyk, když si musel utáhnout pásek o další dírky. Poslední dobou ztrácel víc váhy, než je zdravé. Jeho chuť k jídlu se značně zmenšila a tak to šlo i s jeho váhou. Jimin jedl víc jídla než musel jen když byl s klukama. Naposledy si popotáhl rukávy trička a navrch si oblékl mikynu. Sebral tašku a vyšel potichu z pokoje. Hoseok většinou touhle dobou ještě spal, takže měl Jimin spoustu času. Potichu došel do kuchyně a zapl kávovar. Vytáhl svůj hrníček s jeho jménem od Namjoona a nalil si kafe. Na konci chodby vedoucí od jejich pokojů, se ozvaly kroky. Hobi se vzbudil. Jimin ztuhl a zůstal nehybně stát zády k chodbě. Nechtěl se s Hobim po tom včerejším výstupu bavit. Styděl se. Styděl se, že ho chudáka nechal, aby ho odtáhl do ložnice, jako malé dítě. ,,Dobré ráno Jimine." Řekl ospale Hobi a s úsměvem si začal vytahovat z lednice suroviny na přípravu snídaně. ,,Dobré." Odpoveděl Jimin a věnoval mu falešný úsměv. Hobi si ho po dlouhé době mohl prohlédnout. Nikdy ho moc nezajímalo, jak se ostatní oblékají, ale u Jimina ho výběr oblečení překvapil. Jimin, nyní opřený o linku, se lehce začervenal, když si toho všiml a začal si žužlat ret. Hobi povytáhl obočí a věnoval mu tázavý pohled. ,, Nebude ti moc velké teplo?" Řekl a Jimin ztuhl. Jak se z toho teď jenom vykroutit? Nemohl by si vzít krátké tričko, protože by pak všichni vyděli jeho jizvy na rukách. Rychle plácl to první co ho napadlo. ,,N-ne to je dobrý H-hyung." Hoseok se najednou zvedl a rychlými kroky zmizel za roh chodby. Jimin se nezmohl na nic jiného, než jen zaraženě stát na místě a  koukat. Hobi se po chvíli vrátil a držel v ruce tričko. Hodil ho po Jiminovi a čekal až se převlékne. Jimin zbledl a koukal na triko v jeho rukouch. Hobi si povzdechl a došel k němu. Jakmile byl od něj o něco míň než meter, tak Jimin ucouvl. Hobiho to zamrzelo, dříve pro ně bylo naprosto běžné se jeden druhého letmě dotýkat. Teď to však vypadalo, že Jimin už prostě jejich přátelství necítí stejně. Hobi s tichým promiň odstoupil, vzal si batoh a opustil byt. Jimin až teď pochopil, jak si to Hoseok vyložil a sjel zády po stěně. Nechal slzám volný průchod. Jestli kdy mezi nimi někdy něco bylo, tak teď to nadobro pohřbil.

Další díl~~krásně se jim to rozpadá nemyslíte? :')

×Don't wanna admit {Jihope}×Where stories live. Discover now