Ninjago - Destined [CZ]

Světlo

Říše stínů bylo tiché místo, bez jediného poryvu větru, bez pohybu, bez barvy. A i když vítr stál, cítila Misako všudypřítomný chlad, který jí olizoval tváře, štípal ji a bodal. Stíny se kolem ní rozptýlily hned, jak dorazila k táboru kamenných vojáků a odvážně se vplížila dovnitř. Zvláštní, nikdo si jí nevšímal, a tak zamířila přímo ke svému cíli. K velitelskému stanu.

Nakoukla dovnitř a zalapala po dechu. Garmadon tam stál, byl tolik jiný, než si ho pamatovala. Dřív hnědé vlasy byly černé jako uhel. Dřív jasné a prozíravé oči, které tolik milovala, na ni teď shlížely zarudlé utrpením. Jeho kůže byla tak černá, jak černá byla jeho duše. V jeho žilách proudilo zlo, jeho mysl zastínila bolest a utrpení. Temný lord rozebíral svůj plán se čtyřrukým generálem Kozu. Za nimi na stole stála bysta, na jejíž hlavě byla posazená helma. Misako ji okamžitě poznala.

Bez zaváhání, bez rozmyslu, vešla do místnosti. Garmadon zaslechl zvuk kroků, obrátil se ke vchodu a Misako se zarazila. Něco v jeho tváři se změnilo, když ji spatřil. Jeho ostré rysy změkly. Ona se tvářila vyděšeně. Takhle zblízka, nemohla si pomoci, změnil se tolik, že se už bála, že v něm dobro nenajde.

„Misako?" vydechl překvapeně.

Udělala odvážný krok kupředu. „Garmadone."

„Misako," zopakoval pán temnot a uhnul pohledem pryč. „Co tady děláš?"

„Náš syn je na ostrově," řekla prostě.

„Mělo by mne to trápit?" otočil se a ukázal Misako záda, hleděl na helmu na stole, která mu propůjčovala moc.

„Mělo by tě trápit, že Lloyd je teď ve věku, kdy se naplní proroctví."

„Cože? Lloyd? Jak je to možné..."

„Teď je mu šestnáct... A zastaví tě," rozhodla pevně Misako.

„To se nikdy nestane. S touto mocí, kterou mi helma poskytuje, můžu konečně opustit tohle místo. S tou mocí, kterou jsem získal, můžu konečně svět přetvořit k obrazu svému!" bouchl do stolu.

„Nevěř všemu, co..."

„Je to jediná možnost, jak chránit Lloyda," přerušil ji.

Nevěděla, co na to říct. Otřepala se. „Ta moc, kterou ti propůjčuje helma, je spojená s něčím temnějším, než jsi ty sám."

„Já jsem nejtemnější..." začal, ale zarazil se při pohledu do jejích vzpurných očí.

„Ne," zašeptala a udělala krok kupředu, s odvahou opatrně zvedla ruku a přiložila ji na jeho hruď, stále mohla cítit bušení srdce, pořád měl srdce. „Nejsi..."

Garmadon uchopil její ruku. Jeho stisk jí určitě na zápěstí zanechá modřiny. Zalapala po dechu, chvíli viděla toho starého Garmadona. Muže, kterého si vzala, ale teď to byl opět jenom temný lord. V jeho očích se zračilo šílenství, které dnem o de dne rostlo.

„Nejsi moc dobrá lhářka, Misako. Připojíš se dole v žaláři ke stejným, jako jsi ty!" na tváři se mu rozhostil šílený úsměv.

***

Nya na ně čekala v kamenném tunelu. Cesta vedla dál přímo za nosem, bez jediné odbočky. Lloyd se držel vyčerpaně vzadu spolu s Jayem. Kai s Nyou stáli v čele skupinky, následování Colem a Zanem. Nikdo neměl tušení, kam vlastně kráčí. Samuraj prosvěcoval temnotu svým mečem ohně, nikdo z nich nevěděl, co mají dělat. Čekaly na ně úkoly, testy, které odhalí jejich potenciál. Co to ale znamená?