Jmenuji se Irona!

9. nezvaná návštěva

Byla jsem ráda, že je víkend. Taťka zůstal doma, protože službu v práci za něj vzal strejda Bruce, to je asi jediný, kdo o mě ví. Jinak nikdo. Uvařila jsem a pomáhala celý dopoledne tátovi. Museli jsme opravit i oblek Iron mana. Byla to zábava, taťka nám k tomu pustil jeho vypalovačky, hlavně AC/DC. Miluji je!

,,Tak co máš naplánovanýho zítra Iron?" zeptal se mě, když jsem mu zrovna podávala jeden kus obleku. ,,No nic nemám. Proč?" odpověděla a zeptala jsem se. ,,No chtěl bych tě vzít do základny Avengers a konečně tě seznámit. Vím, jak si rozumíš s Brucem, tak proč tě nepředstavit zbytku týmu. Co ty na to?" dořekl svoji odpověď. Byla jsem do sekundy ve střehu a zakřičela:,,Moc ráda tati!" objala jsem ho.
,,Skvělé. No a teď jdi nahoru, máš volno." řekl mi ještě. Nemohla jsem se dočkat já uvidím Avengers!

Seděla jsem nejméně hoďku nad svým notebookem a nudila se. Zaklapla jsem ho a jen tak koukala do zdi. Uslyšela jsem kroky a vycítila neznámou bytost, pomalu jsem se zvedla a šla ke dveřím, otočila jsem se k ním zády a čekala až přijde dovnitř. Vzala jsem si svůj nůž a chtěla jsem ho bodnout, ale něčí ruka mě zastavila. Podívala jsem se kdo to je a spatřila jsem ty nejúžasnější oči na světě. Byli modré jako nebe, tolik dobra v nich bylo, že by se to dobro dalo krájet.

,,Hmm..ahoj, kdo jsi?" řekl a já se probudila z tranzu.
,,Jmenuji se Irona! A kdo jsi ty?" řekla jsem. ,,OH omlouvám se, jsem Steve Rogers!" odpověděl na moji otázku v tu chvíli jsem chtěla být metr podzemí.
,,To no... já se ti omlouvám, že jsem tě malém probodla." řekla jsem smutně, ale Steve se spíš usmál.
,,Je tady Tony?" zeptal se mě.
,,Myslíš mého taťku? Pojď za mnou, je dole ve své pracovně."
,, Díky." odpověděl ještě.

,,Tati vedu ti návštěvu." zvolala jsem. ,,Jé ahoj Steve vidím, že moji dceru už znáš, tak to nějak nebudeme hrotit. ,,Co potřebuješ? Nebo máš pro mě úkol?" řekl taťka vše naráz.
Steve na něj chvíli jen tak koukal a pak se konečně rozmuvil:,, No úkol ne, spíš bych potřeboval upravit štít ty magnetický..." nemohl se vymáčknout tak mu to táta ulehčil. ,,Jo vím co myslíš, tak to dej tady Ironě. My si dáme zatím kafe a popovídáme si o životě." řekl taťka a šel udělat kafe.
Vzala jsem si od Steva štít a zadívala se na něj.

,,Tohle už jsem někde viděla, ale kde?" zašeptala jsem si pro sebe, ale Steve mě slyšel. ,,Kde jsi ho viděla se ptáš? Když je na všech časopisech."
,,Nemyslím zrovna časopis. Už vím! Četla jsem si deník Howarda Starka mého dědečka a tam určitě byl a návrhy tam byli, prostě všechno o tomhle štítě a o tobě." říkala jsem svůj proslov a Steve mě pečlivě poslouchal.
,,No je to možný, znal jsem Howarda Starka." řekl mi, chtěla jsem něco říct, ale v tu chvíli přišel taťka, tak jsem s tím štítem odešla na druhý konec pracovny, kde měl taťka magnetky, elektromagnetický reaktory a podobný  věcičky.

Spravovala jsem to, co nejpečlivěji jsem mohla, aby to bylo dokonalý. Nevěděla jsem, co si tam povídají, takže mě to i trošku znervózňovalo.
Moje práce byla hotová. Šla jsem za Stevem a taťkem. Slyšela jsem, jak se něčemu smějí.
,,Tak tady to je." podala jsem mu štít, převzal si ho ode mě a řekl:,,Díky už je zase ve své formě."
,, A já našla ten deník. Tady se o něm píše." řekla jsem a ukázala deník s danou stránkou.

,,Wow úžasný!" zněl překvapivě.
,,Jaký deník?" připojil se taťka do našeho menšího rozhovoru.
,,No tati, jak jsem našla tu bednu, tak jsem si z toho vzala ten deník a četla si ho. No a tam byla stránka s tím štítem, co má Steve." vysvětlila jsem taťkovi. Pochopil to a ještě řekl:,, Tak Steve, takže máš to v poho. Všechno jsme si vyjasnili, nikomu ani muk o Ironě a neboj zítra se sní zase uvidíš. Beru jí do práce." ,,Fakt? Tak to je super, zrovna cvičím nováčky, takže se můžeš připojit. Jestli teda chceš?" řekl Steve a zase se usmál.
,,Jo moc ráda. Ráda se něco přiučím od experta." odpověděla jsem a taky se usmála.

,,Tak čau Steve!" zase se do toho štval můj taťka.
,,Jo ahoj Tony a málem bych zapomněl...Moc mě tešilo Ironko." řekl mi a podal mi ruku.
,,Taky mě moc těšilo." řekla jsem mu nazpátek a podala mu ruku. Táta ho vzal za ramena, jakože ho jde doprovodit. Bylo to strašně komický, proto jsem se začala smát.
Zalezla jsem si do pokoje a myslela na zítřek, kde uvidím všechny Avengers a hlavně Steva a strejdy Bruce!

A na dobrou náladu AC/DC- Black in black užij te si to :*