Jmenuji se Irona!

1. probuzení

Tony

Už měsíc dělám na něčem velkém od té doby co jsem se dozvěděl, že nikdy nebudu mít své vlastní děti. Rozhodl jsem se sestavit dítě živé, nádherné a aby vypadalo jako normální člověk ve věku šestnáct až sedmnáct let a bude mít takový plus, že jí trošku poupravím, to bych totiž nebyl já. Už dodělávám poslední úpravy a bude na světě a živá se vším všudy. ,,Jarve podej mi prosím ten reaktor a srdce...díky.'' Byl jsem dost zabraný do své práce, takže jsem na nic jiného neměl čas a ještě mi k tomu pomáhal kofein jsem rád, že existuje. Chtěl jsem dceru takže jsme s Pepper nemuseli hádat, jestli to bude kluk nebo holka. ,,Tak Jarve těšíš se na svoji sestru?'' pokoušel jsem se o vtip,ale nějak mě to nešlo. ,,Pane nejsem si vědom, že jsem hoden jí nazývat sestrou ona bude žít dýchat, chodit a já jsem jen počítač stroj i když bude taky stroj bude se lišit ode mě.''řekl,slyšel jsem tam i smutek, ale nějak to nevnímal a jenom řekl: ,,Tak a teď je čas jí přivést na svět! Jenom jak jí budeme říkat?'' ,,Tak co třeba Iron?'' odpověděl Jarvis na moji otázku, kterou ani nevím, že jsem řekl nahlas.
,,Jarve Iron je dobrý nápad, ale chce to něco jiného, co třeba Iron girl?Nebo Iron woman?'' řekl jsem a pořád zkoumal, jaký jméno dát tomu pokladu, ale někdo mě zase zachránil:,,Pane tak co třeba Irona, když tam chcete mít Iron?'' řekl Jarvis a já byl nadšený:,,Jarvisi ty jsi hlava chytrá bude to Irona!'' už jsem nic nekomentoval a šel do obyváku čekat, než se začne probouzet.

...

,,Pane nerad vás ruším, ale myslím, že se probouzí a měl by jste u toho být.'' slyšel jsem Jarvise, když jsem seděl u televize a doslova se kousal nudou. ,,Dobře Jarve, už letím.''Šel jsem až moc rychlým krokem do mé pracovny a těšil se, až ji uvidím. Když jsem se doplazil do pracovny tak už to začalo, probouzela se, otevřeli se její okouzlující oči...

Byl jsem na sebe pyšný jako ještě nikdy před tím. Zabudoval jsem do ní počítač jako mozek, aby mohla myslet a mluvit, dál srdce můžeme říkat menší reaktor, aby mohla žít, chodit, pohybovat se a pak ty menší úpravy: oči dokáže s němi rozžhavit člověka kvůli tomu bude, nosit brýle. Pak repulsor paprsky, taky to má na dlani jako já, jen to má schované pod ''kůží''. Jinak jsem jí dal možnost vrhat nože a k tomu vyborné zaměřovací schopnosti. Takový menší plus, aby mohla lítat, je nesmrtelná a bude umět možná jestli to vyjde šlehat blesky taky ještě nevím jak, ale bude to umět.

Tak a teď zpátky do reality pomalu se posadila a koukala na sebe a pak se koukla na mě a poprvé promluvila:,,Ah..o..j,kdo j..si?'' když to vyslovila ztratil jsem celý můj slovník slov.
Když jsem se vzpamatoval, tak jsem řekl:,,Ahoj já jsem Tony Stark.'' ,,Aha a já jsem kdo?'' ,,Ty jsi Irona moje dcera.''
Přemýšlela a musela si uvědomit pár věcí, musím být trpělivý jako u Jarvise. Už jsem to nevydržel, obejmul jí a řekl: ,,Vítej na světě Ironko.''

Na fotce Tony...