Boy✔

Chapter 15

Ze dvěří vyjde doktor.Okamžitě se zvedneme, tedy já nejdříve opatrně položím Mikovu hlavu.
,,Jsem doktor Kirt.Operace dopadla dobře, víc mu to už neuškodí." ,,A jak to teď bude?" Ptám se. ,,Jak jistě víte, váš syn bude v kómatu.Jestli se probudí opravdu nevíme nikdo. Teď to bude jen o tom jak silný je." Řekl to na férovku. Žádná hraná naděje, která by akorát ublížila.
,,Děkujeme. Můžeme ho vidět?" ,,Dnes už ne. Přijďte zítra, zapíšeme spolu ještě nějaké věci, s kolegou jste to prý neudělali.Dobrou noc." ,,Děkujeme. Nashle."Zack mi drtí ruku.
,,Nevezmeme ho k nám?"To že to navrhl sám od sebe je dost šokující...
,,Vezmeme." Dojdu k němu. ,,Miku.Pojď,půjdeš k nám." Byl unavený tak jako my.

Nemohla jsem usnout.Vydám se tedy do obýváku kde spí,nebo měl by spát Zack.Jenže nespí.Sedí a dívá se na naší fotografii. ,,Mám strach." Šeptám tiše. ,,Pojď sem." Sednu si vedle něj.Přitiskne si mě k sobě. ,,Bude v pořádku.Neboj,je silnej jako ty.On to zvládne." Jeho uklidňující slova mi přinesla mnohem více klidu. ,,Děkuju."Oba nás přikryje dekou a já tak v klidu usnu.

                            ******

,,Ne!Pochopte sakra že nedorazim!Je mi jedno že s náma zruší partnerství!Nashle!" Probudí mě Zackův hlas.Opravdu právě odmítl?
,,Dobré ráno."Pohladí mě po tváři. ,,Dobré." ,,Chceš jet teď nebo-" ,,Teď.Prosím." ,,Dobrá,dojdu vzbudit Mika."

V nemocnice zela prázdnotou.Sem tam jsme potkali sestru či doktora. ,,Dobrý den.Jdeme za Jacobem Blackem." ,,A ste-" ,,Jsme jeho rodiče a tohle jeho přítel." Přeruším jí.Je se znechuceně podívá na Mika. ,,Pokoj 367."

Ležel na té velké postely a všude byli přístroje.On celý bledý spal.
,,Zlatíčko moje."Silně mu ztisknu ruku. Strávili jsme tam více jak hodinu. ,,Rodiče mi v noci volali.Prý se mám vrátit.Chtějí se mi omluvit a tak...Prej.mi už zablokovali letenku."Pověděl nám Mike na chodbě. ,,Dobrá,tak já tě odvezu k nám vezmeš si tam věci,a po cestě do práce tě vezmu na letiště."
,,Ty jdeš do práce?" On půjde v klidu do práce,když jeho dítě bojuje o život!
,,Musím.Chceš domů?" ,,Ne."

Trápila mě ještě jedna věc,kterou jsem musela vyřešit hned. ,,Myslím že je to ze stresu.Ale....Jistota je jistota." Doktorka Sheelová se zaujatě dívá do monitoru svého počítače. ,,Asi vás zklamu.Menstruaci by jste i tak dostala,ze stresu to není...." Významně se na mě podívá a já pochopím.

Tož jako zatím Jacob stále žije.