Boy✔

Chapter 6

,,Dobrý den, máme tady syna.Jacob Balck." Mluvil Zack.Já nebyla schopna slova. ,,Jistě,potřebuji zaplatit kauci,pokud vaše žena chce tady strážník Heris,jí dovede k vašemu synovi." Jen nepatrně kývnu na souhlas. Dotyčný strážník Heris je mladý hluk okolo dvaceti let. ,,Tudy madam." Kdyby se takhle choval Jacob.Dovedl mě k provizornímu vezení.Seděl tam na zemi vedle dalších kluků,myslím že jsem tam zahlédla i pár jeho spolužáku. ,,Sebrali jsme je v jednom baru,údajně se tam konala nečekaná párty.Zváni byli všichni." Pan strážník mi odemkl,Jacob vzhlédl,ve chvíli kdy se mu do zorného pole dostala moje osobnost se usmál.Neměl by se smát.Má průser.Jenže,když jsem spatřila roztržené obočí a ty modřiny..Jako matka jsem změkla. ,,Jééj,tahle kočka je tu určitě za mnou což?" Hlas jež přišel z leva byl mě neznámí. ,,Sáhni na mojí mámu Dereku a já ti, ačkoliv sotva stojím na nohou,rozbiju držku k nepoznání!" S velkou námahou se snažil zvednout.Přešla jsem k němu a pomohla mu. ,,Táta tu je taky co?" ,,Jo,sem tu ." Ozavlo se mezi mřížemi. ,,Ahoj tati.." Ačkoliv byl zamračený a měl na tváři ten jeho drsný výraz, změkl.Stejně jako já. ,,Netahej se s ním.Já ho vezmu.." Převzal ho do svých rukou. ,,Pokud chcete vedle je ošetřovna,můžu ho tam vzít."Pan heris si jako teprve teď vzpomněl že tu mají ošetřovnu. ,,Ste ji jako uvědomil až teď?!" Jsem holt nepříjemná,když se jedná o zdraví mého dítěte. ,,Pardon..Tak chcete?" Teď už mi tak fajn nepřipadá. ,,To by bylo milé.." Prsknu opravdu velmi nepříjemně.

Osaměli jsme 'uprostřed cely. Jako by toho nebylo dost, tam ten kluk si nedal pokoj. ,,Mě by nevadilo šukat starší.." Nebezpečně se ke mně přiblížil. ,,Ale mě by to vadilo hodně.Mojí ženu mám právo šukat jenom já.A tak to i zůstane." Tenhle výraz měl naposledy,když se popral se Sebastiánem.A to je už opravdu velmi dlouho. Čapl mě za ruku a táhl chodbou pryč.

Když už byl Jacob jakým si způsobem ošetřeny a položený na zadních sedačkách, konečně jsme mohli jet domů.
,,Dáš si se mnou pozdní oběd? Teď už spíše večeři." Ačkoliv se to nezdá, k policejní stanici jsou to necelé dvě hodiny. ,,Vlastně moc rád." Bez mé pomoci odnesl Jacoba do svého pokoje, za tím co já připravovala večeři.

,,Tvoje špagety pořád zbožňuju." Mumlá si skoro neslyšně.
,,Dobrou chuť." V tichosti jíme. Sem tam se na něj podívám. Jeho neutrální výraz by mohl někoho řešit. Mě už ale ne. Za všechny ty roky mi to připadá jako normální výraz, který používá běžně.
,,Mohl bych tu dnes přespat?" ,,Je to přece tvůj dům ne?" Povzdechne si a odloží příbor. ,,Už několikrát jsem ti řekl že je to náš dům." ,,Víš jak jsem to myslela...." ,,Budu spát v pokoji pro hosty." ,,Nemusíš." Ani nevím jak mi to vylétlo z pusy.Ale jeho úsměv mě utvrdil v tom že to asi nebylo nic špatného. ,,Dobře. Půjdu do sprchy."

,,Koukala jsi na fotky?"Poukáže na krabici. ,,Jo." Lehne si vedle mě, a ačkoliv je naše postel opravdu velká, je u mě skoro na těsno. ,,Dobrou Niamh."Šeptne mi v podstatě do ucha. ,,Dobrou."