Boy✔

Chapter 7

Tohle mi opravdu hodně chybělo.
Probudit se vedle něj. Koukat na jeho dokonale,ostře řeznou tvář. Rozcuchané vlasy. Jemně, abych ho nevzbudila, do nich zajedu prsty. Tak ráda jsem se v nich vždycky prohrabovala.
Při mé smůle, otevřel jedno oko a pohled upřel na mě. ,,Dobré ráno."Pozdraví chraplavě. ,,Dobré. Promiň nechtěla jse-" Ruku jenž jsem chtěla odendat chytl. ,,Ne. Prosím, pokračuj." Zvedli se mu koutky úst, do krásného úsměvu.
Jeho ruka mě lehce pohladí po líci.
,,Tohle mi hrozně chybělo." ,,Co?" ,,To jak se mi každé ráno prohrabuješ ve vlasech. Jak se červenáš, když se vzbudím. Ta tvoje nádherná vůně. Tvůj úsměv, který mi způsobuje ranního stojáka... " U poslední věci se rozesměju. ,,To není vtipné, víš jak nepříjemný je na sebe ráno pouštět ledovou vodu?" Ačkoliv zní vážně, směje se jako já. ,,Proč sme se vůbec kurva hádali?" ,,Nevíš? Tvoje práce." Úsměv mu opadne. ,,Chtěl bych se s tebou právě teď milovat." Oznámí mi v naprostém klidu.Koukám na něj jestli se ne praštil. Nikdy neřekl slovo milovat ve spojitosti se sexem.
Upřímě se mi koukne do očí a začne se přibližovat. Už je opravdu blízko od toho,abych znovu pocítila chuť jeho rtů. Jenže nás, opět přeruší jeho mobil.
Podívá se na displej a zamračí se. ,,Práce že jo?" Neodpoví a mně je to jasné.

Vstanu a zavřu se v koupelně. Tohle prostě nemůže dál fungovat. Jediné co ho zajímá je práce. Zavolají mu z práce a on tam okamžitě musí.
Když vycházím už převlečená, má na sobě oblek a zkouší si zavázat kravatu. Což mu nìkdy nešlo.
Par kroky stanu před ním a kravatu mu zručně závažu. ,,Díky." Neodpovím. Akorát by vznikla další hádka.

,,Měl bys s ním promluvit." Tiše zamumlám do hrnku kávy. ,,Já?" ,,Si snad jeho otec ne?" Vyjedu trochu podrážděně. ,,Máš pravdu. Dneska po práci." Opět. Až po práci. Na prvním místě je vždycky práce. My až pak.
,,Netvař se takhle." ,,Jak?" ,,Jako by mi to bylo jedno." ,,A není?" ,,To teda sakra ne!" Bouchne do stolu. ,,Nedělej ze mě nejhoršího otce na světě! Já se o vás starám! Nemůžu za to že to ten tvůj nedělal!" Tak tohle přehnal. Do očí se mi na hrnuli slzy. Hned jakmile stekly po mých tvářích, jeho výraz změkl. ,,Bože, Niamh, tohle jsem rict nechtěl. Vážně já-" ,,Mlč! Už radši nic neříkej." Hrnek s nedopitou kávou dám do dřezu.Seberu si kabelku zamířím ke dveřím. ,,Kam jdeš mami?" Ohlédnu se. ,,Jdu za tetou Kate." ,,Chtěl jsem se omluvit já-" ,,To je v pořádku zlatíčko."Obejmu ho. ,,Táta si s tebou bude chtít promluvit. Tak ho vyslechni ano?" ,,OK." Dám mu pusu na tvář. ,,Mám tě rád mami." ,,Já tebe taky. Večer si spolu popovídáme jo?" ,,V kolik přijdeš?" ,,Nevím. Okolo šesté?" ,,OK." Nevím proč se ptál tak tajemně, každopádně teď to opravdu řešit nebudu.

Trochu kratší. Snad nevadí 😃😃😊😊