15.kapitola

34 1 0
                                    

Asi po hodině jsem konečně vylezla na denní světlo... Přeněji řečeno ven, protože moc světlo tam určitě nebylo... Nebe bylo černé a schylovalo se k bouřce... Pro jistotu jsem se podívala na hodinky, jenž ukazovali půl třetí... Přidala jsem do kroku, ne že by mi vadilo, kdybych přišla pozdě, na to už jsem zvyklá... Horší by bylo, kdybych zmokla... Asi po čtvrt hodině rychlé chůze jsem udýchaná došla ke Třem košťatům. Jack tam ještě nebyl, tak jsem si sedla k volnému stolu, hned u prosklené zdi. Byl odtud krásný výhled na Prasinské uličky a na černé nebe, které každou chvílí protrhl blesk... Zahleděná někam na oblohu jsem uslyšela, jak mě někdo oslovuje a ani jsem se nemusela otáčet, aby mi došlo, že je to Jack...
,,Ahoj" otočila jsem se směrem k němu a obejmula ho.
,,Chyběl jsi mi" zašeptala jsem, zatímco jsme se objímali.
,,Ty mě taky" usmál se na mě, když se odsunul.
,,Moc ti to sluší" dodal, když si mě prohlédl.
,,Děkuji" usmála jsem se.
,,Promiňte, že ruším, ale dáte si něco?" vyrušil nás asi dvacetiletý číšník.
,,Dvakrát máslový ležák s extra porcí zázvoru" objednal Jack náš oblíbený drink.
Číšník odešel a Jack spustil: ,,Tak co se děje? Nějaký problémy ve škole? Nebo doma?"
Tak jsem mu to vysvětlila... chvíli jsme váhala jestli mu mám říct i to, že se mi Johny líbil, nakonec jsem se rozhodla, že je zbytečné cokoliv před ním tajit, tak jsem mu řekla úplně všechno...

,,To s Johnym je mi moc líto... Nechápu ho... V poslední době ani jednou nenapsal a nic... Na mě se taky vykašlal a o Amy ani nemluvím" bylo vidět, že mu je to opravdu moc líto.
,,A co teta?" chtěla jsem změnit téma, ať na to nemusí myslet.
,,Teta dobrý... Myslí si, že stále chodím do Bradavic, tak jsem ji při tom radši nechal... Nechci to zase slyšet ,jak můžeš být tak nezodpovědný' už mě ty kecy unavují" pokusil se o úsměv a zadíval se za mě na ulici, ve které začínalo pršet.
,,Do háje... Ať neprší..." už jen při představě, že budu muset jít rozbahněným tunelem, se mi dělala husí kůže...

***

CCA v pět hodin jsme se rozloučili s tím, že se tu budeme setkávat každou sobotu ve tři hodiny a já se vydala zpět k tunelu, vedoucímu do Bradavic...





Asi mám nějakou psací náladu 😁 za třetí den třetí kapitola, tak snad se líbí a brzo bude asi nová kapitola ☺

Ve znamení zmijeKde žijí příběhy. Začni objevovat