OMLOUVÁM SE PŘEDEM
"Tak už to udělej Taehyungu!" Táhle vzdychl mezi polibky, když jsem rukou omylem přejel přes jeho hezkej zadeček.
C-co to právě řekl?!
Přemluvil jsem sám sebe k tomu, abych dnes zkazil Jungkookovu dosud čistou stránku.
Kousek po kousku jsem mu začal svlékat kimono a nepotřebné časti zahazoval do neznáma.
Mezi tím ani Kookie nezahálel a rozepl mi světlou košily, která následovala i jeho oblečení.
Cítil jsem na holé hrudi maličké studené dlaně brášky, které bloudily po mých bradavkách a tím způsobovaly neuvěřitelný pocit slasti.
Na oplátku jsem mladšímu nezbednicky mačkal ten jeho zadek a poslouchal jak krásně vzdychá.
Byl to neuvěřitelný pocit, když pod vašimi dotyky vzdychá někdo, koho milujete.
Prostě rajská hudba.
"Co to děláš?" Mé oči se zabodly do těch jeho s nechápavým pohledem po tom, co si předemě klekl.
Na to se mu jen na tváři ukázal úsměv a ručkou přejel po mém, teď už vztyčeném, kamarádovi.
Zručně mi rozepl kalhoty rychlostí blesku, pak už nečekal ani chvilku a celého mě pohltilo teplo Jungkookovo pusinky.
"A-ano bratříčku!" Vydechl jsem s těžkostí, avšak on se na to jen usmál.
"A DOST!"
_______________________________________________________________
Tak máte to tady... Říkala jsem, že to neumím tak mě neodsuzujte.