War Of Hormone [TaeKook] ✔️

十八

Taehyung

Pomalým krokem jsem se vracel přes plac až do lesa, kde jsem se taky opřel o strom a hlavu si položil na Jiminovo rameno.

"Tak co? Zjistil si vše co jsi potřeboval?" Optal se zvědavě s jiskřičkami v očích Jimin.

"J-jo a ještě mnohem víc." Otráveně jsem pronesl.

--------------- o 5 minut potději-----------------

"Kim Tae Hyung, nástup!" Ozýval se řev generála z dvora.

Hbitě jsem se postavil na nohy a rozešel se k našemu současnému obydlí.

Jimin zůstal v lese a pozoroval obláčky plující po modré obloze. 

Slunce jasně svítilo. Měl jsem z toho dobrý pocit, dokud mi paprsek nezazářil přímo do očí a já nezakopl o větev. 

Sebrel jsem své zchátralé tělo ze země a pokračoval v cestě.

Když jsem došel ke generálovi, pověděl mi soukromou zprávu.

Zděšeně jsem běžel za Jiminem.

"Co se stalo?" Netrpělivě se optal, když zahlídl jak depresivně vypadám.

"J-Jung...J-Jungkook je m-mrtvý...!"