"Tae~!!" Rozeběhl jsem se k bratříčkovi hned jak jsem ho videl.
"Jungkookshie~!" Vřele mě objal a teda až moc mě přimáčkl k sobě.
"Co tady dělaš?" Obtal se mě, ale já mu neodpověděl.
"Š-škrtíš mě!" Zafňukal jsem.
"Aha, promiň~" pustil mě a chtěl se odtáhnout, ale ja si ho znovu přitáhl a jemně ho políbil na krk.
Co to dělám?! Vlastně o nic nejde je to brácha.
Tae se trochu zachvěl a znovu mě sevřel v obětí.
Hlavičku jsem zabořil do mezery mezi krkem a ramenem a s těsné blízkosti nasál vůni opouštějící bráškovo tělo.
"Voníš, víš to?" Zavrněl jsem mu do ouška tak, aby mě nikdo neslyšel.
On mi jemně přejížděl rukou po vlasech a pak se odtáhl.
Se smutným obličejem jsem udělal krok dozadu a začal mu vyprávet co se stalo, ale trochu jsem se nezmínil o znásilnění, protože jsem nechtěl, aby vyšiloval.
"Hele Kookie... s nikým kromě Geishi se scházet nesmíme..."
"Aha~.."