True love or just fun? (Ongoing)

15.část - A stejně mu propadnul

Z pohledu N-a

"Prostě to nechte být. Zapomeňte na všechno a já zapomenu na všechno. Nevracejte se k tomu a vše tak bude v pořádku. Chci ať je vše při starém. Poslední věci, co se udály budou zapomenuty."

-

Uběhli asi dva týdny od toho, co jsme měli volno a zase jsme pokračovali ve své činnosti. Já byl už v pořádku. Prostě jsem se rozhodl a snažil se vše, co se stalo zapomenout a taky že to šlo. Měl jsem toho v hlavě tolik kvůli nim, že jsem poprosil někoho o pomoc a ten mi s tím pomohl. Jsem mu teď dosti dlužný. 

Co se týká koncertů, tak ty chvíli mít nebudeme. Budeme se věnovat novému MV, co nás čeká a musíme nazpívat nové písně. Plus nás zase čeká focení a máme natáčet nějakou show. Prostě nabitý program. Se všemi jsem mluvil zcela normálně jako vždy. 

Nebyla mezi námi nějaká špatná atmosféra, každý se choval stejně. Jen jsem si později začal všímat Hongbina a Hyuka, jak se k sobě opravdu hodně mají. Někdy jsem si tak mimo všimnul, jak se chytli za ruce když mohli a jednou jsem si všimnul, jak spolu 'nenápadně' šli do koupelny, dát si sprchu. 

Nebudu jim na to nic říkat. Je to jejich věc a já se nakonec rozhodl se do toho nijak nevrtat. Hlavní je, aby mě z tohohle všeho vynechali. 

-

Postupně nás čekalo více práce a hlavně trénování nových choreografek. Je jedna k MV a pak ještě dvě k jiným písním, které máme. 

Choreografie se mi opravdu líbili a věnoval jsem jejím trénování hodně času. Rád jsem se jim věnoval. 

Když jsme měli k večeru trocha volna, tak jsem se najedl, dal si pořádnou sprchu a šel do postele...

Abych pravdu řekl, tak vždy kdy jsem si lehl, tak jsem měl trochu náladu na nic. Vše mě bavilo, ale večer se ke mě vždy dostavilo nějaké prázdno. Není to poprvé, co mám takový pocit. Něco mi chybělo a někdy jsem si uvědomoval, co to je. Ale nemohu to přijmout. 

Ken mě stále štval. Byl jediná myšlenka co u mě zůstala a otravovala mě. I přes to, jak jsem si řekl, že na to nikdy víc nepomyslím, tak se tak nestalo. 

Šel jsem spát a nějak po půlnoci sem se probudil. Měl jsem žízeň a tak jsem potichu vstal a šel jsem do kuchyně, kde jsem si rozsvítil, protože v té tmě bych leda jen něco rozbil. Když jsem tak ale udělal, tak jsem se dosti lekl a málem i vykřiknul. 

"Proč tu proboha sedíš ve tmě?" zeptal jsem se ho a on se podíval mým směrem. 

"Oh, promiň. Chtěl jsem se trochu napít a potřeboval jsem o něčem přemýšlet, tak jsem zhasl a zasekl se tady." pověděl s úsměvem a já si povzdychnul.

"No nevadí. Měl by jsi jít ale spát. Zítra nás toho opět čeká hodně." povím mu a jdu si pro plastový kelímek, pak vyrazím k ledničce pro džus, který si do kelímku naleju. Džus pak položím na linku a pomalu se napiju.

"Chtěl by jsi vědět o čem jsem přemýšlel?" zeptal se mě, zatím co jsem k němu stál zády.

"Ani nevím. Měl bych to chtít vědět?" napiju se opět džusu v kelímku a pak se pomalu k němu otočím. Znovu se ale leknu, protože aniž bych ho slyšel, tak se dostal přímo přede mě. Plastový kelímek tak hned upustím a zároveň jsem na něj vyprskl trocha džusu, co jsem v puse měl. 

"Sakra musíš tohle dělat?! Za tuhle chvíli už podruhé.." povím naštvaně a pořádně se nadechnu a vydechnu. 

"Nebudu se za to omlouvat. Měl jsem to v plánu. Jsem rád, že ses lekl." pověděl s úšklebkem a svým tělem se přitiskl na mé. Mezitím si jednou rukou utřel obličej, kam jsem mu vyprskl džus.

"He? A to má co jako znamenat?" zeptám se opět naštvaně i když jsem začínal být nervózní.

"To o čem jsem přemýšlel. Jsi to ty. I přes to, jak jsi mi řekl, že nechceš mít s nikým nějaký vztah, tak já to nepřijal. Chvíli jsem tě s tím nechtěl rušit, protože ses musel nejdříve z toho vzpamatovat. Ale dál to nemohu vydržet." pověděl a jeho rty se ocitly na těch mých.

Opravdu... Co si o sobě myslí? Ty jeho rty na těch mých mi měli vadit, ale nevadí. Jsem rád, že to udělal i přes slova, co jsem řekl... Sám jsem to nevydržel. Chvíli svými rty jen na mých zůstal, ale poté s nimi začal pohybovat a já už od začátku spolupracoval. Už od začátku jsem se vzdal. Jsem opravdu slaboch.

Jeho ruce se přemístily na mé boky a rty nepřestávaly pracovat. Po chvíli jsem mu povolil i spolupráci jazyků, které se o sebe otíraly a hrály si.  Nějakou chvíli to takhle pokračovalo, ale kvůli nedostatku vzduchu jsem ho od sebe odtáhl a hlavu si položil na jeho rameno. 

Nabíral jsem dech do plic a při tom jsem pohled věnoval zemi, kde byl rozlitý džus. 

"To uklidíš ty. Je to tvoje vina." povím mu tiše a on se tomu zasměje. Jak jinak. Chtěl jsem se od něj odtáhnout, abych mu šel aspoň pro hadru, ale on si mě opět k sobě přitáhl a políbil. 

"Ty si nedáš pokoj, co?" zeptám se ho, ale odpovědi se mi nedostane. Jediné, co dostanu je další polibek, kterému se nijak nebráním, ale po chvíli jsem ho stejně od sebe odtáhl. 

"Prosím tě ukliď to. Jsem unavený takže jdu spát a... O tomhle ještě popřemýšlím." povím mu jen a odejdu zpátky do pokoje, kde si lehnu do postele. Pořádně se zakryju peřinou a zavřu oči. 

Ještě teď jsem cítil na svých rtech ty jeho.. Bože. Proč byli tak dokonalé? Zase mě pobláznil. Chtěl jsem od toho pryč a akorát jsem do toho vpadl více. Je to hrůza. 

Co s ním mám dělat? Navíc... kdybych mu skutečně tolik propadl, tak bych někomu ublížil.. Tedy asi, nejsem si jistý, jestli taky ke mě stále něco cítí. Jestli ano, tak by mi to bylo hloupé a škaredé vůči jemu. 

Naposledy si povzdychnu a radši usnu. Už dlouho jsem neměl noční můry, ty dvě, co jsem měl byli jediné a byli pryč. Proto se už tolik nebojím usnout a jsem rád, že si dopřeju dobrý spánek.