Last Wish | FF Marcus & Martinus

Kapitola 18

Ráno jsem se probudila celá rozlámaná. V noci jsem se hrozně budila, protože se mi pořád zdály noční můry. Připadala jsem si, jako bych spala jen 1 hodinu.
Rozešla jsem se do koupelny, kde jsem si vyčistila zuby a rozčesala vlasy. Malovat se nemělo cenu, protože mě stejně namaluje maskérka (?) v aréně těsně před koncertem. Ale upřímně už teď bych si nejradši zamaskovala ty velké kruhy pod očima.
Oblékla jsem si spodní prádlo, černé legíny, modré tílko a přes to jsem si přetáhla Marcusovo mikinu, kterou jsem mu 'nenápadně' vzala, než jsem odjela. Obula jsem si Nike boty a vydala se na snídani.
Sedla jsem si k jednomu ze zadních stolů. Objednala jsem si míchaná vajíčka s opečeným toustovým chlebem a pomerančový džus. Než mi to přinesli, stihla jsem zkouknout sociální sítě a odpovědět na pár krásných zpráv od fanynek.
Když jsem dojedla, došla jsem si do pokoje pro mobil a peněženku a vydala jsem se prozkoumat město.
Jelikož jsem měla asi ještě 2 hodiny než budu muset být v aréně, nechvátala jsem.
Byla jsem líná hledat svůj oblíbený Starbucks a tak jsem si v první kavárně kterou jsem viděla koupila latté. Vůbec jsem to tu neznala a tak jsem doufala, že se tu neztratím.
Prošla jsem jenom centrum, ale na víc míst mi čas bohužel nezbyl a tak jsem se musela vrátit.
Vůbec se mi tam nechtělo. Ne, že bych se netěšila na koncert, to vůbec ne, ale spíš jsem se bála potkat Brandona. Nejspíš bude mít zase další řeči... Proč? Vážně jsem s ním musela začít chodit? Proč jsme nemohli prostě zůstat kamarádi? Všechno by bylo lehčí. Jemu bych nemusela nic vysvětlovat a mohli jsme se spolu normálně bavit.
Když jsem došla k aréně, už tu byl celkem velký dav před vchodem. Zadními dveřmi jsem se dostala dovnitř a co nejrychleji jsem si to namířila do šatny. Rychle jsem za sebou zabouchla dveře. Nejspíš, abych se ujistila, že mě teď neuvidí. Chloe se ke mě hned přiřítila, posadila mě na židli a začla mě líčit. Nejdřív nanesla make up a korektor, který následně zapudrovala. Pak mi lehce vykonturovala a rozjasnila tváře. Následně mi udělala nevýrazné hnědé kouřovky, černou linku a nanesla řasenku. Rty už jsem si přetřela jenom balzámem a byla jsem hotová. Oblečení už jsem měla připravené a tak jsem ho jen vytáhla z vaku a oblékla se.

Dneska jsem si nebrala šaty abych mohla v pohodě tancovat. Vlasy jsem si nechala volně rozpuštěné a tímto jsem byla definitvně připravená. Začala jsem se pomalu rozezpívávat na písničku Love Yourself.
Aréna se už začínala pomalu, ale jistě plnit a ve mě narůstala tréma. Začala jsem chodit po místnosti sem a tam abych se nějak uklidnila. Najednou mi někdo jemně přikryl oči. "Em, vím, že jsi to ty" řekla jsem s úsměvem. "Tak tohle si asi vezmu osobně" ozval se mi u ucha až moc dobře známý hlas. Odkryl mi oči a já jsem se s širokým úsměvem otočila a skočila mu do náruče. "Co tady děláš?" zeptala jsem se. "Překvapení. Přijeli jsme se na tebe podívat" odpověděl. "My?" "Jo. Já a Martinus. A taťka je tu s námi" oznámil mi hrdě. "Nejsi ráda?" "Samozřejmě, že jsem" vypískla jsem a ještě jednou Marcuse objala. "To jsem rád. Cbyběla jsi mi." "Neviděli jsme se dva dny" řekla jsem se smíchem "ale ano, taky jsi mi chyběl." "Hrozně moc ti to sluší" řekl a se zájmem si mě prohlížel. "Děkuju." "Teď se rozlučte, vy dvě hrdličky. Bella musí na pódium" ozvala se za námi Amber. "Tak utíkej. Uvidíme se potom" řekl a věnoval mi jeden polibek.

Je tu další kapitola🎉🙌 doufám, že se líbí❤
Každopádně mám ještě jednu zprávu. Rozhodla jsem se teda, že vydám novou knížku. Už jí mám připravenou a buď dneska večer nebo během zítřka vydám prolog💓
Doufám, že se vám bude líbit💞
Samozřejmě budu stále vydávat kapitly i tady. Budu se to snažit nějak pravidelně střídat, tak uvidíme💞

Xx Terez❤