Kapitola 10

2.9K 191 11
                                    

Když jsem dostříhala video, rozhodla jsem se, že se půjdu projít. Oblékla jsem se a vydala se ven z hotelu. Měla jsem namířeno do parku, ale ještě jsem si koupila na cestu horkou čokoládu. Začínalo se stmívat, ale ta atmosféra města byla okouzlující. Byl vidět nádherný západ slunce. Šla jsem pomalu, nikam jsem nechvátala a užívala si ten nádherný výhled.
V parku jsem si sedla na lavičku, pomalu upíjela horkou čokoládu a rozhlížela se kolem. Vyndala jsem si sluchátka, která jsem zapojila do mobilu a nandala si je do uší. Mezitím, co jsem poslouchala písničky ke mně přiběhlo pár děvčat. Rozdala jsem podpisy, fotky a dokonce jsem dostala 2 dárkové taštičky. Dovnitř jsem se zatím nekoukala a řekla jsem si, že si to otevřu až doma. 4 slečny se mnou zůstaly v parku a tak jsme si začaly povídat o všem možném. Ptaly se mě na různé otázky, pověděly mi něco o sobě. Ptaly se i na mě a na Marcuse, ale já jsem jim k tomu neměla co říct. Nakonec jsme to nějak přešly a začaly si povídat o něčem jiném. Ještě než jsem šla na hotel jsme se vyfotily všechny ještě jednou a pak už jsme se rozloučily a každá šla svým směrem. Na hotelu jsem se převlékla do pyžama a šla si lehnout.
.
Ráno jsem vstávala s úsměvem na tváři. Zatím jsem si jen stáhla vlasy do rozcuchaného drdolu, nechala si pyžamo, na počítači si pustila film a zalezla si zpátky do postele. I když jsem měla dobrou náladu, neměla jsem náladu něco dělat.
Když film skončil, převlékla jsem se aspoň do tepláků a zašla na trochu pozdější snídani. Vzala jsem si palačinky s marmeládou a ovocem a k tomu jsem si nalila jablečný džus. U jídla jsem zkontrolovala sociální sítě. Na instagramu byla rozjetá diskuze na téma já + Marcus a náš 'vztah'. Jen tak namátkově jsem to pročetla. Většina holek mě tam urážela, ale že by mě to nějak zajímalo? Opravdu ne... Stejně jsem to raději vypla. Dojedla jsem snídani a šla zpátky do pokoje. Lehla jsem si zpátky do postele a v pustila jsem si další film. V plánu jsem měla ležet v posteli dokud se nebudu muset jít připravit na..... Co to vlastně je? 'Rande'? Netuším....... Ani netuším, co si vezmu na sebe, ale to vyřeším odpoledne.
U filmu jsem si nějakou chvíli volala s Em a všechno jsem jí převyprávěla. Mluvily jsme spolu celkem dlouho a tak když jsme hovor ukončily, z filmu jsem stihla tak akorát titulky. Jen jsem si povzdechla a vydala se do koupelny. Napustila jsem si vanu, sundala ze sebe všechno oblečení a celá se do ní ponořila. Chvíli jsem tam jenom tak ležela, ale pak jsem si umyla vlasy. Když jsem vylezla, oblékla jsem se, rozčesala si vlasy, které jsem si stáhla ještě mokré do drdolu a vydala se na oběd.
Stála jsem před skříní už asi půl hodiny a pořád jsem si nic nevybrala. Měla jsem už jen hodinu a tak mě celkem tlačil čas, ale stejně jsem tam jenom tak stála a koukala do poliček. Po dalších 10 minutách jsem si řekla, že si teda něco vyberu potom. Zašla jsem do koupelny a rozpustila si vlasy. Jelikož jsem je měla až do teď v drdolu, byly ještě celkem mokré a tak jsem je rozčesala a následně vyfoukala. Pak jsem se lehce namalovala - make up, korektor, pudr a řasenka. Nijak jsem to nepřeháněla a tak jsem byla do 30 minut hotová. Stoupla jsem si znovu před skříň s účelem si opravdu už něco vybrat. Chvíli mi to trvalo, ale nakonec jsem si přece jen vybrala.

Oblékla jsem se, obula si boty a zapnula jsem si okolo zápěstí hodinky, které jsem jednou dostala od rodičů

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Oblékla jsem se, obula si boty a zapnula jsem si okolo zápěstí hodinky, které jsem jednou dostala od rodičů. Rukou jsem si nervózně zajela do vlasů a podívala se, kolik času mi ještě zbývá. Měla jsem ještě 5 minut. Začala jsem nervózně přecházet po pokoji. Potřebovala jsem se aspoň trošku uklidnit a tak jsem otevřela dveře na balkon. Stoupla jsem si k zábradlí a trochu se vyklonila. Hodně zhluboka jsem se nadechla a na chvíli zadržela dech. Doufala jsem, že se trochu uklidním, ale stal se pravý opak. Nepomáhalo to, ale stejně jsem už musela jít.
Vyšla jsem před hotel, ale Marcuse jsem nikde neviděla. Rozhlížela jsem se kolem sebe, ale on nikde. Najednou mi někdo zakryl oči. Bylo mi jasné, kdo to byl a tak se mi na tváři vytvořil menší úsměv. "Ahoj" zašeptal mi Mac do ucha a mě na celém těle naskočila husí kůže.

A je tu další díl💞😍 doufám, že se líbí❤❤

Xx Terez🌹💯

Last Wish | FF Marcus & MartinusWhere stories live. Discover now