I'm sorry... (Larry Stylinson)

33.Díl

Louis:

když jsem v sobě našel alespoň nějakou sílu, zvedl se ze země a utíkal nahoru. Rozrazil jsem dveře od pokoje ,,Harry!!" ... odpovědi jsem se nedočkal... bože-c-co když odletěl? co když mě tu doopravdy nechal..?...

Uviděl jsem na posteli jeho rozházené věci. Bylo to jasné. Opřný o zeď jsem si v hysterickém pláči sedl.

Co jsem si mohl myslet. Bylo mi úzko, už teď mi chyběl moje láska odešla, už nikdy se nebudu moct dotknout jeho kudrdlinek, je konec. Nad těmito myšlenkami se mi motala hlava.

  ,,Harry!bože proč?!!" křičel jsem se vzliky do prázda, v tom se otevřeli dveře ve kterých stál Liam ,,uhm Lou" řekl nejistě a rozhlédl se po pokoji, ale jeho výraz v obličeji se změnil když zaznamenal kde jsem.

,,Bože! co se stalo? zlato co ti udělal?!" pískl a v jeho očích se zaleskly slzy, byl starostlivý a já v něm měl důvěru. Nezmohl jsem se už na žádná slova jen na pláč.

Lee  se ke mě rozběhl a přitáhl si mě k hrudi.

Na chvilku jsem zadržel dech ,,já já, vše jsem posral" zalapal jsem po dechu a znovu se mi z očí proudem spustili slzy. Liam nic neříkal, jen mě hladil po zádech a tiskl si mě víc k sobě.

Harry:

Už jsem seděl v letadle, ruce se mi potily, kudrlinky rozházené do všech stran a oči podlité krví.Pláč se zmírnil, v Londýně by na mě měla čekat mamka, musim jí vše říct, přecijenom, když jsem jí volal, brečel jsem a ona  se musí stracovat.

Jak jsem to mohl dopustit? jak jsem si ho mohl pustit k tělu? měl mě jen na sex? oh bože...tyto otázky se mi honily hlavou, bohužel jsem na ně neznal odpovědi.

**

,,Harry bože, broučku, jsi v pořádku?! " utíkala ke mě mamka. Hlavu mi tiskla ke svím rtům a štěstím skoro plakala.

,,měla jsem strach" špitla

Nasedli jsme do auta. Celou cestu bylo ticho. Hned, jakmile se otevřely dveře jsem vyběhl do svého pokoje. Všechny emoce,bolest a zbytek lásky a zklamání se opět draly na povrch. Praštil jsem s sebou na postel a pevně objal polštář. Kapky slz se mi kutáleli po líčkách.

,,Nenávidím tě!! Tak moc tě nesnáším!" mluvil jsem do prázdna, ale tyto slova byla určena jemu. Tomu koho jsem tak moc nenáviděl a zároveň ho miloval. Chlapci který mi zamíchal s životem a obrátil ho vzhůru nohama.

Louis:

,,Liame já jedu za ním! " z ničeho nic jsem vylítl na obě nohy připraven získat zpět mou lásku, ale dlouhé ruce mě zastavili. ,,Jo to sice můžeš, ale až se vyspíš" ukázal Lee na mou postel spojenou s tou Harryho.

**

2:26 ne, už nemůžu, letím do Londýna vše vynahradit. Vzal jsem do ruky tužku a psal ahoj kluci, jestli toto čtete už jsem nejspíš v Londýně, nekažte si dovolenou a nejezděte kvůli mě zpět, užijte si to xxLouis.

papír jsem položil na můj polštář a vzal do ruky Harryho tričko. Vyšel jsem z pokoje s cílem letět do Londýna.

--------------
hoj zase dlouho a krátká kapitola -.-: / omlouvám se. za chvíli bude konec ještě nevim jestli dobrej nebo špatnej ale co už, nechte se překvapit :* miluju vás papapa u dalšího dílu ^^