I'm sorry... (Larry Stylinson)

32.Díl pravda vs. lež

Harry:

Louis se dlouho nevracel a já si začal znovu vybavovat ten sen... Z přemýšlení mě vytrhla pronikavá melodie, která vycházela z černé krabičky u mojí ruky, byl to Louiho mobil.

,,hele Hazz já se jdu kouknout kde je Zayn, až ho najdu pošlu sem za tebou i Louiho, určitě jsou nahoře v pokoji" mrkl na mě Lee. Jen jsem kývl a hipnotizoval mobil ze kterého vyšlo poslední zapípání a následovně ještě krátká melodie.

Nechtěl jsem se mu hrabat v soukromí ale něco, něco v mé mysli mi říkalo ať se alespoň kouknu kdo mu píše.

Vzal jsem krabičku do ruky a klikl na zprávu. "neznámé číslo?" řekl jsem si sám pro sebe. Zvědavost mi nedala a já se musel kouknout dolejc co je ve zprávě napsáno....''Tomlinsone myslíš že když mě budeš ignorovat tak ti dám pokoj? Udělám ti ze života peklo. xx Josh'' po přečtení zprávy mi spadla čelist, už chápu co tak Louiho dopálilo na tom letišti...

Jelikož se Lou pořád nevracel rozhodl jsem se nějak Joshovi odepsat.

"prosím nekurvi nám život, Eleanor byla vše co si chtěl tak nás nech žít..." byla moje odpověď na jeho hrubou zprávu. Po chvilce jsem dostal smsku zpět "jo,jasný,už chápu, ahoj Stylesi, už ti to Louis řekl? " nechápal jsem co. O ničem důležitém Louis nemluvil.

Z mobilu začala znít Louise oblíbená písnička kterou měl na vyzvánění. Zvedl jsem si krabičku k uchu a přijal hovor.

"co chceš!? " sykl jsem na Joshe do telefonu

"jen abys věděl pravdu" řekl arogantně Josh

"jakou pravdu,Loui mi nic netají" rozklepal se mi hlas

"Ále Hazz, jseš jen jeho postavička ve hře co hraje. Vše je lež, všechno jen nahrál. Ani ta párty nebyla pro tebe, jediný o co mu jde je tě zničit,zlomit ti srdce" zněl jeho jedovatý hlas. Do očí se mi nahrnuli slzy,nevěděl jsem co si mám myslet.

Louis: 

dal jsem jsem se do kupi a šel za mím miláčkem co čekal u stolu. Místnost byla skoro prázdná jen u jednoho stolu sedělo to nejdokonalejší stvoření světa.

,,Hazzy" usmál jsem se a mávl na něj od dveří. Všiml jsem si že telefonoval, ano měl v ruce Iphone, moment? můj Iphone!

Rychlím kroken jsem k němu došel. ,,Harry co se-copak se stalo" Hazz se na mě otočil, po jeho obvykle červených tvářích se kutálely drobné slzyčky.

,,copak!? " zděšeně jsem k němu natáhl ruku

,,ptáš se?!!! proč!? proč mi ubližuješ?! Di do prdele Tomlinsone " zaječel a proudy slz se mu  z očí už hrnuly jako vodopády, vzlikal..

,,Zlato,ale já nic.." ani jsem nedokončil větu

,,Josh mi to řekl Lou" po vyslovení této věty se mi zastavilo srdce

,,já tě miluju Hazz, já-já prosím neopouštěj mě,prosím" podlomili se mi kolena, moje nejhorší sny se naplnily, kapky slz mi vlhčily tváře

,,jak mám vědět že i v tomhle mi nelžeš? !!!!!!! " zaječel ne mě ,,je konec" křičel a můj mobil co měl pořád v ruce silou hodil o zem. Rozbitý mobil bylo to poslední co mě trápilo. V silné křeči jsem upadl na zem a plakal ,,Harry" špitl jsem do prázdna.

Harry:

s brekem jsem vyběhl do našeho pokoje. Ty nejdůležitější věci jsem si dal do btohu. ,,co se děje?!" řekl muž do kterého jsem omylen narazil na chodbě, podle hlasu Liam. Jen jsem se na něj otočil a dál utíkal. Paříž jsem vůbec neznal jediná moudrá věc co mě napadla bylo použít mojí letenku a vrátit se zpět domů.

------------------

po dvouch týdnech new díl, promiňte neměla jsem náladu ani chuť na psaní :/ vůbec nevim kdy přidám další, doufám že co nejdřív :))))) ať se líbí. Papapa u dalšího dílu :* <3