Our little babies III.

XXVIII.

Jackson

Při pohledu na plátno jsem pocítil velice velkou touhu okusit ty jeho. Proto není divu, že jsem se na něho otočil. Když jsem ale zjistil, že se na mě dívá, usmál jsem se.

,,Markie," s vydechnutím jeho jména jsem se k němu naklonil. Svou dlaň jsem přiložil na jeho tvář, za kterou jsem si jej přitáhl k sobě.

,,Jsi tak nádherný," zaštvitořil jsem těsně u jeho rtů.

Mark

Místa, kde se mě dotknul příjemně hřála.

,,Jacksone..." vydechl jsem jeho jméno. Hned poté jsem opatrně své rty přiložil na ty jeho. V tu chvíli jsem málem roztál. Panebože, jeho rty byli tak nádherně měkké a hebké. Zkusil jsem si z nich uždibnout trochu více.

Jackson

Po jeho počínání jsem se v duchu usmál. Teď jsem tím tak krásnou chvíli nechtěl kazit. Jediné, co jsem udělal, bylo oplacení jeho polibku.

Jemně jsem se pohyboval proti těm jeho. Bylo to opravdu krásné. Ještě, když jsem věděl, že jsem mezi prvními, kdo okusil tyto dva překrásné polštářky. A tajně doufám, že i poslední. Jen představa toho, že by jej měl líbat někdo jiný se mi nelíbila.

,,Miluji tě," poprvé za tu dobu jsem se odhodlal říct tyto dvě slova. Konečně.

Mark

Po vyslovení těchto slov se mi do tváří nahrnula červeň. Na chvilku jsem sklopil zrak. Bylo to tak neskutečně krásné a trapné v jednom.

,,Jacksone," vydechl jsem jeho jméno načež jej pomalu, se vší něžností, pohladil po tváři.

Jackson

  Mírně jsem se na něho usmál. Byl jsem.... šťastný. Přesto jsem se ale cítil divně. Myslel jsem si, že mi ty dvě slůvka taky řekne. Že mé city opětuje. Potěšilo by mě to. Teď jsem se ztrapnil.

 ,,Dokoukáme ten film, ano?" S těmito slovy jsem svůj pohled zabodl do plátna. Neměl jsem na něho být tak hrr. Je plachý a já mu tu už vylévám svoje srdce.

Mark

 Po konci filmu mě šel Jackson doprovodit. Teď mi to ale připadalo jiné. Choval se tak nějak... odtažitě. Celkem mě to i mrzelo. Udělal jsem snad něco špatného?

,,Jacksone?" Opatrně jsem mu položil ruku na rameno, když jsme byli skoro před vchodem mého bytu.

,,U-Udělal jsem něco?" Zeptal jsem se opatrně.

Jackson

Povzdechl jsem si. Nic neudělal. Nemůže přeci za to, že mě nemiluje, že? Jen jsem na něho nechtěl tlačit. Navíc... ztrapnil jsem se už dost. Měl jsem raději mlčet. ,,Ne ne,'' usmál jsem se na něho. ,,Nic si neudělal," s těmito slovy jsem se zastavil. Je na čase naše rande ukončit.

,,Bylo to hezké. Zavolám ti, ano? Mám tě rád," znovu jsem se na něho usmál.

Mark

Zarazil jsem se. Jackson byl vážně divný. Rozhodl jsem se to ale ignorovat. Až bude chtít, tak mi to řekne.

,,Dobře," kývnul jsem a opatrně ho obejmul. Tak krásně voněl. Nechtělo se mi ho pouštět!

Zvedl jsem svou hlavu, abych se na něj mohl podívat.

,,Miluju tě, Jacksone," rychle jsem ho políbil na rtíky, načež s hlasitým stydlivým vypísknutím upaloval ke dveřím mého bytu.

Jackson