Our little babies III.

I.

Jackson

,,Jsi tak nádherná, Princezničko. Stejně jako maminka," se smutným úsměvem jsem svou dvou letou dcerunku hladil po vláskách.

Společně jsme hajali v mém obýváku. Já na zádech a Sophinka na mé hrudi. Alexík ještě spinkal. Nechtěl jsem ho budit. Byl moc roztomiloučký.

,,Tak moc mě mrzí, že Vás vídám tak málo. Moc mi chybíte. Ty, Alexík i maminka. Všechny Vás moc miluju," svými prsty jsem jemně klouzal mezi jejími hustými vláskami.

,,Táta," zamumlala. Její maličké ručičky vystřelili k mým tvářím, se kterými si začala hrát.

,,Tatínku? Tati?" Z vedlejší místnosti, našeho společného pokoje se ozval hlas Aliho. Měl jsem menší byt. Jeden velký pokoj, kuchyň, koupelnu a maličký obývák. Mně a dětem to ale stačilo.

,,Tady, zlatíčko,"

Mark

,,Huh, nejvyšší čas vyrazit za dětmi," plesknul jsem se do kolen, načež vstal.

,,Ňoňo, buď tu hodný, ano?" Houknul jsem na zahradu, kde se rozvaloval Alexův pes.

Hned co jsem se ale nahnul pro klíče, udělalo se mi neskutečně blbě. Až na zvracení.

Rozběhnul jsem se na záchod a v momentě, kdy jsem se dostal k míse, jsem se vyzvracel.

,,A do prdele,"

- - -

,,No, pane Wang, vypadá to, že jste překvapivě plodný. Čekáte další miminko," podíval se na mě doktor se zářivým úsměvem.

,,Heee?! Ale vždyť... to není možné. S Jacksonem už dávno nejsme spolu. Naposledy jsme spolu spali tak před třemi měsíci," vysvětlil jsem.

,,To ale odpovídá. Jste ve třetím měsíci, Marku," po téhle větě ve mě hrklo. To je opravdu... velmi neplánované.

- - -

O pár hodin později jsem už zvonil u Jacksona.

Přes telefon po vyšetření jsem mu dal vědět že se trochu spozdím. Určitě byl ale rád. Mohl být více času s dětmi. A tím ,malým' problémem, který jsem právě zjistil jsem ho nechtěl zatěžovat.

Jackson

,,A pak mi dala pusinku! Na tvář!" S radostným vypísknutím se Ali chytl za tvářičky. Zrovna mi vyprávěl o jedné holčičce, která se mu moc líbí. Bylo to opravdu roztomilé.

,,Opravdu?" Se smíchem jsem Sophince uvázal dva maličké culíčky na hlavičce. ,,Jo! A pak mi dala lízátko!" Pokračoval. Už jsem se chystal mu odpovědět, když v tom se celým bytem ozval zvonek.

S povzdechem jsem se podíval na své poklady. Mark přišel pro děti. Zase je týden neuvidím.

,,Táto? A nemohl bych bydlet s tebou?" Zadíval se na mě svými štěněčími kukadly.

,,To asi nepůjde, zlato. Teď ale pojď, mamka je tu," s jemným úsměvem jsem si vyzdvihl Sophinku do náruče, načež se rozešel ke dveří.

,,Ahoj. Půjdeš dál?"

Mark

,,Ahoj. Možná by jsem na chvilku mohl," jemně jsem se na něj usmál, načež pohlédl na Alexe, ke kterému jsem se sklonil a věnoval mu polibek do vlásků.

Bylo mi neskutečně blbě ale snažil jsem se, aby to na mě nebylo znát.

,,Jak jste se u tatínka měli zlatíčka?" Na tvář jsem políbil i Sophinku. Hned potom jsem chytnul výskajícího Alexe za ručičku a vydali jsme se za Jacksonem do obýváku.

Jackson