27. Set The Wolrd On Fire

2.3K 176 1
                                    

Iris

"Tvoje sestra nás chce vyděsit? Nebo proč si na sebe vzala něco tak příšernýho?" šeptá mi Jesse do ucha a kouká ke zkušební kabince, kde Crystal před chvílí zmizela, aby se ujistila, že nás nemůže slyšet. Málem se začnu nahlas smát. 

"Možná jsem jí přece jen měla říct, že vypadá jako plněná oliva," zašeptám nazpět a Jess se otřese smíchy. Crystal si nás nespokojeně změří jen co vyjde ven z kabinky.

"Hej ty, červená hlavo, pomož Iris najít něco slušného na sobě. Musím si ještě zkusit tohle."

"Co mám sakra společného s šaty?" Její úšklebek bych mohla snad i slyšet, kdyby tak nehulákala nazpátek.

"Zahajovací večírek, proč asi? Potřebuješ šaty, ughm," odříkává jako bych byla hluchá a měla jí to odezírat ze rtů. Sama sebe přistihnu úplně zmatenou. Já? Večírek? Šaty? Cože...? Musí si ze mě dělat srandu. I když, asi bylo hodně naivní myslet si, že jsem tu jen kvůli ní.

"Nikdy jsem nic takovýho neměla zapotřebí a nemám v plánu na tom něco měnit," odpovím pevně a ruce si zkřížím na prsou. 

"Hele, já vím, že tohle není úplně tvoje parketa, ale je nový školní rok, jasný? Pokusíme se z tebe udělat někoho nového," rozhazuje Crystal rukama, zatímco se pere s nějakými obřími šaty.

"Jo, jenže mě se líbí, kdo jsem," zamračím se a obě víme, že lžu. 

"Fajn. Prostě s červenou hlavou najděte nějaké šaty a koukej si je vyzkoušet. A hlavně se prosím tě na nic neptej, dokud je neuvidím na tobě," zavrtí hlavou rázně. Takhle je Crystal ve svém živlu, takže bych skoro zapomněla, že je to pořád ten stejný člověk, co mi trhá vlasy a plánuje jak mě zavraždit.

"Páni, tolik svobody jsem od tebe nečekala," dramaticky zalapu po dechu, "vlastně jsem doufala, že mi všechno vybereš ty."

"Hele, nech si to. Pomůžu ti, jestli odvoláš, že vypadám jako plněná oliva."

Jess trochu vyděšeně zamrká, což mě donutí přemýšlet o tom, jestli z Crystal ta nebezpečná aura nějak vyzařuje, nebo se prostě jen nějak dozvěděla o tom, co se stalo. Usměju se: "Chceš pomoct?"

Překvapí mě, jak dychtivě přikývne: "Vlastně mám jenom bráchu, takže by bylo divný vybírat šaty s ním..."

Zasměju se a společně se vrhneme na hromadu šatů na věšácích. Stačí mi pět minut, abych byla naprosto vyčerpaná. Zatímco sebou plácnu na bílou sedačku, Jesse dál neúnavně prohledává hromady barevných látek.

"Díváš se taky na věci pro sebe, že jo?" chci se ujistit. Vzhlédně a zmateně protáhne koutky úst.

"Jsou zváni jen třeťáci a čtvrťáci...," pokrčí rameny neurčitě. No jo, málem bych zapomněla, že je teprve v prváku.

"Drahá Jess," zasměju se a kleknu si před ní na kolena, "tak mě napadlo... doprovodila bys mě na tu zatracenou party, kam, jak to tak vypadá, budu muset jít?"

"A nechceš radši opravdové rande?" zamračí se, ale poznám, že se musím hodně držet, aby se nerozesmála. 

"No, kdo říká, že s kamarádkou to nemůže být opravdové rande, hmm? Když se mnou nepůjdeš, stejně tam budu celou dobu jen stát v koutě a přešlapovat jako tučňák v naprosto strašných šatech."

"Strašné šaty? Já nevím, ale tyhle," zašátrá rukou mezi věšáky a s zářivým úsměvem vytáhne nějaký kus látky, "nejsou vůbec tak hrozný. Tadaa!"

"No jo, nejsou tak špatné," přikývnu a prohlédnu si je. Nechápu, jak je dokázala vyčarovat. Vtiskne mi je do rukou a tlačí mě do kabinky. 

"Zkus si je, já jdu ze sebe zatím udělat zase jednou holku," ušklíbne se. Zdá se, že je nadšená, že tam půjde a v duchu si přeju, abych její pocity mohla nějak sdílet.

"Wow." To je to první, co slyším, když vyjdu z kabinky v šatech, do kterých jsem se soukala snad půl hodiny. Rozpačitě stojím před Jess a Crystal a čekám, co mi řeknou. Mám toho plné zuby a Crystal kolem mě krouží jako hladový žralok a mne si bradu.

"No vidíš, konečně máš trochu nějaké křivky. Je to tvoje barva a neukazují moc, ale nejsou ani moc úzkoprsé," odmlčí se a kývne na mě, což mi přijde - ani nevím proč - hrozně legrační, "není to vůbec špatný. Tyhle si vezmi a ještě k nim najdeme nějaké lodičky." 

"Lodičky? Jako s podpatkem? Chceš abych tam lezla po kolenou?" zavrtím hlavou a Crystalin i Jessin úsměv téměř současně povadne. "Nikdy jsem nenosila podpatky. Máte štěstí, že jste mě vůbec nacpali do šatů - podpatky jsou k ničemu. Akorát tlačí a všechno mi trvá dvacet let."

Crystal si dlouze povzdechne, jakoby mi tím dopřávala čas ještě rychle změnit názor. "Tak fajn. A co má červená hlava?" kývne na Jess a ta poslušně odkluše dovnitř, aby se převlékla. 

"Mohla bys na moje přátele být aspoň trochu milejší."

"No tak, zlato. Být milá není vůbec taková zábava, víš?"

Ashley

Dnes večer vystupujeme v Torontu a Andy se ještě před začátkem show zdá být úplně mimo. Poskakuje kolem mě, asi aby se zbavil nervozity, ale vlastně mu to nemůžu mít za zlé, protože dneska nás čeká opravdu velké publikum.

"Lalalalalalalalala," zpívá úplně falešně, zatímco pobídá v kruhu kolem nás. Přece jen je to ale trochu divné, to musím uznat. 

"Ehm, myslíš, že je v pohodě?" kouknu na Jinxxe, který ještě dolaďuje kytaru a tváří se naprosto soustředěně. Vzhlédne a pobaveně se zašklebí. 

"Myslím, že je jen nervózní." 

"Kvůli vystoupení?" 

Jinxx pokrčí rameny a usměje: "Možná kvůli životu? Když o tom chvíli přemýšlíš, musíš uznat, že z toho se dřív nebo pozděj zblázní všichni." 

Trochu zmateně se zasměju. Jinxx se zasměje taky: "Prostě je jen hyper, super šťastný, nervózní a šílí. Je to Andy, klidně to může být všechno dohromady."

Andy začne napodobovat jakýsi irský tanec a nebyl by to CC kdyby se ho u toho nepokoušel nakopnout. Nakonec se stejně musím smát. Něco na tom, jak strašně hloupě to vypadá se mi líbí.

"V pohodě brácho?" ptám se a on přikývne. 

"Jo. Vlastně se nemůžu dočkat, víš?" šklebí se a zdá se, že se konečně trochu uklidnil. Ve dveřích se objeví Matt z D.R.U.G.S. a říká, že je čas jít. Najednou je všude hrozně moc pohybu, ale ještě stihnu Andyho poplácat po zádech.

"Už ani minutu čekání, co?"

***

Díky za přečtení, votes a komentáře :) jste super. Tenhle díl jsem chtěla vydat už včera, když měl Jinxx 28. narozeniny, ale bohužel jsem to nestihla. Každopádně, i tak dodatečně - všechno nejlepší :D :) 

Jinak, tenhle díl je věnovaný mojí kamarádce Wolfi a na straně je její kresba Andyho (kterou mi dala :3 :D). Určitě koukněte na její profil :)

Enjoy it, Lullaby007

The Mortician's Daughter [BVBFFCZ]Where stories live. Discover now