19. Die For You

2.1K 192 1
                                    

Crystal

Nikdy bych to nepřiznala, ale kapela na pódiu dost možná není ta nejhorší kapela na světě... Pořád ale nemůžu - nemusím - říct, že se mi to líbí. Prostě to není můj styl. 

Každopádně, Irisin styl to rozhodně je. Alespoň soudě podle toho, že celou dobu vyřvává a poskakuje jako magor. Když na ni navíc mrkne upocený kytarista, málem to s ní švihne a v hlavě jí rupne naprosto doslova. Padne CCmu kolem krku a směje se, jako by jí bylo pět. Bože... Proč zrovna já? Zakoulím očima.

Jak jsem se s tímhle psychopatem mohla ještě před pěti minutami docela normálně bavit? Její taneční kreace mě vytáčí do běla. Vždyť na něco takového se snad ani tančit nedá... Vlastně ani poslouchat se to moc nedá. Jak z tohohle může někdo být tak nadšený? Jasně, že to má nějakou melodii... asi, ale sama od sebe bych si to nepustila ani omylem. 

Další důvod, proč zuřím je David. Nebo jak se ten kluk vlastně jmenoval. Sakra. Nemůžu uvěřit, že nějaký podělaný emo může vypadat tak - tak dobře. A ten zmetek se na mě ani jednou nepodíval. Co jsem? Vzduch? Nebo už ani to ne? 

Za chvíli - zrovna když skončí jedna vřískající skladba a začíná druhá, trochu méně uvřískaná - přijde Andy a pevně Iris obejme zezadu. CC se směje, zatímco se spolu vlní a Andy ji zvedá do vzduchu.

"Nemůžete se začít chovat normálně?" zasyčím, moje trpělivost je značně pod bodem mrazu. Na tohle fakt nemám náladu, ani sílu. Iris se na mě jen nevinně usměje. 

"Jsme na koncertě. Co je na tom?" 

"Co je na tom? Vidíš snad ještě někoho, kdo tady tancuje jako retard?" mračím se. CC a Andy udělají pár pohybů, které zřejmě... měly připomínat tanec? 

"Jo, vidím," řekne Andy klidně. Iris se na něj usmívá jako pes, když se dívá na svého páníčka. Chce se mi zvracet. Brrr.

"Jste idioti," zavrčím ledově. Musím ten hněv dostat nějak ven. Jinak se asi zadusím.

"No, jestli jsme všichni idioti, tak je to vlastně normální a ty jsi tady ta divná," zašklebí se na mě Iris a odvrátí se zpátky k pódiu, jakobych se jí právě rozplynula před očima a tím to pro ni celé skončilo. Co si to kurva dovoluje?

Než o tom stihnu vůbec přemýšlet, prudce hrábku po jejích vlasech a škubnu vší silou dozadu. Iris mělce vykvikne a spadne přímo na zadek. V hrsti mi zůstane docela silný pramen vlasů. Něčí ruce mě chytnou ra ramena dřív, než se stihnu vykroutit a odtáhnou mě několik kroků od ní. Srdce mi divoce tepe v hrudi. Sleduju výjev před sebou jako v tranzu; Andy, jak k sobě Iris ochranitelsky tiskne a ostře si mě prohlíží. Chvíli jsem si jistá, že po mě snad i skočí.

"Co s tebou do prdele je?" zachraptí.

"Se mnou? Co je s ní? Co je s váma všema, hmm? Jděte ode mě!" oženu se po CCm, který se mě snaží udržet. Moje oči se setkající s Irisinýma. Útroby mi sevře mrazivý chlad. 

"Kéž by ses nikdy nenarodila."

Andy

Políbím Iris na temeno hlavy a pevně ji k sobě přivinu. Cítím, jak se celá třese mezi mými rameny. Crystal si odkráčí pryč a párkrát se ohlédne naším směrem. 

"Jsi v pořádku?" zašeptám jemně a přejedu Iris rukama po chvějících se zádech. Pomalu přikývne. Nevěřím jí. CC vypadá beznadějně a asi neví, co říct. Kouše si ret a je to zvláštní, ale stejně jako mě i jemu se trochu třesou kolena. Nechápu, že jsem Crystal prostě nechal, aby Iris ublížila... Fakt jsem tomu nedokázal zabránit... Políbím ji na čelo a cítím, jak se rozpláče. Snaží si zakrýt obličej, aby ji nikdo neviděl a se mnou lomcuje bezmoc a strašný vztek. 

Do prdele, nikdo jí nebude ubližovat. Uhladím jí vlasy, abych zakryl místo, kde jí Crystal několik vlasů vytrhla. Její sestra jí vytrhla vlasy. Přitom jí Iris nic neudělala. Nic takového, aby musela říkat to, co řekla.

Přinutím se zachovat klid. Nepotřebuje teď, abych se vztekal. Potřebuje, abych tady byl pro ni. A to taky budu.

David

Na jednu stranu mám radost, ale na druhou jsem taky dost naštvaný. 

Jsem šťastný, protože můj plán do určité míry vyšel - sestra té malé, myslím že Iris?, neunesla, že si jí nevšímám a zajímá mě jen její sestra. Výsledek byl ještě lepší, než jsem si vůbec troufal doufat. Opravdu svojí malé sestřičce přímo vyrvala vlasy. Úplně jsem se dusil smíchy, když jsem sledoval, jak spadla na zadek a fňukala jako malé děcko.

Zároveň jsem ale bez sebe. Andy ji samozřejmě hned začal utěšovat... sledovat, jak ji objímá a líbá bylo hrozné. Nejradši bych jí ty vlasy vytrhal sám, pramínek po pramínku. Ale mám plán. Alespoň něco. Rozhodně jí to jen tak neusnadním. 

Stačí, když ji prostě odstraním, někam odsunu a zbavím se jí. Teď alespoň vím o někom, kdo mi s tím pomůže. 

CC

Pořád nevěřím, že se to vážně stalo. Crystal se chovala jako naprostý blázen. Chvíli jsem se dokonce bál, že mě pokouše, poškrábe nebo úplně zabije. 

Strašně mě udivuje, že si jako sestry nejsou vůbec ničím podobné. 

Skoro mě fyzicky bolelo, když Iris plakala. Kdybych byl na jejím místě, asi bych se sesypal. Když se na mě Andy podívá, přísahám, že v jeho očích je strach a smutek. Já se cítím stejně. V uších mi zní to poslední, co Crystal řekla, než odešla. 

Kéž by ses nikdy nenarodila.

 Tohle nemá nikdo právo říkat. Nikomu.

Díky za přečtení :) jste úžasní, co se votes i čtenosti týče. Tahle povídka překročila 450 reads, což sice není extra hodně, ale moc to pro mě znamená :) 

Jinak - protože jsem dřív nic moc nenapsala, trochu opožděně vám přeju krásné Vánoce a spoustu štěstí do Nového roku. Taky spoustu úžasné hudby, která alespoň pro mě moc znamená. Pokud jsem správně informovaná - pevně doufám, že ano :D - tak má v lednu vyjít nový klip od BVB k písničce We Don't Belong, což jsou pro mě druhé Vánoce :) a zítra má Andy 23. narozeniny. Takže tímto bych mu chtěla taky popřát všechno nejlepší, spoustu inspirace a lásky a tak vůbec... i když si to nepřečte :) 

Enjoy it, Lullaby007

The Mortician's Daughter [BVBFFCZ]Where stories live. Discover now