15. kapitola

5 0 0
                                    


Když jsem se probudila měla jsem pocit, jako by mi něco scházelo. Otočila jsem se kolem sebe a došlo mi to. Není tu Matty. 

Do hlavy mi pulzovala palčivá bolest, ale i přesto jsem se pokusila zvednout, ale hned jsem si zase sedla na zadek. Hlava se mi zamotala a chvíli trvalo, než jsem to udělala znovu.

"Matty?" zavolala jsem do tichého bytu, ale nikdo se neozval. 

Přišlo mi to divné, že by tady nebyl? To mě tady jako s horečkou nechá samotnou? Bože, to je ale inteligent, pomyslela jsem si naštvaně. 

Zkusila jsem to ještě jednou, "Matty, jsi tu?," ale nikdo se neozval. Jen jsem z venku slyšela, jak silný vítr bičuje okenní římsu. 

Rozklepala jsem se zimou. Zabalím se do deky, kterou mě někdo přikryl a vykročím do kuchyně. 

"To snad nemyslí vážně!" zděsila jsem se při pohledu na stav v jakém se kuchyň nachází. 

Všechno bylo zpřeházené, každá zásuvka byla otevřená. Na zemi byl rozbitý hrnek a na stole se ještě kouřilo z horkého hrnku s čajem. 

Popadl mě strach. Jak to, že je tu taková spoušť a v celém bytě není vůbec nikdo? Srdce se mi rozbušilo a krev se mi nahrnula do obličeje, nebo je? Co když tady někdo je a sleduje mě? 

Rozhlédla jsem se kolem sebe, ale nikoho jsem neviděla. Tlak v uších a strach, z kterého se mi začaly potit ruce stále nepřestával. Něco je špatně. Něco tady nehraje. 

Zaslechla jsem zavrzání dveří. Strachem jsem úplně strnula. Nechtěla jsem se pohnout, nebo na sebe nějak upozornit. Možná je to Matty, nejspíš jsem jen paranoidní a on se mi bude smát, že tady stojím, jako vyděšená holka. Snažila jsem se uklidnit a namluvit si, že všechno je jen výplod mé fantazie. Jenže ne, moje hlava mi prostě nevěřila a můj tep se stále zrychloval. 

Teď už jsem si byla jistá, něco jsem zaslechla z obývacího pokoje, kde jsem před chvílí spala. Zavrzaly parkety a pak znovu. Bylo to jako smrtící melodie pro moje uši. Srdce jsem slyšela až v krku. Měla jsem pocit, jako by mě ten, nebo to, co vydává ty zvuky mohlo slyšet a byla jsem ještě více v šoku. 

A pak se to stalo, nemohla jsem popadnout dech. Přímo na místě jsem klesala pomalu dolů a v hlavě jsem měla chaos. Všude jsem cítila svůj tep a panika mě přepadla tak silně, že se mi panický záchvat nepodařilo zahnat. 

Byl moc silný, dýchala jsem nahlas a moje lapání po dechu, připomínalo astmatický záchvat nějakého kuřáka. Hekala jsem a ta osoba, co byla v obýváku mě musela určitě slyšet. Snažila jsem se schovat pod stůl. Plazila jsem se a můj dech se stále nezpomaloval. 

Uslyšela jsem otevřít dveře do kuchyně a zadržela jsem dech. Slzy se mi draly do očí a tváře se mi zbarvily do červena. Zadržet dech s panickým záchvatem? Nadlidský úkol, ale povedlo se a dokonce se zdálo, že je mi lépe. 

To se ale vzápětí změnilo, protože jsem před sebou a mým úkrytem spatřila lidské boty. Obrovské (předpokládala jsem, že mužské) hnědé boty byly ani ne metr ode mě.

Dlaní jsem si zakryla ústa a zakázala jsem si jen se nadechnout. Tak dlouho jsem zadržovala dech až se mi začala motat hlava. 

Najednou mě něco chytilo za nohu. Začala jsem se vzpírat, ale paže co mě vytahovaly z pod stolu byly moc silné. Bolelo to, útočník mi pevně svíral kotník a tahal tak silně, že kdybych se nedržela stolu, tak je dost možné, že mě odhodí až na druhou stranu místnosti. 

"Néé," začala jsem už volat, "pomoc!" 

Bylo to marné, silné paže mě vytáhly na světlo a na obličeji mě zasáhla nepříjemná bolest. Neviděla jsem mu do obličeje, ale Matty to nebyl. Musím se odsud dostat. 

"Pomoooc!" zařvala jsem ještě naposled než mě zvedl na nohy a přitiskl dvou dlaň mou pusu. 

"Drž hubu, ty děvko!" poznala jsem ten hlas. I když měl dotyčný kuklu věděla jsem, že ten hlas znám. Ale odkud? Kdo to je? 

Začal mě osahávat a pak rychle škubl mojí hlavou směrem k rohu stolu. Ucítila jsem tvrdý náraz a zatemnilo se mi před očima. Moje poslední myšlenka byla: "Nesmím omdlít, kdo ví co by se mnou dělal"

Na chvíli jsem ztratila vědomí a pak jsem ucítila jak mě někdo nese a cpe do kufru od auta. 

Otevřela jsem oči a rukama jsem máchala všude kolem mě. Myslel si, že jsem v bezvědomí, tak nečekal, že bych ho mohla zasáhnout. Z hlavy mi tekla krev a každou chvíli jsem cítila, že znovu ztratím vědomí, ale ještě před tím se mi povedlo strhnout mu kuklu a šok jaký se dostavil, byl možná jeden z důvodů, proč jsem se probudila. Byl to Matty... 


Christmas magicKde žijí příběhy. Začni objevovat