Lukáši? Musím Ti Něco Říct...//Letr

Part #16

Dojel jsem do Budějek brzy ráno, zastavil před domem a ještě se v autě prospal.
...

Zazvonil jsem a otevřela mi máma. Radostně se usmála.

,,Ahoj, mami," usmál jsem se na ni.

,,Ahoj, Petře, co ty tady?" vydechla a objala mě.

,,Ale.. Mám chvíli volno, tak jsem si řekl, že přijedu." Objal jsem ji také.

,,To je od tebe strašně hezký, tak pojď dál," pokynula mi rukou dovnitř. Přikýl jsem, vešel dovnitř a sundal si boty. Bundu jsem pověsil na věšák. Společně jsme došli do obýváku a tam si sedli.

,,Dáš si něco? Vodu, čaj..?" zeptala se, ještě než si sedla. Mile jsem se usmál.

,,Jen vodu, díky," přikývla a donesla mi skleničku vody.

,,A jak se máš?" Sedla si vedle mě.

,,Ale tak znáš to. Práce hodně a jsem rád za každou minutu volna," pokrčil jsem rameny.

,,Chápu," smířlivě se usmála. Ještě jsme si chvíli takhle povídali. Až najednou bylo slyšet dupání.

,,Bráško!" Uslyšel jsem za sebou a následně se kolem mého krku obmotaly jeho ruce. Takže mě škrtil.

,,V-vždyť m-mě udusíš!" řekl jsem přidušeně, načež mne pustil. A sedl si vedle mě.

,,Co ty tady?" Usmíval se od ucha k uchu, což způsobovalo, že měl ve tvářích hluboké ďolíčky. Bylo to strašně roztomilý.

,,Přijel jsem na pár dní. Jestli ti vadím, klidně zase odjedu," ušklíbl jsem se.

,,Ne, to ne," zasmál se. Měl hodně hluboký hlas. No jo, někdo nám tady mutuje.

,,A jak se máš, brácha?" napil jsem se, odložil sklenici a vsál si rty do pusy. Takže tentokrát se udělaly ďolíčky mně.

,,Fajn," pokrčil rameny, ,,já nám šel jen pro pití," usmál se a vstal.

,,Počkat. Nám?" zarazil jsem se a podíval se na něj. Převrátil očima.

,,Jo. Nám, mám nahoře holku," pousmál se. Kývl jsem hlavou na náznak ,aha'.

,,To je super, přeju ti to," taky se usmál, v kuchyni udělal pití a vrátil se do svého pokoje. Mám radost za něj. Jsem rád, že je šťastný.

Lukáš:

Když jsem zavřel dveře, okamžitě mě na ně natlačila a začala vášnivě líbat.

,,N-nikol, ne. Brzdi," šeptl jsem, ale ona mě neposlouchala. Nutilo mne to spolupracovat, bylo to šílené. Strašně mě přitahuje, ale. Petr, nemůžu mu to udělat.

,,Nikol, prosím," opatrně jsem ji odstrčil. Ublíženě se na mě dívala. Jen jsem zakroutil hlavou.

,,Nedělej mi to ještě těžší. Mám Petra, tak to. Respektuj, prosím,"

,,Prostě ti nestačím," odtáhla se a objala sama sebe.

,,Ale, tak to není, Nikol, já-"

,,Nic neříkej, j-já. Prostě se s tím musím smířit, t-ty. Máš svého přítele, a-asi. Bych měla jít," vzala za kliku, ale já ji chytil za ruku.

,,Ne Nikol. Přijel jsem kvůli tobě, ale kamarádsky, ano?" řekl jsem trochu s lítostí a díval se jí do očí. Zakroutila hlavou a oči se jí začaly hromadit slzami.

,,N-nechápeš to," vsála si rty do pusy. Odstrčila mě a otevřela dveře.

,,B-byla chyba, s-se. S tebou seznámit. Nikdy jsem se t-ti neměla plést do života. Měj se," rozbrečela se a utekla.

,,Nikol, ne, počkej!" Zavolal jsem na ni a vyběhl z bytu za ní.

,,Nech mě!" Zakřičela na mě a utíkala dál. Po chvíli jsem ji ztratil. Byla zima, můj dech, který byl nyní rychlejší se měnil v obláčky páry. Sebral jsem se a šel domů. Přepadaly mne výčitky. Z toho, že jsem ,podvedl' Petra. Z toho, že se mnou Nikol úplně skončila. Ale nejvíce bolela fráze; ,,Byla chyba se s tebou seznámit.". Svíravý pocit na hrudníku se nedal vydržet. Mé oči zaplavily slzy a já jim nechal volný průběh.

Filip:

Políbil jsem ji a usmál se. Úplně zčervenala. ,,Ale, někdo se tu mění v rajčátko," uculil jsem se. Zamračila se a šťouchla mě do ramene. Z obýváku se ozvala rána. Cukl jsem sebou a šel tam. Máma vyděšeně koukala na Petra. Byl jsem ticho a nedával o sobě vědět.

,,T-to nemyslíš. To nemyslíš vážně, ž-že ne?" zeptala se ho. Nechápal jsem, o co jde. Na zemi byla rozbitá sklenice a voda se rozlévala po podlaze. Oba už dávno neseděli, nýbrž stáli.

,,Mami, prosím. Pochop mě j-já-"

,,Co mám chápat?! Vždycky jsi děvčata miloval, t-tak co se stalo?" nechápavě jsem se zamračil a vstoupil.

,,O co jde?" zeptal jsem se a podíval se na oba. O mou ruku se otřela něčí jiná. Podíval jsem se vedle sebe a uviděl Míšu. Naše prsty se propletly.

,,O-o co jde? Tady t-tvůj. Bratr je. G-gay," polkla. Říkalo se jí to těžko. Ztuhl jsem a podíval se na Petra.

,,C-cože?" Zeptal jsem se nevěřícně. Míša mi stiskla ruku a palcem mě po ní pohladila. Trochu mne to uklidnilo.

,,N-no.." svěsil ramena a přešlápl na místě. Miška se ke mně přitiskla.

,,A co je na tom špatného? Vždyť. Láska jako láska, vztah jako vztah. Nemůže za to, ale hlavní je, že zjistil čím doopravdy je. Než aby se zbytečně nadále trápil tím, že mu to s žádnou nevychází. No ne?" řekla velmi chytře a usmála se. Mám prostě skvělou holku. Petr se na ni vděčně usmál.

,,M-máš pravdu," řekla máma a rozklepaně začala sbírat střepy z podlahy.

Jsem zpátky! :3 Jste rádi?