Lukáši? Musím Ti Něco Říct...//Letr

Part #15

,,Dobrou noc," Řekl mi s úsměvem Lukáš.

,,Dobrou," Odbyl jsem ho, a otočil se k němu zády. Byl slyšet povzdech. Zavřel jsem oči, a snažil se usnout, což se mi ani za mák nedařilo. Zatímco si Lukáš spokojeně spal, já seděl v kuchyni, a díval se do prázdna. Nevím proč mě to tak žere. No, tak asi nejspíš proto, že ho miluješ? Povzdechl jsem si, a protřel si oči. Do kuchyně vešel Pavel.

,,Co tu svítíš, jdi spát," Zamumlal, a napustil si sklenici čisté vody.

,,Nemůžu usnout," Kňourl jsem.

,,Jste se pohádali, nebo co?" Zeptal se nechápavě.

,,To ani ne, spíš. Jsem hysterický," Podepřel jsem si bradu, a sledoval jak si sedl naproti mně.

,,Nic nového," Podotkl.

,,Ha ha ha, trochu půlnočního humoru?" Řekl jsem ironicky, a zabořil hlavu do dlaní.

,,Takže, co se stalo?" Odpověděl na mou otázku otázkou. Hlasitě jsem si povzdechl, a zvedl k němu svůj unavený pohled.
Vše jsem mu řekl.

,,Hmm, podle mě jsi hysterický oprávněně."

,,Myslíš? Přijdu si, jako nějaká baba," Povzdechl jsem si, a promnul si oči.

,,A nejsi snad? Kdo je je vašem vztahu top?'' Pozvedl jsem nechápavě obočí.

,,Jak to myslíš?" Převrátil očima.

,,Top je ten, kdo ve vašem vztahu hraje roli kluka." Řekl znalecky. Ten to nějak ví.

,,N-no. Asi Lukáš?" Sám jsem to nevěděl jistě. Občas jsem víc dominantní já, občas on. Ale. To on byl první, co mi vyznal lásku. Taky ten, co mě přirazil na dveře. Kdo mi, jako první. Ehh. Takže ano. Lukáš je top.

,,Jo, dává to smysl. Starší, vyšší. Silnější, i když. Postavou by se hodil spíš do Somálska," Rýpl si. Zpražil jsem ho pohledem.

,,Ještě jedna urážka a jedna ti přistane," Zavrčel jsem. Nikdo nebude MÉHO Lukáše urážet.

,,Vždyť je to pravda. Tak co?" Zasmál se.

,,Ježiši, no tak je trochu hubenější, no a co? Máš s tím problém? Jestli ano, tak si ho laskavě vyřeš," Zamračil jsem se, a pod stolem ho kopl do nohy.

,,Au.. Je vtipný, jak se rozčiluješ," Uchechtl se.

,,Ha ha, úplně se popadám za břicho," Obrátil jsem oči v sloup a opřel se o opěradlo.

,,A já myslel, že krámy maj jen holky," Zakroutil nade mnou nechápavě hlavou.

,,A já myslel, že nejsi takovej debil," Oplatil jsem mu urážku. Nic na to neřekl.
Po chvíli i se skelnicí v ruce odešel. Konečně. Podíval jsem se na hodiny, které vysely nad lednicí. Teprve půl jedné ráno? Skvěle. Už teď se nudím, a spát se mi vůbec nechce. Mám chuť být stay zmrd. A taky nejspíš budu. Potichu jsem se oblékl, sbalil si věci do tašky, a dal ji na chodbu. V kuchyni jsem Lukymu nechal vzkaz, že jedu za rodinou. Dal jsem mu to na noční stolek ach, bože. Je tak neskutečně roztomilý, když spí.

,,Dostaneš to, až ti bude šestnáct," Zamumlal ze spánku. Přikryl jsem si rukou pusu, abych se na místě nerozesmál. Ježiši Maria, co to má za sny? Zakroutil jsem hlavou, dal mu rychlou pusu na čelo, a odešel na chodbu. Tam jsem se začal potichu hihňat. Tak tohle zabil.

Lukáš:

Ucítil jsem, jak mi dal Petr pusu na tvář. Pousmál jsem se, a spal dál.
...

Když jsem se probudil, Petr vedle mě nebyl. Rozespale jsem si promnul oči. Posadil jsem se, a rozhlédl se po pokoji. Na stole ležel bílý papírek, tak jsem ho zvedl, a začal číst.

"Dobré ráno, lásko. Jel jsem do Budějovic k rodině, nezlob se. Chtěl jsem je vidět. :) Měj se v Praze zatím hezky, pa :*"

Naštvaně jsem zmuchlal papírek, a hodil ho do koše. Dělá si prdel? Tohle přehnal. Beztak zdrhl jen proto, aby se mnou nemusel jet do Aše. Proč ne.. Oblékl jsem se, v koupelně udělal ranní rutinu, a šel k sobě domů. Berry je u rodičů, takže o tu mít naštěstí strach nemusím. Vzal jsem si pár věcí, dal je do auta, a vyjel do Aše. Když on u rodičů, tak já s Nikol.
...

Dojel jsem do Aše, přímo k paneláku, kde mám pronajmutý byt. Tašku s věcmi jsem hodil na chodbu, vytáhl si mobil a odemkl obrazovku.

L: "Ahoj, Nikol, jsem v Aši. :) Přijdeš?" Do pár desítek sekund se mi dostala odpověď.

N: "Tak hloupá otázka, samozřejmě, že ano! A máš ho sebou?"

L: "Nemám, zdrhl před tím -_-"

N: "To nevadí, aspoň tě budu mít jen pro sebe! :3 :*" Povzdechl jsem si.

L: "Nikol.."

N: "No jo, já vim..:(" Nic jsem jí na to neodepsal, a šel si vybalit těch pár věcí.
Zanedlouho se bytem rozezněl zvuk zvonku. Bylo mi jasné, o koho se jedná. S lehkým úsměvem na rtech, jsem otevřel dveře. Okamžitě se mi vrhla okolo krku.

,,Tak moc jsi mi chyběl!" Zamumlala do látky mého trička. Zasmál jsem se, a objal ji taky.

,,Myslel jsem na tebe," Vydechl jsem. Krásně voněla, jako vždy.

,,Já na tebe taky, snad každou minutu," Zvedla obličej z mého ramene, a podívala se mi do očí. Pousmál jsem se. Za zátylek si mě k sobě přitáhla a políbila mne.
Zase podléhám...

+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
Pro tenhle díl konec! ^^

A mimochodem! :3 Udělala jsem si na FB svou vlastni stránku, takže budu ráda, když mi tam hodíte 👍!

Jmenuje se stejně, jako můj profil, tudíž "KarolnaFischerov"