Chara po zasloužené práci šla do klubu. Hned ji tam přivítal barman Asriel, jež právě řádě leštil skleničky. Žena se usmála, ale pak pronesla: „Tak co nového Asrieli?" „Nic extra, jen tu je nová brigádnice..." pronesl poklidně muž a položil sklo. Chara popozvedla obočí: „Vážně?" trochu se ušklíbla, ale Asriel ji chtíc zastavit upozornil: „Neměla bys, její teprve šestnáct..." to naopak ale ženu ještě více rozrušilo: „Hmm..." vydala ze sebe. Barman si chytil hlavu: „Proč já ti to říkal..."
Chara se rozhlédla po nové brigádnici a povšimla si smějící dívky ve speciálním králičím kostýmku. Žena na ni vášnivě pohlédla, ale pak si povšimnula nějakého jiného zákazníka u ní, toho na koho se ta krásná dívka smála. Chara se trochu zamračila, ale pak si stoupla a poklidně šla za mužem tam, odkašlala si u něj: „Čau Sansi, představíš mě??" zeptala se žena s úšklebkem. Muž nahlas vydechl: „Dlouho ses tu neukázala..." pronesl chladně, ale pak ukázal na brigádnici: „Tohle je dítě..." Chara se zamračila a ohlédla se na dívku: „Jmenuju se Frisk," řekla Frisk s úsměvem a podala zákaznici ruku. Žena se ušklíbla a pronesla: „Taky mě moc těší..."
Další den Frisk znova brigádničila a Chara se na ni s úsměvem dívala, našla si její úsek, takže mohla být nyní spokojena: „Hej Frisk..." řekla zákaznice. Brigádnice na ni pohlédla a následně k ní i rychle přiběhla: „Ano?" zeptala se. Chara se usmála, pak pronesla: „Koukám, že tu kromě mě nikdo není..." Frisk nechápavě kývla: „Ano..." žena ukázala na knihu, jež si doteď nebohá dívka četla: „Ale víš, že by sis stejně během pracovní doby neměla číst?" brigádnice polkla, ale pak pošeptala: „Omlouvám se, ale já... já se potřebuju učit..." pošeptala Frisk, Chara na ni pohlédla přísně: „Učit by ses měla doma a ne tady!" brigádnici se nahrnuly slzy do očí: „O..omlouvám se.." pošeptala. Asriel si toho z baru všiml, stoupnul si a hlasitě řekl: „Dovolili jsme ji to, takže ji nech na pokoji Charo," žena trochu zavrčela, poté si ale prudce stoupla a odešla pryč.
Frisk za ní ovšem rychle běžela, pak ji i chytila za rukáv: „Jste na mě naštvaná?" zeptala se nebohá studentka. Charu to dost překvapilo, ale pak vydechla: „Jen jsem dneska měla špatný den," pohladila brigádnici po hlavě a s úsměvem pronesla: „promiň Frisk," dívka na ženu jen pohlédla, ale pak kývla: „Počkáte tu chvíli?" Chara netušila, co má Frisk v plánu, ale nechala to tak být, přece jen nemohla neuposlechnout prosbu od tak roztomilé dívky.
Brigádnice tam po nějaké chvíli přiběhla a dala do rukou Chaře balík sušenek: „To je ode mne speciálně pro vás..." Frisk byla celá rudá jako rak, na což ženina pleť nezůstala čistá. Dívka se hned otočila a běžela pryč.
Chara doma hleděla na sušenky, vzala do ruky jednu a ochutnala ji, ale poté to vyplivla: „Ta snad místo cukru použila sůl!" vyhrkla. Náhle z pokoje vyšla černovlasá žena a zezadu objala brunetu: „Co to jíš?" tázaná se trošku zamračila: „Co tu ještě děláš?" zeptala se chladně Chara a pohlédla na pro ní ani ne tak známou osobu: „Co bych tu měla dělat? Včera jsme si to spolu přece nádherně užili no ne?" bruneta si vzpomněla na minulou noc, kdy šla do nějakého jiného baru, kde právě objevila tu černovlásku. Ironicky se zasmála: „Byla to jednorázovka," návštěva na Charu nevěřícně pohlédla, ale pak se ušklíbla a položila svoje číslo na její stůl: „Byla jsi úžasná, takhle mě nepotěšili ani chlapy, kdykoli budeš chtít mít sex, tak mi zavolej," bruneta ji ignorovala a stále se dívala na dárek od Frisk. Černovláska se natáhla pro jednu sušenku a dala si ji, jenže pak to sousto vyplivla: „Fuj to je hnus, to jsi dělala ty?" bruneta se zamračila: „Vypadni!" zařvala pak: „Ty sušenky byli pro mě a ne pro tebe ty čubko!" černovláska se zasmála: „Proč pro tebe sakra jsou tak důležitý? Stejně jsou hnu..." nemohla to doříct. Chara si prudce stoupla a strčila do neznámé osoby: „Vypadni! Dělej!!" cizí žena se zasmála: „Jasný jasný,"
Chara znova vešla do klubu, hned tam k ní přiběhla Frisk: „Tak co?" zeptala se plná očekávání, žena se ušklíbla a olízla si rty, poté tvrdě řekla: „Byly hnusně přesolený," brigádnice se zatvářila trochu nešťastně: „Omlouvám se..." pošeptala, ale pak se zeptala: „Tak co to bude?" „Jako vždy," Frisk kývla a odešla.
Chara a Frisk spolu postupem času začaly vycházet lépe. Žena dokonce i začala cítit k brigádnici něco víc než k jakémukoli člověku, se kterými kdy flirtovala.
Chara ležela na posteli. Cítila se divně, neustále musela myslet na tu brigádnici. Tiše vydechla a následně si chytila obličej: „Co to se mnou sakra je?" pošeptala, ale pak se podívala na hodinky a spokojeně vydechla: „Za chvíli zase půjdu do baru," několikrát zavrtěla hlavou: „Vážně, co to se mnou je," pošeptala si sama pro sebe, ale poté si stoupnula a vyšla, jenže jakmile tam přišla tak ji čekala hrozivé překvapení.
Rozhlédla se kolem sebe, ale nikde tam neviděla Frisk. Vydechla, ale pak se trošku zasmála: „Asi má dneska volno," pošeptala si sama pro sebe tiše. Asriel si ji všimnul a zavolal ji: „Hej Charo!" žena k němu šla: „Co je?" „Jen že Frisk tu přestala pracovat," Chara zůstala překvapeně strnule stát, ale pak se mírně pousmála a vydechla: „Aha..." „Říkala, že jí to je líto, ale musela se odstěhovat pryč, víš?" ženě stekly slzy: „Jsem idiot..." pošeptala bruneta a otočila se, že půjde pryč: „Charo?" vykřikl Asriel, ale Chara už ho ignoroval a šla pryč. Z očí ji tekly slzy, jak mohla být tak blbá a začít cítit něco k té studentce, vždyť měla být jen předmětem flirtů.
Chara se o týden později, ale vzpamatovala, ale už nechodila do jejího dříve oblíbeného baru. Tomu se teď naopak vyhýbala obloukem.
Po té události uběhlo přesně pět let. Chara ovšem byla stále královnou salónů a jen tak si to šla s ženou, se kterou měla v plánu mít sex. Náhle se objevili, před jejím dříve oblíbeným barem: „Undertale heh..." pousmála se, poté jak přečetla název nahlas. Pustila osobu a vešla dovnitř, to co tam spatřila, ji překvapilo: „Vítejte," zaslechla hlas jí už známý.
V místnosti stála Frisk, v ruce měla tác a s úsměvem se dívala na Charu: „Co si dáte? Jako obvykle?" zeptala se dívka, která se dost změnila. Měla delší vlasy a sebejistěji stála než předtím, celkově působila, že už dospěla, už to nebyla tak roztomilá dívka jako předtím, už ne... Chaře se nahrnuly slzy do očí a tiše pošeptala: „Jak jsi mohla?" Frisk roztáhla ruce a tím naznačila, že ji má žena obejmout, ta to udělala a pak se až teprve dočkala vysvětlení: „Toriel se chtěla přestěhovat a já si chtěla vydělat, abych tu mohla žít sama, ale Toriel je tvrdohlavá..." Chara na dívku jen tak hleděla, ale pak zavrtěla hlavou: „Za trest půjdeme ke mně a nebo k tobě?" Frisk se zasmála: „K tobě..." pošeptala, pak se ale ušklíbla a udělala pár kroků dozadu: „Ale až mi skončí šichta..." zasmála se. Ženu to fakt překvapilo, skutečně už to nebyla to dítě, už to byla dospělá žena, ale nějak ji to nevadilo, pořád to byla ta osoba, ke které kdysi začala něco cítit...
Jestli tam občas byli kraviny, tak se omlouvám, ale psala jsem to ve škole :DD (och bože znáte ten pocit, že si jen tak dáte sluchátka do školního počítače a pak si tam poklidně posloucháte Vocaloidy?? K nezaplacení!) Ajéé, takže některé krátké yuri fanfikce bych mohla přidávat ze školy !! Každopádně mě to napadlo při pohledu na tento obrázek:
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Každopádně doufám, že se vám to líbilo a prosím ignorujte pravopis :))
