Krátké yuri fanfikce 2

Chara x Frisk (Undertale)

Příběh se neodehrává ve hře, ale v alternativní realitě, to znamená, že se to odehrává na obyčejné střední škole... 

 Frisk stála naproti svému nepříteli, jež v ruce pevně svíral nůž. Dobrákovi stekly slzy, přičemž řekl: „Charo... co to děláš?" Chara se na to následně zasmála: „To jsi slepá? Jdu tě zabít..." mluvila tak chladně, Frisk to vyděsilo, několikrát si pohladila ramena, ale poté zoufale vykřikla: „Co to děláš Charo?? Já myslela, že je mezi námi něco víc!" oslovená udělala pár pomalých kroků k dobrákovi, ale pak zrychlila a probodla ji břicho.

Frisk vyskočila z postele a nahlas dýchala, několikrát se rozhlédla. Delší dobu ji trvalo, než si uvědomila, že je vlastně ve svém vlastním pokoji. Povšimla si budíku vedle sebe a v tu chvíli hned vyjekla: „Škola!" rychle vstala a začala se převlíkat: „Sup, co tu ještě děláš dítě?" zaslechla mužův hlas: „Sansi?! Jak to že jsi mě nevzbudil!" „Působila jsi tak spokojeně dítě..." „A neříkej mi dítě!! Jsem na střední! Bože!" nahlas nadávala Frisk. Sans se trochu zasmál: „Mám tě svést dítě?" dívka na něj naštvaně pohlédla, ale pak rychle řekla: „Jo!! Dělej Sansi!!"

Frisk se jen tak, tak dostala do třídy, s úlevou si sedla na své místo a nahlas vydechla. Začala hodina a dívka si typicky zapisovala poznámky, když v tu do třídy vešla neznámá dívka. Frisk si vzpomněla na jejího nepřítele v tom snu. Pootevřela pusu a tiše pošeptala: „Chara..." vlastník jména se otočil a překvapeně na Frisk pohlédl: „Jak to že znáš moje jméno?" tázaná polkla, ale pak rychle odvrátila hlavu a dělala jako by nic: „Sedni si, kam chceš..." řekla učitelka novému studentovi, jež se bez jakéhokoli otálení posadil vedle Frisk. Dívku to překvapilo, polkla a nenápadně pohlédla na svou novou spolusedící. Pak ovšem učitelka začala vyučovat a dobrák se začal soustředit na výklad, zatím co Chara seděla a nic nedělala, jen tak si přemýšlela.

Po konci hodiny se všichni k Chaře sběhli a začali se s ní seznamovat, takže se Frisk mohla jen tak vypařit, což pro ní v tuhle chvíli bylo dokonalé...

Na záchodě si opláchla obličej, pak šla zpátky do třídy, ale náhle do někoho narazila. Byl to student z druhé třídy, kterého Frisk moc dobře znala. Pousmála se a zvedla ruku na pozdrav: „Čau Frisk!" řekl Asriel, pak se ale nadechl a podrbal se po hlavě: „Prý k vám začala chodit moje sestřenka," „Tvoje kdo?" zeptala se Frisk a tázán ji odpověděl: „Moje sestřenka, Chara Dreemurr," dívka sebou cukla: „To je tvoje sestřenka..." vydechla a pak poklidně pronesla: „Vůbec bych to nepoznala, ty vypadáš, tak mile a ona působí jak ďábel..." chlapec se zasmál: „Jo takhle působí, ale jinak je to dobrá osoba..." Frisk zalapala po dechu, opět si vzpomněla na ten podivný sen. Dívka se zatvářila smutně, což Asriela trochu překvapilo, ale už nemohl nic dělat: „Sakra!" vyhrkl a běžel pryč se slovy: „Pak si popovídáme!"

Frisk doběhla do třídy a viděla, jak všichni se snažily být co nejdál od Chari. Dobrák pomalu a nejistě došel na své místo, ale pak se ohlédl za sebe, kde seděla vystrašeně vypadající dívka: „Co se stalo?" zeptala se Frisk nebožáčka, jež na ni pohlédl a řekl: „Ona je snad démon... jen tak začala vyprávět o tom, jak zabila ptáka holýma rukama..." dobrák pohlédl na Charu a znova ji před očima naskočil ten sen, pak si ale sedla na své místo a pohlédla na novou, nic neřekla...

Nastal oběd a Frisk šla s Asrielem, který zrovna měl také volnou, sednout si na jejich oblíbené místo. Dobrák cestou jen koutkem oka spatřila, jak se nová holka baví s největším delikventem tam, přezdívaným Flowey. Frisk se zastavila, zamračila se, Asriel si všimnul jejího výrazu a pochopil, že je něco špatně, ohlédl se a spatřil Charu s Floweyem. Chlapec bezradně sklopil hlavu a vydechl, nezvládl tam jen tak jít a vynadat své sestřence, byl moc slabí... Náhle si všiml, že Frisk jde přímo ze těmi dvěma. Dobrák chytil Charu za zápěstí a škubnul s ní: „Co je?" chladně se s úšklebkem zeptal delikvent. Frisk se stále mračila: „Nech Charu na pokoji..." „A kdo mě přinutí?" pronesl se smíchem Flowey, na což dívka studující tu už od začátku udělala pár kroků od delikvant, jež ji ovšem chycením za rameno zastavil. Frisk se na něj prudce otočila: „Co j..." nemohla to ani doříct a schytala ránu pěstí. Dobrák spadl na zem a chytil si oko, kam ho nepřítel udeřil. Dívka sedící na zemi ale náhle pocítila, jak ji někdo chytil za vlasy a kopnul ji do břicha: „Na mě si nikdo dovolovat nebude!" nahlas zařval Flowey a opět kopnul do nebožáka, jež se už teď svíral na zemi bolestí. Delikvent po nějaké té delší době s Frisk skončil a šel v klidu dál: „Pojď Charo..." oslovená na něj pohlédla, ale pak pronesla: „Ne..." „Co že jsi to řekla?!" Flowey už zněl opravdu naštvaně, znova se rozmáchl tentokrát za účelem praštit Charu, ale v tu ho Frisk zespoda shodila na zem. Rychle se postavila, chytila svoji novou spolužačku za zápěstí a běžela s ní za Asriel, jež dobráka hned podepřel a pomohl ji zdrhnout před delikventem.

„Asrieli?" vydala ze sebe překvapeně Chara. Osloven hleděl na ubohou a zmlácenou Frisk: „Pomoz mi ji vzít na ošetřovnu..." Chara se zarazila, nikdy takhle svého bratránka neviděla, vždycky se usmíval a byl hodný, ne jako teď. Nová podepřela Frisk a pomalu s ní i s Asrielem šly na ošetřovnu...

Zdravotní sestra, Toriel, na studenty překvapeně hleděla: „Co se stalo Asrieli?" Toriel byla Asrielova matka a v tom případě i Chařina teta. Chlapec se zamračil a naštvaně řekl: „Tady Chara se málem zapletla s Floweyem, tím delikventem víš mami ne? No a Frisk tam za ní šla a chtěla Charu odtáhnout pryč, ale v tu chvíli ji Flowey začal být..." Toriel se zděsila a znova pohlédla na Frisk, obvázala ji rány a tak, ale bylo to na nic... přišla na to, že dobrák má několik zlomenin. Chara byla rozesmutněná a celou tu dobu se chvěla a když jí Toriel vynadala, tak to jí vůbec nepomohlo. Nechápala ten pocit, ale nelíbil se jí...

Toriel pomocí telefonátu informovala Papyruse a Sanse o tom, že Frisk bude nutně potřebovat do nemocnice a že už zavolala sanitku...

„Zab ji..." řekla krutě Chara na což Frisk zareagovala se slovy: „Já nechci..." „Dělej!" „Vždyť se o mě starala!!" zoufale vykřikl dobrák a z očí se ji začaly hrnout slzy, ale to Chara ignorovala a silně strčila Frisk, aby zabila Toriel...

Frisk si prudce sedla a několikrát zalapala po dechu. Rozhlédla se a pak se trochu zasmála: „Já jsem vlastně v nemocnici..." chytila si hlavu a stekla ji slza: „Už zase ten divný sen..." pošeptala, ale náhle si všimla, že vedle ní sedí Chara. Předtím Asriel a dívka Frisk navštěvovali, ale teď tu byla jen Chara osobně. Dobrák se vyděsil: „C...co je?" tázaná se nadechla: „Promiň za to, co se stalo..." „T..To je v pohodě..." z nějakého důvodu se Frisk dívky bála ještě více než předtím, možná to bylo kvůli tomu snu, jež se jí neustále opakoval... „Frisk, omlouvám se... je to moje vinna, že tu jsi...omlouvám se..." dobrák polkl, ale pak se usmál a pohladil zdravou rukou Charu po hlavě: „To je v pořádku" pronesl s úsměvem.

A tak začala Chara navštěvovat Frisk častěji, dokud se dobrák neuzdravil...

Frisk šla pomalu do školy, pomáhala si berlemi, jež musela mít, jelikož při chůzi stále cítila bolest. Dobrák došel do školy a první co spatřil, bylo, jak se Chara baví s Floweyem. Frisk trochu zaskřípala zuby, pustila berle a nehledě na bolest, tam došla. Poklepala Floweyimu na rameno. Chlapec se na ni otočil a ona mu dala pěstí.Delikvent se rychle otřepal: „Charo, ukaž jí..." řekl chladně, Chara se usmála a šla klidně za Frisk, jež pochopila, že nakonec její oponent byl zlý a ne hodný, jak si myslela. Chara se rozmáchla, ale těsně před Frisčiným obličejem se zastavila a otočila se přímo na Floweye, rozběhla se k němu a také mu vrazila. Dobráka to překvapilo, a pak ho rovněž udivovalo to, jak Chaře nedělalo vůbec žádný problém se s tím delikventem prát a neutrpěla skoro žádná zranění.

Jakmile s Floweyem Chara skončila, tak šla Frisk pro berle a podala jí je. Dobrák na novou... vlastně na její spolužačku překvapeně hleděl. Chara se usmála a pošeptala své spolusedící do ucha: „Přece bych neublížila osobě, kterou miluju ne?" Frisk překvapeně hleděla přímo před sebe, vzpomněla si na ten sen, jež se pak ale jako kdyby v její hlavě rozplynul a zobrazil se alternativní konec:

Frisk stála naproti svému nepříteli, jež v ruce pevně svíral nůž. Dobrákovi stekly slzy, přičemž řekl: „Charo... co to děláš?" Chara se na to následně zasmála: „To jsi slepá? Jdu tě zabít..." mluvila tak chladně, Frisk to vyděsilo, několikrát si pohladila ramena, ale poté zoufale vykřikla: „Co to děláš Charo?? Já myslela, že je mezi námi něco víc!" oslovená udělala pár pomalých kroků k dobrákovi, ale pak zrychlila, pustila nůž a objala Frisk: „Ne... neublížím ti... i kdyby mi to kdokoli přikázal, nikdy bych ti neublížila... miluju tě..." 

Btw, konečně jsem něco zase přidala :DD ale teď mám docela psací náladu, možná ještě něco písnu :DDD uvidím :DD... každopádně doufám, že se vám to líbilo a prosím ignorujte pravopis :))

PS: v záplavě šílenství ze školy :"", jsem začala koukat na MLP chtěl by někdo přidávat shipy i z toho (samozřejmě by to všechno byli lidi... )