Ahoj,
Jsem Trix Blacková. Je mi 15. A nechodím do ,,normální" školy ( nenormální připadá pouze mudlům...) ano viděli jste správně mudlům- těm co nekouzlí... Už je vám asi jasné, na jakou školu chodím a těm co by to jasné nebylo chodím do Bradavic... Přesněji teda do Zmijozelu, na což jsem náležitě hrdá... Ode dne, kdy jsem dostala svůj dopis jsem si přála, abych zkončila právě tady... Jsem čistokrevná, takže s kouzly jsem v kontaktu od malička. Mám bráchu Dereka. Jsme sice dvojčata, ale až na to, že jsme oba stejní šílenci a občas trochu úchylové (dvojsmysly jsou nejlepší) spolu nic společného nemáme. Derek patří do Nebelvíru, takže se logicky moc nemusíme...
***************************************************************
Je 5:30 a mě jako každý den zvoní budík. Vypnu ho a vstanu z postele. Vezmu si hůlku ležící na nočním stolku a máchnu jí. ,,Lumos" vyslovím a hůlka se rozsvítí. Přejdu ke staré dřevěné skříni a vytáhnu si z ní svoji uniformu ( černou sukni, bílou košili, šedý svetr a kravatu se svojí kolejí ), obleču se, obuju si černé kožené kotníčkové boty, do své tašky si nahážu knihy, které budu dnes potřebovat. Pak se podívám na budík, a když zjistím, že mám ještě dost času najdu si v nočním stolku svůj kartáč a dvě gumičky a udělám si francouzské copy. Nakonec se rozhodnu, že stejně nemám co dělat, a že je už stejně nejvyšší čas jít na snídani. Přes rameno si hodím tašku a spěchám do Velké síně, abych nebyla poslední.
,,Ahoj" pozdravím se se svými spolužáky a sednu si k nim. Vezmu si z takíře topinku a zakousnu se do ní. Strop ve Velké síni je dnes zatažený a vypadá to, že každou chvílí začne pršet. Začnu lovit v tašce, až po chvíli konečně vytáhnu rozvrh hodin. První hodinu máme mít péči o kouzelné tvory s Hagridem... To znamená, že si musím skočit pro bundu a šálu, protože opravdu nechci umrznout. Rychle dojím svou topinku, oznámím Johnymu, že si jdu ještě pro něco do pokoje, takžr jestli přijdu pozdě, ať mě omluví. On souhlasí, co jiného by mu taky zbylo. Popadnu tašku a rozběhnu se směrem ke sklepení, kde máme společenskou místnost. Po cestě se zamyslím a najednou vrazím do Nevilla Longbottoma, profesora bylinkářství. ,,Omlouvám se pane profesore" usměju se a běžím dál. Za sebou slyším křik ,,strhávám zmijozelu 5 bodů za porušení školního řádu, slečno Blacková" ignoruju to, už jsem si zvykla na to, že mě nemá zrovna v oblibě, ale asi ho i chápu, kdyby se na škole objevila holka vypadající přesně tak jako osoba, která zabila mé rodiče, asi byvh ji taky neměla zrovna v lásce. Už jsem jen kousek od naší koleje... Dojdu k obrazu, řeknu správné heslo, obraz se odsune a já ním projdu dovnitř. Vyběhnu schody do své ložnice, otevřu dveře a rovnou dojdu ke skříni, ze které si vytáhu dlouhý černý hábit a šálu. Obě věci si hodím do tašky a běžím zpátky. Když jsem u Velké síně Johny s jeho partou zrovna vycházejí, tak se k nim přidám, hodím na sebe hábit a šálu, protože akorát opouštíme školu a míříme na školní pozemky.
ČTEŠ
Ve znamení zmije
FanfictionŘíkali jste si někdy, jaké problémy asi tak může mít někdo, kdo si je podobný s někým ze své rodiny? V normální případě téměř žádné, ne ovšem, pokud jste neteř nechvalně známé smrtijedky Bellatrix Lastrenge. Trix Blacková, její neteř doplácí na její...
