Green eyes [CZ]

4.Kapitolka

Už od malinka mi můj tatínek říkal, že na světě jsou i zlí lidé. Vybudovala jsem si u cizích lidí nedůvěru. Řekli byste, že je to snad pochopitelné jim nevěřit, ale nevíte kolik lidí jim toho zbaští. Bojím se chodit v noci po ulici a rozhlížím se do všech stran, jestli na mě nečíhají zrovna ti zlí. Já totiž věřím na zlo a dobro, jenom je někdy špatně rozeznatelné, kdo tím zlem vevnitř opravdu je. Jsem opatrný člověk, protože vím, že nahodit milou masku dokáže kdokoliv.

"Proč si na sebe nevezmeš něco víc vyzívavějšího? Na styl jeptiška nikoho nezbalíš," utahuje si ze mě Duck, který jako obvykle kritizuje můj výběr outfitu na párty.

"Protože nejsem žádná tanečnice u tyče a nechci žádného pitomce, který má v mozku zakódovaný, že když ta holka má výstřih až k pupíku a zařízlý kraťásky, tak je to holka pro ně," odpovím mu větou, kterou by mohl po těch letech, co se známe, očekávat a nechám si na sobě svůj outfit. "A náhodou nejsem tak zahalená, dokonce mi jdou vidět trošku prsa, tak ze mě nedělej jeptišku," zasměju se, protože on by si snad přál, abych šla jenom ve spodním prádle. Je to docela paradoxní, když mě chce pořád chránit, ale přitom mě nutí se odvázat.

"Musíš ale nejdříve zapůsobit tělem, aby za tebou ten kluk přišel a zjistil, že nejen, že jsi přitažlivá, ale jsi i zábavná a vlastně celkově úžasná," předává mi instrukce, přičemž se kouká na moje fotky na nástěnce, kde se na něho směju já, mí přátelé, babička a i dokonce moje rodiče.

"Tak snad ho zaujmu svými modrými kukučemi, protože ty hadry, které zakrývají minimum toho, co by měly, si rozhodně nevezmu," informuju ho předem, protože ty kusy látky bych si na sebe nevzala, i kdyby mi za ně slíbili samotného Christiana Greye. No ikdyž.

"Ještě že ty kukadla ti získají opravdu kohokoliv," zasměje se Duck.

                                * * *

Stojím před domem, z kterého se ozývá hudba. Co dům, je to vila a jde vidět, že to v ní už žije. Po boku mám už své kamarády Ducka, Tinu, Daisy a Grega.

Společně vstupujeme do vily hudby a jako první se rozhlížíme, kde co je. Všimnu si parketu, kde se někteří odvážlivci po sobě plazí a někteří normální, kteří se jenom oddávají hudbě. Další co zahlédnu je bar, kde barman roznáší lidem alkohol na jejich objednávku. Objevují se tu další sedačky a místa, kde se může v klidu bavit.

Jako obvykle vyrazíme k baru, kde Greg a Daisy objednají několik druhů alkoholu a nařídili nám, ať si zatím někam sedneme a oni nám alkohol donesou.

Společně s Tinou a Duckem vybereme místo, které není ani blízko a ani daleko od všeho dění.

"Slyšela jsem, že tu bude Kevin. Minule když jsem s ním mluvila o nás dvou, tak jsem zrudla, že jsem byla rudá snad i u palce na noze," zasměje se Tina. Ona totiž vždycky pokukovala po Kevinovi, který je z vedlejší třídy. Jsou přátelé, což Kevinovi asi vyhovuje, ale Tině to očividně nestačí. Ona je totiž až moc stydlivá na to, aby mu své sympatie přiznala.

"Tak proč tu ještě jsi? Běž za ním," popoženu svou kamarádku k tomu, aby tu nestrácela čas a šla za Kevinem.

"Vždyť ani nevím, jestli tu je," řekne potichu a na tváři se jí objeví rumělec.

"Když tu budeš sedět, tak to nezjistíš," zasměje se sarkasticky Duck, ale Tina už nemůže odpovědět, protože k našemu stolu se přidá i zbytek našich přátel.

"Tak jsme tu. Doufám, že jste neřešili nic důležitého bez nás," zasměje se Daisy, která si sedne vedle Tiny a Greg zase vedle ní.

"Jenom rudou hlavu Tiny, když vidí Kevina," zasměje se Duck, který hned poté do sebe hodí jeden panák tekutiny, po které se zašklebí, jak ho alkohol zapálil v hrdle.