The Mortician's Daughter [BVBFFCZ]

1. The Mortician's Daughter

Vlastně mám ráda pohřby. Vůni čertvých květin a černé barvy. Myslím, že je dobře, že to vidím takhle - protože oba moji rodiče zařizují pohřby. Možná by se jim dalo říkat hrobníci, ale zní to hodně nadneseně. Jen zařizují vše okolo, nic víc.

Za svůj život už jsem byla pomáhat na spoustě pohřbů. Nechci říkat, že je dobré, že někdo umřel, ale pohřeb... přijde mi to jako dobrý způsob, jak se rozloučit s někým, koho jste milovali. Mám ráda tu atmosféru žalu. A vzpomínek.

Spousta lidí si myslí, že jsem zrůda. A možná, že jsem, když plánuju svůj vlastní pohřeb v osmnácti. Do mého života vkročí milion lidí, kteří řeknou, že jsem emo a nechutná ghot karikatura. Líbí se mi, jak používají něco, co vlastně vůbec neexistuje proto, aby vám mohli ublížit. Jen proto, že nosím špatné oblečení. Jen proto, že poslouchám špatnou hudbu. Jen proto, že mám ráda špatné věci. A jsem radši sama, než ve společnosti normálních lidí. Nevidí, že já jsem jen já. Možná, že jsem mnohem reálnější a opravdovější než oni. Kdo ví. Většina lidí nevidí, kdo jsem, co znamenám.

Na postel něco vyskočí, až se matrace prohne. Andy. Můj kamarád, můj věrný přítel. Nesoudí, nehledá chyby, nezáleží mu na make-upu ve tváři. Jen pes, černý úplně stejně jako já tam někde uvnitř. Jediné, co ho zajímá je moje tvář, kterou touží celou zalepit od svých slin a snídaně, kterou loudí už v pět ráno. 

Přejedu rukou po hladké srsti a nechám ho olíznout moji bradu. 

"Klid, Andy. A nedýchej mi do obličeje," zasměju se a odtáhnu obličej od jeho otevřené tlamy. Psí dech není zrovna voňavý. Seskočím z postele a začnu hledat něco, co bych si mohla obléknout. Neměla jsem ani tušení, že dnes někam půjdu. Andy mi to moc neusnadňuje a chytne rukáv mikiny, kterou si chci vzít na sebe, a vesele ji táhne pryč.

"Hej, Andy!" zanadávám, když se po ní začne válet a rychle mu ji vyškubnu. Co se dá dělat, dnes nebudu zrovna voňavá.

"Iris?!" ozve se z koupelny, "ty sis půjčovala moji žehličku na vlasy?" To je moje sestra, Crystal. 

"Cože? Ne! Ani jsem se ho nedotkla. Proč?" Žehličku na vlasy jsem nikdy nepoužívala.

"Je rozbitá," kvílí. 

"Možná, že tvoje vlasy ji zničily," zamumlám si pro sebe. Crystal je o rok starší než já a pokud by mohl být někdo mým přesným opakem, pak by to byla ona. Ona je černovláska, já něco mezi brunetou a zrzkou. Ona má čokoládové oči, já jedovatou zelenou. Ona je vysoká a elegantní, já křehký skrček. Pokud jde o naše oblíbené osobnosti nebo náš vkus, je to snad ještě horší. Ona miluje růžovou a fialovou, já bych stěny ve svém pokoji nejradši nabarvila na černo a všude dala zelený nábytek. Ona si denně žehlí vlasy a já jsem ráda, když mi zrovna netrčí do všech stran. Ona poslouchá Rihannu, Bruna Marse a všechno, co je zrovna in. Já se uzavírám mezi My Chemical Romace a Black Veil Brides, abych si alespoň na chvíli mohla připadat pochopená.

Rychle si svážu vlasy gumovým náramkem a ani se neobtěžuju hledat normální gumku do vlasů. Z Crystaliny ložnice se stále ozývá její mrmlání a vzteklé rány, jak hází svými věcmi. Čekám, ažb se uklidní a mezitím se chystám napsat máme, že je všechno v pořádku a jak se s tátou mají. Chvilku na to Crystal vletí ke mně.

"Koukej to položit a pomoct mi," mračí se. 

"No to teda ne. Já to nerozbila," bráním se. Jsem ráda, že máma a táta pryč a nemusí poslouchat naše hádky. Odjeli na dvou týdenní dovolenou a já zůstala doma jen se sestrou. Moc nevěřím tomu, že se tu během té doby nepostřílíme. Andy se rozvalí na mé posteli a kňučí. Nemá rád, když někdo křičí.

Večer se rozhodnu zajít do půjčovny půjčit nějaký film. Nejlépe nějaký, který by mě na chvíli vytrhla z vlastního podělaného života. 

Je tma a venku je docela zima. Zastrčím ruce do kapes a pokračuju dál tichou ulicí. Jsem trochu nesvá z toho, že kromě mě tu není ani živáčka, žádná auta. Nakonec ale přece jen zahlédnu půjčovnu a přidám do kroku, abych byla co nejdřív vevnitř. Vyberu si pár psychologických hororů a doufám, že budou stát za to. Zaplatím a vpluju zpět do tmy venku. To ještě netuším, že dnešní večer by vystačil minimálně na dvouhodinový film.

Je ještě chladněji, než před chvílí a moje zuby začnou otravně cvakat o sebe. To mám za to, že jsem vyběhla jen v mikině s kapucí a šedých teplákách. Vezmu to zkratkou, abych moc nemrzla. Díky několika uličkám si zkrátím cestu o dobrých deset minut. Okamžitě svého rozhodnutí ale začnu litovat - v jedné uličce postává skupina opilých kluků a holek a hlasitě se smějí. Pravděpodobně je vyhodili z baru a tak se rozhodli zbytek dnešní noci strávit tady. Skloním hlavu a otočím se, že půjdu zpátky. Nestojím o problémy. 

"Hej, kotě! Kam tak rychle?" ozve se za mými zády břitký hlas jednoho z nich. Pozdě.  Zamrazí mě v zádech, ale není to z té zimy. Strnu, ale pokračuju dál směrem pryč. Vlastně už ani nevím, kam jdu, důležité je jen to, že co nejdál od nich. 

"Hej, kočičko!" Za mnou duní jeho kroky. Jde rychle a já okamžitě ztratím kontrolu a pohltí mě panika. Rozběhnu se. A on za mnou. Jako by čekal jen na to, až se přestanu ovládat.

Rychle mě dohoní a popadne mě zezadu za kapuci. Hrubě mě otočí k sobě. 

"Kam pak?" dýchne mi do tváře zápach piva, cigaret a zvratků a můj žaludek se samým znechucením začne přetáčet jako na horské dráze. 

"Pusť mě! Nech mě ty hajzle!" vykřiknu přiškrceně. To už mě přimáčkne k ledové zdi a pod prsty ucítím odlupující se omítku. Je příliš blízko. Srdce mi splašeně buší v hrudi a ztrácím dech.

"Ale no tak," zapřede, "co se takhle trochu seznámit?" Skupinka pár metrů od nás vybouchne smíchy. On mě chce znásilnit. Marně zkouším se mu vymanit, ale je příliš silný. Cítím, jak mi jednou rukou zajede ke kalhotům a několika zoufalými trhnutími se je pokouší dostat dolů. To ne.

"Ne, ne, prosím!" zafňukám uboze a zaškubám sebou. "Pomoc! Pomoc, prosím!" křičím z plných plic, co mi jen hlasivky dovolí. Pohrdavě si odfrkne, jeho ruka mi zajede do vlasů a škubne mi hlavou proti zdi za mnou. Cítím náraz i krev, křupnutí a zmatek, ale bolest nepřichází. Jen hrozivé, mučivé prázdno.

Obklopí mě tma. 

Hooray :) První část úspěšně (?) překlepána. Jsem upřímně zvědavá, co z toho bude dál. Budu ráda za votes i komentáře :)

Lullaby007