l i v e (PŘEPIS!)

•6•

Po licenci jsme s Gastonem měli volný režim. Pořádně jsme se poznávali a hlavně díky jaru, které tenhle rok začalo už na začátku března, jsme se pořád proháněli po loukách.

Zrovna jsem se chystala jet na vyjížďku, když v tom zaparkovalo ped stájí auto s přívěsem. Zvědavě jsem vykoukla z okna, které bylo v boxe.
Z auta vystoupil muž, mohlo mu být tak čtyřicet a objal se se šéfovou. Vypadali, že jsou starý známí.
Najednou z auta vystoupila blonďatá holčina, která mi byla odněkud povědomá, jen jsem si nemohla vzpomenout odkud.
Až když otevřela přívěs a vyvedla krásného bělouše, mi to došlo. To je ta holka, kterou jsem potkala na licenci.

Gaston do mě šťouchnul nosem. Odtrhla jsem oči od dění venku a podrbala ho za ušima.
"No jo, vždyť už půjdem." zakroutila jsem hlavou a dočistila mu poslední kopyto.
Poklidila jsem si čištění do tašky a chtěla si jít pro sedlo, když v tom se ozvalo klapání kopyt a v chodbě se objevil bělouš s blondýnkou. Její modré oči mě ihned vyhledaly a její úsměv se rozšířil.
"Rosie?" zeptala se s kapkou zaváhání v hlase.
"Ahoj!" vřele jsem se usmála. "Co tady děláš?"
"Ále, měla jsem problém s minulou stájí a teta mi nabídla volný box tady, tak jsem ani neváhala."
"Aha.." pokývala jsem hlavou a potom svraštila obočí. "Počkej, teta?"
"Jo, vlastní tuhle stáj, ségra mýho táty." řekla jakoby nic. Šéfová je její teta?
"A-" chtěla jsem položit ještě otázku z těch několik, které se mi najednou vytvořily v hlavě, ale do řeči mi skočil s největší pravděpodobností její táta. Jen jí oznámil, že už pojede a zmizel.

"To-" zase jsem začala, ale do řeči mi tentokrát skočila šéfová.
"Vidím, že už se znáte." zasmála se. "Tak se na všechny ostatní věci můžeš zeptat Rose." mrkla a vypařila se dřív, než jsem mohla cokoliv říct. Takže jsem jen kývla, i když mě už nemohla vidět a svoje zvídavé dotazy odložila na jindy.

"Zrovna plánuju jet ven, chceš se přidat a trochu to tu ukázat?" ukázala jsem palcem za sebe, ven ze stáje.
"Jasně, Francis si stejně potřebuje protáhnout nožky."
"Tak super!" tleskla jsem rukama a vydala se nachystat Gastona.

O pár minut později jsme se sešly před stájí a nasedly. Rozhodla jsem se pro mojí nejoblíbenější trasu a taky tu nejdelší.
Začínala v lese, který se rozprostíral za areálem. Byla tam vychozená cestička, která mizela až když jsme vyjely z lesa ven na louku. Tu jsme proklusaly a vrátily se zpátky do lesa. Potom následovala dlouhá cesta mezi stromy, cesta, která lemovala pole, které bylo skvělé v létě, protože to bylo strniště přímo dělaný pro cval. Jakmile jsme obešly pole, objevily jsme se na louce, která byla posázená stromy a uprostřed se tyčil malý domeček s rybníčkem, kam jsme občas chodili v létě plavit koně.
"Tady to je krásný!" vydechla Hazel. Nevyvracela jsem jí to, měla pravdu. Tahle scenérie se nedala okoukat.
"Tak si zacváláme?" zeptala jsem se. Nebylo nic lepšího, než tady běžet po louce a užívat si tu volnost.

Hazel se jen zazubila a beze slova se rozeběhla dopředu. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila co dělá a potom rychle pobídla Gastona. Ten moc dobře věděl, co se teď bude dít a bez žádných stávek vyběhl za Francis.
Netrvalo dlouho a dohnali jsme kobylku s Hazel a nakonec i o pár kroků předběhli. Zavřela jsem oči a vnímala jen, jak mi vítr cuchá vlasy. Když jsem je potom otevřela, musela jsem zatáhnout za otěže a zpomalit, protože louka končila. Hazel doběhla sekundu po mně.
"To bylo skvělý!" zvolala nahlas.

•

Teprve až teď jsem si uvědomila, jak je fajn mít ve stáji kamarádku. Vždycky jsem byla všude sama a jen málokdy jsem se bavila s ostatními. Většinou to ale nebyli ani lidi v mým věku, protože ti se ve stáji chovali.. Jako ty pipiny, co tu byly minule.
Jezdila jsem na vyjížďky sama, starala se o koně sama a byla ve stáji sama. Nikdy mi to nevadilo, ale teď jsem okusila jaký to je, prožívat to i s někým jiným a je to lepší než jsem čekala.
Ač se s Hazel neznám ani týden, už teď vím, že budeme skvělý kamarádky.