Girls in love

Autonehoda a druhá šance

"Katy, nutně tě potřebuju!", řekla jsem do telefonu s brekem.
"Co se děje zlato?", řekla Katy starostlivě.
"Neco se stalo a asi to hodne ovlivní muj školní život. Můžeme se sejít za 5 minut na Hoře lásky?", porad jsem brecela.
"Dobre"
--
Seděla jsem na lavičce na Hoře lásky a čekala na Katy. Najednou si vedle me někdo sedl na lavičku. Čekala jsem ze to bude Katy a tak jsem se automaticky s úsměvem otočila a snažila se aby nebylo videt ze bych se nejradši rozbrečela. To co jsem ale videla mi nepotěšilo.
"Niki? Co tu chceš?"
"Ahoj, no viděl jsem tě jak sem jdeš. Bydlím hned tam dole. Potřeboval bych s tebou mluvit"
"S tebou uz nepromluvím ani slovo! A vypadni na někoho tu čekám!", odmítala jsem cokoli co by mělo náznak milého chování.
"Dobre ale bude to rychlí. Chtěl jsem se te jenom omluvit. Je mi lito co se stalo a ze se TO kvůli me dozvěděla cela skola. Vazne se moc omlouvám. Taky se omlouvám za to ze jsem na tebe sahal. Spatne jsem to odhadl. Abys vedela nedělám to tak u každy holky, ale ty ses mi fakt líbila a bohužel mi nenapadlo nic lepšího nez tohle. Takze se ti za vsechno moc omlouvám" ,řekl Niki a tohle bylo poprvé kdy jsem na 100% nevedela co říct.
"No tak fajn...tak teda dekuju", řekla jsem zmateně. Bylo to to nejlepsi co me v tu chvili napadlo. To ticho které bylo po tom co jsem tohle dořekla trvalo nějak moc dlouho.
"Mohly by jsme začít znovu?", Niki zněl podobně zoufale jako ja. Chvilku jsem se na nej podívala se zvedlim obočím ale potom jsem si řekla: proc ne? Kazdej si přece zaslouží druhou šanci. Tu omluvu řekl fakt hezky. Kdyby se mnou mel zase nějaky špatný úmysly neřekl by to tak hezky.
"Dobre", porad jsem se cítila jako bych se prave probudila-zmatená.
"Tak dobre", kdyz tohle Niki dořekl bylo mi jasné že to ma stejně.
"Uvidime se zitra ve škole ne?"
"Jo, takze si sedneme vedle sebe?", řekl Niki.
"Proc ne", uz jsem zněla méně zmateně a dokonce jsem se pokusila i o malý úsměv.
Pak uz mi jen Niki řekl ze uz by mel jit domu a odešel. Bylo mi jasně ze naše kamarádství nikdy nebude to jako bylo to moje s Katy ale je pravda ze Niki byl ted muj jediný kamarad, i kdyz jenom par sekund. S toho přemýšlení jsem uplne zapomněla na Katy. Vzpomněla jsem si na ni az kdyz mi zazvonil telefon. Zvedla jsem ho:
"Ahoj lasko kde jsi?", řekla jsem ji.
"Neco se stalo.", Katy zněla hystericky ale bylo slyšet ze se tak snaží neznit.
"Co?!"
"Jely jsme s mámou z nákupu a mam jen zlomenou nohu a par pohmozdenin takze o me ani tak moc nejde, ale mama je na tom zle", Katy se rozbrečela.
"Paneboze! Vy jste nabouraly? A co je máme?", asi jsem ji to uplne nezlechcovala ale v tu chvili mi to nedoslo.
"Je ma ARU. Emily, ted potrebuju zase ja tebe", porad brecela.
"A kde jste?"
"Jsme v nemocnici dole u supermarketu"
"Hned tam jedu a vsechno mi řekneš. Hlavně bud v klidu. Doktoři jsou dneska na vysoké úrovni vsechno zvládnou", snažila jsem se ulehčit situaci ale neslo mi to.
"Jed opatrně!"
V nemocnici:
Na recepci nebyli moc ochotni. Jediné co mi sestra řekla bylo ze Katy leží na JIPce a ze k ni muže jenom rodina. Vymyslela jsem si ze jsem jeji sestřenice, stejně na to někdo neprijde. Sestra mi řekla cislo pokoje a ja se tam vydala. Kdyz jsem tam vesla Katy ležela zády ke me. Mela k sobě připojených spoustu různých trubicek z léky proti bolesti. Nevedela jsem jestli nespí a tak jsem si jenom přesunula jednu z židlicek co byly v místnosti k jeji postely. Nespala. Otočila se ke me a jemně se usmála.
"Ahoj lasko", řekla jsem a usmála jsem se stejně.
"Ahoj", jeji hlas uz nezněl hystericky ale chraplave.
"Tak co bolí to?", řekla jsem a prstem ukázala na jeji nohu v sádře. Nechtěla jsem ji ted zatěžovat otázkami o te autonehodě a stavu jeji mami. Vím ze kvůli tomu si me nezavolala.
"Uz ani ne. Sestra mi dala nějaké léky proti bolesti", řekla Katy a mrkla směrem k nocnimu stolku vedle postele na malé léky co na něm ležely.
"A na co jsou vsechny ty trubičky?"
"Ja ani nevim, hlavně ze uz mi ted nic neboli", Katy zněla unaveně.
"Tak se trosku prospi a ja budu čekat na chodbě, dobre?", řekla jsem a Katy jen přikývla. Chtela jsem byt s ni, ale nechtěla jsem ji videt v tomhle stavu. Nicilo me to.

Ahoj vsichni! Další dil! YAY! :D. Omluvám se všem ktery si mysleli ze uz se nedočkaj!!!:D. Včera jsem přijela z dovoleny a hned jsem sla spat tak se omlouvám ale ted uz budu vydávat zase pravidelně. Tak dekuju za trpělivost a ze přečtení! Mam vas rada <3!