Mafia /CZ/

Adriene, rychle přijď...

Marinette

Otočili jsme se a za námi stál Jack a jeho parta.
,,Jo, jsou to ony." řekl Jack s úšklebem na tváři.
,,Co tady holky pohledávaté. Už je pozdě a sami by jste tu neměli být." zeptal se jeden z jeho poskoků.
Všichni se na nás šklebili. Pak si Jack všiml mé tašky. Bylo na ní logo obchodu se svatebními šaty.
,,No ne. Klame mě snad zrak, nebo se tady bude někdo vdávat?" úsmál se. Ale tak jinak, mile. Pak se to ale zvrtlo do jeho typického úšklebu.
,,Jsi to ty, zrsko?" zeptal se ještě.
Obě jsme mlčeli.
,,Ale držíš ji ty, takže zrska to určitě nebude. Mám pravdu?"
Zamračila sem se na něj.
,,Mám pravdu." odpověděl si na otázku s úsměvem. ,,To se Nath má, když si bere takovou kočku." řekl.
,,Ona si ale nejde brát Natha." řekla naštvaně Alya.
Jacka to zarazilo.
,,Když ne Natha, tak koho?" zeptal se zaraženě.
,,Přeci Adriena, ty tupče!" vykřikla rozčíleně Alya.
KLÍDEK... naznačila jsem jí ústy. Pochopila...
,,Adriena? Agresta?" zeptal se nevěřícně.
Alya i já sme najednou přikývli. Očividně věděli, co je zač... mafián.

,,Ty vole." prohrábl si vlasy. ,,Co tak najednou? Já myslel, že chodíš s Nathem."
Já i Alya jsme se uchechtli.
,,Chodila. Rozešli jsme se. Beztak to byl pako." řekla jsem.
,,Jak to?" zeptal se Jack.
Rychle jsem si něco vymyslela.
,,Podváděl mě. Ale mě je to jedno, protože já jeho taky. Takže mu nemám co vyčítat." zalhala jsem.
,,Podvádělas ho s Adrienem?" zeptal se podezřívavě.
,,Jo." řekla jsem a tvářila se naprosto vážně.
,,Takže se jdeš za něj vdát?" zeptal se ještě.
,,Jo."
,,No nevypadáš moc šťastně." poznamenal s úšklebem.
,,To je jen tím, že se zrovna dívám na tvůj ksicht." řekla jsem dřív, než jsem si stihla promyslet, co řeknu.

Jack se na mě zamračil. Dýchal zhluboka a zrychleně.
Nahlas jsem polkla.
,,Tak mi už asi půjdeme." řekla jsem a tahala Alyu prič. Ale ne nadlouho. Za chvíli nás doběhli. Dva drželi mě, dva Alyu a Jack stál naproti nám.
,,Kam pak, kam pak? Za Adrienkem?" ušklíbl se.
Parchant...
Vyděšeně jsem se na něj dívala a opět polkla.

Jack luskl prsty a jeden z těch, co drželi Alyu mu podal nůž. Vykulila jsem na něj oči a začala rychle dýchat.
Jack si ho převracel v rukou a díval se na něj. Pak se podíval na mě a ušklíbl se. Začal se približovat a zastavil až těsně blízko mě.

,,Vyřiď mu, prosím, můj pozdrav." zašeptal mi do ucha a nožem mi přešel po břiše. Cítila jsem, jak se jeho čepel zapíra o mojí kůži, až ji přeťala a udělal mi dlouhou čáru po celé délce mého břicha. Rána byla hluboká a bolelo to hodně.
Všude byla krev...

Pak přišel k Alyi a udělal jí to samé, jenže jemně a na zápěstí.
,,Mějte se holky." řekl a všichni utekli.

Chytila jsem se za břicho a zřítila se k zemi.
,,Marinette!" vykřikla Alya. Sehla se ke mně.
,,Sakra, sakra, sakra..." mumlala si.
,,Co mám dělat?" ptala se. Chtěla jsem jí říct, ať zavolá pomoc, ale bolest byla až moc silná, že jsem se zmohla jen na slabé zachrapčení.
,,Pomoc. Musím zavolat Adrienovi." řekla a vytáhla z kapsy mobil. Vytočila jeho číslo a čekala, až to zvedne.

,,Alyo?" slyšela jsem Adrienův hlas. Byl slabý, protože Alya neměla zapnutý reproduktor, ale i tak jsem ho dobře slyšela. Což jsem se divila, protože kvůli té bolesti jsem neslyšela vlastní myšlenky.

,,Adriene, rychle přijď..." vzlykla Alya.
,,Alyo co se stalo? Deje se něco?" ptal se vyděšeně.
Alya přikývla.
Sakra! Vždyť on tě neslyší! Ozvi se! křičela jsem na ní v duchu.
,,Alyo jsi tam?!" ozval se Adrien. Teď už křičel.
,,Marinette." vzlykla.
Na druhé straně bylo ticho.

,,C-co je s ní?" habkal Adrien. Bál se... o mně. A to ještě ani nevěděl, co se stalo.
,,Byl tu Jack a podřezal jí břicho." rozplakala se.
,,Co?!" vykřikl Adrien. ,,Kde jste?! Jdu tam!"
,,Pod Eiffelovkou." vzlykla.
,,Za chvíli jsem tam. Odvezeme jí do nemocnice." řekl a zložil.

To bylo poslední, co jsem vnímala a upadla jsem do bezvědomí...

Promiň Luboek5, vím, že jsem ti řekla, že to bude dobrý a nic moc se nestane. Promiň, ale jinak to nešlo...
TarinaStrkov ❤