Don't Cry [Park Chanyeol FF /CZ]

13. Kapitola

Pohled Shin/

,,Promiň, že jsem se tak naštval. Ale s ním to ani jinak nejde." Přitáhl si mě do náruče.
,,Co to s vámi je? Já vím, udělal mi hodně špatností, ale omluvil se."
,,Co? On ví, co je to omluva?"
,,Taky jsem se divila. Pojďme někam jinam."
,,Za chvíli začíná poslední hodina.."
,,Nemám na ní náladu. Pojďme."
,,Pampeliško, hraješ si na anarchistu?" Poplácal mě po hlavě. Jen jsem se usmála a zatahala ho za rukáv uniformy.

Došli jsme až ke stánku s různými sladkostmi, jako je například cukrová vata, lízátka, ledová tříšť a zmrzlina. Objednal nám dvě vanilkové zmrzliny, které máme oba dva nejradši. Později jsme šli k nejbližšímu parku, kde jsme se posadili na lavičku.

,,Nechci, aby si odjel."
,,Já taky ne."
,,Co tu bez tebe budu dělat?" Sice jsem zkazila atmosféru, ale někdy se to přece probrat muselo.
,,Pojeď se mnou."
,,Co?!"
,,Chtěl jsem se tě zeptat dřív, ale bylo mi jasné, že nepojedeš. Chtěl jsem se prostě zeptat." Do očí mi vrazil jeho smutný pohled, kvůli kterému mi přejel mráz po zádech.
,,Ráda bych.."
,,Ale?"

Řekla jsem mu všechno. To, co se za poslední dny přihodilo. Že jsem po třech letech konečně potkala tátu.

Pohled Chanyeola/

Chovám se jako totální magor, víte proč? Zrovna tu stojím skrčený v keři a poslouchám jejich rozhovor. Kdybych byl ona, dál bych mi pořádnou facku. Ale když už tu jsem, můžu to dokončit, ne?

Slyšel jsem to, co se stalo s jejím otcem. A taky to, že Hyuk někam odjíždí a chce jí vzít s sebou. To se nesmí stát.

,,...Wau." Vydechl Hyuk.
,,Já vím. Mám to teď celé pomíchané. Promiň, ale nemůžu odjet, musím se vypořádat s pár věcmi." Když to vyslovila, vyskočilo mi srdce radostí. Takže nikam nejede. Chce se mi k ní přiběhnout a obejmout ji.

,,Shin, mám prosbu."
,,Jakou?"
,,Dáš mi pusu?"
Zrychlil se mi tep. Co to ten idiot zrovna řekl?!

Pohled Shin/

,,Shin, mám prosbu."
,,Jakou?"
,,Dáš mi pusu?" Usmíval se jako malé dítě, když dostane lízátko. Mé uši se jako vždy zbarvily do červena.
,,Nech toho." Nervózně jsem se zasmála a dloubla ho do čela.
,,Já to myslím vážně, moje city znáš, ale já tvoje stále ne." Nevěděla jsem, co říct. Vždyť ani vlastně nevím, co to láska je.
,,Odjíždím už za necelé tři týdny, Shin. Nechci odjet s pocitem, že nevím, co si o mně myslíš."
,,No.. Já-"
,,Ty parchante!" Oba dva jsme se otočili směrem za hlasem.
,,Chane! Co tu-" Chanyeol se na Hyuka vrhl a dal mu pěstí, čímž si prokousl ret a vytekla mu krev. Hyuk se usmál a dal mu taky pěstí. Chanyeol ho strhl na zem.
,,Chanyeole co to děláš?! Nech toho!" Chytla jsem mu loket, abych mu zabránila dalšímu úderu. On se ale vytrhl a dal mu další. Hyuk se vzpamatoval a převrhl ho ze sebe. Dal mu koleno do břicha a pěstí do nosu.
Ne, to se nemělo stát. Co mám dělat?!??

,,Hyuku ty taky přestaň, vždyť se dobijete k smrti!" Řvala jsem přes celý park. Okolo procházeli lidi obloukem, kteří si něco šuškali.

,,O co ti jde?" Dal mu Hyuk poslední ránu a odstoupil dál. Chanyeol se ale na něj vrhl znova.
,,Nepředstavitelně mě štveš." Chan mu nejspíš zlomil nos, ale on na tom taky nebyl zrovna nejlíp.
,,Víš, kolik slz kvůli tobě Shin probrečela? Kolik modřin měla po celém těle? Ty a ta tvoje partička jste jí kazili chuť k životu!" Konečně od sebe odstoupili. Chanyeol se na mě podíval. Zase jsem brečela, achjo.
,,Nedělal jsem to schválně!"
,,Jak tohle někdo nemůže udělat schválně?!"
Chvíli bylo hrobové ticho. Nikdo se nezmohl na slovo.

,,Chane, odejdi."

~~~~~

,,Posaď se na mojí postel." Rozkázala jsem, zatím, co jsem šla do skříňky pro lékárničku. Přisedla jsem si k němu. Na tampónek jsem nalila dezinfekci a následně ho přiložila na Hyukovu tvář. Trochu zasyčel bolestí, ale pak se vzmužil.
,,Díky."
,,Už ti jen otřu ten rozseklý ret. Trochu to štípne."

,,Co to mělo znamenat?"
,,Proč dostanu sprda jenom já?" Usmála jsem se nad jeho dětským tónem. Ať se stane cokoliv, vždycky je dětinský a veselý. Nic jsem mu neodpověděla.
,,Je to snad, že se o mě víc bojíš?" Opřel si hlavu o mé rameno.
,,Měl by si už jít. Musím dodělat tu práci a ty mě jenom zdržuješ."
,,Ts. Zkazíš všechny romantické chvilky."
,,Tohle žádná romantika nebyla." Cukla jsem ramenem, kde měl hlavu, aby ze mě slezl.

Je to kratší, ale snažila jsem se. xD
Tuhle část věnuju Nyki-Nyaa
Miluju všechny, kteří se zapojili do mé ananasové rodiny! ❤
Byeee