Carpe Diem

19. kapitola - Dlouhá debata

Nemohl jsem uvěřit tomu, že po mně chtěla, abych na ní byl něžný. Především šlo o předehru, kterou jsem si vlastně užil taky.

Štvalo mě jen, že se od Davida odstěhuje a Bůhví kam zmizí. Bylo to na mě moc rychlý a já neměl čas popřemýšlet nad tím, co bych měl vůbec dělat.

Už dlouho jsem se nevzbudil s blond vlasy přes obličej a rukama kolem něčího pasu. Bylo to na moje poměry dost divný, ale moc dobře jsem věděl, že ode mě zrovna Mia nebude chtít víc.

Zaklepání na dveře mě ujistilo, že nás opět zvou na snídani. Mia rychle vyskočila směrem ke koupelně a já se narval do boxerek.

Rozespale jsem si zívnul a otevřel dveře.

,,Je tu Mia?" zaskočil mě David.

,,Je v koupelně."

,,Potřebuju s ní mluvit."

,,Až vyjde, řeknu jí to a pošlu jí za tebou."

,,Jestli si myslíš, že to bude tak jednoduchý." pokrčil rameny a odešel.

Byl to můj brácha, ale i tak jsem měl chuť mu dát pěstí a poslat ho do háje. Už jsem ho totiž nějaký ten pátek znal a věděl jsem, že opět naslibuje Mie první poslední a pak jí zase zklame, tak tomu bylo pokaždé. Ta holka si to nezasloužila. Přál jsem jí někoho, pro koho bude středem vesmíru a byl jsem si naprosto jistý, že David to nebude rozhodně.

,,Zase jsme poslední na snídani?" culila se na mě skrz zrcadlo.

,,To byl David."

Mia se prudce otočila a lehce se zamračila.

,,Co zase chtěl?"

,,Chce si s tebou promluvit."

,,Ať se jde vycpat." pokračovala v líčení očí.

,,To už je na tobě. Jen jsem ti to měl vyřídit."

Dělalo mi dobře, že na Davida byla naštvaná a moc jsem nechtěl, aby spolu mluvili. David měl výbornou vyřídilku a toho jsem se bál. Jistě jí dostal pokaždé na svojí stranu aniž by si to zasloužil.

Nechtěl jsem být za blbečka a proto jsem se choval tak, jak se patřilo především kvůli výčitkám. Stačilo mi, že jsem vlastnímu bráchovi lhal.

Nechtělo se mi ani na snídani, abychom byli oba na očích Davida, který ji bude stoprocentně hypnotizovat pohledem.

Posadili jsme se k ostatním a periferně kontroloval Davida, který přesně, jak jsem si myslel, z Miy nemohl spustit oči. To už jsem si byl jistý jeho záměrem.

Po snídani byla připravená ještě akce na trampolínách jako minule, ale byl jsem nějak bez nálady. Neměl jsem moc dobrý pocit z toho, že David a Mia spolu mluví. Z dálky jsem je pozoroval a zpočátku ho posílala do háje, jenže potom jí něco řekl a ona mu zase skočila na špek. Dal bych nevím co, kdybych mohl být nějakou muškou, která okolo proletí a slyší o čem se baví.

Nicol vylezla z vody a také si všimla, že spolu mluví.

,,Vypadá to, že dostaneš kopačky." zašklebil jsem se na Nicol a obdržel jsem její povrchní pohled.

,,To se nestane."

,,Víš Nicol, mám takový pocit, že ty zrovna nejsi ta nejvěrnější holka." zamrkal jsem na ní.

,,Však ty taky brousíš Miu."

,,A na to jsi přišla jak?"

,,Všímám si maličkostí, Bene. Letmý dotyky a pohledy..." nadzvedla jedno obočí.

,,A všimla sis i toho, jak dneska David kouká na Miu?"

,,Nevím proč se k ní pokaždé vrátí."

,,Já spíš nechápu, proč se pokaždé vrátí za tebou."

,,Mám svůj trik, který na Davida vždycky funguje."

Mia s Davidem hovořili snad hodinu až to rozklepalo i Nicol. Dokonce i ostatní zajímalo, o čem spolu tak dlouho mluví.

,,Aby ti jí nepřebral." vtipkoval Luke, ale mě to nechávalo klidným.

Na trampolínu jsem se už nevydal a Nicol stejně jako já postávala o kus dál a neustále sledovala Miu a Davida.

,,Co tam pořád řeší?" mlátila vztekle ručníkem o zábradlí mola.

,,David se omlouvá za ty kraviny, co dělal."

,,Kecy. Jdu tam."

Musel jsem se tomu smát, ale rozhodně jsem to chtěl sledovat.

Jakmile se Nicol dostala až k nim, začala vztekle rozhazovat rukama a David jí něco vysvětloval. Nemohl jsem se dočkat až mi to Mia povypráví.