15. kapitola - Jízda začíná

3K 168 1
                                    

Do jejich konverzace jsem nijak nezasahoval a šel spát. I když jsem byl k smrti unavený, nedokázal jsem přestat myslet na to, co se stalo mezi mnou a Miou. Málem jsem si v tu chvíli nafackoval za tu pusu, kterou jsem jí bez přemýšlení dal. A když jsem konečně dostal odvahu, abych s tím přestal, ona chtěla pokračovat.

Měl jsem v tom takový zmatek, že jsem ani nevěděl, jak se k Mie teď mám chovat.


U dopolední snídaně, na kterou si počkal i David, protože chtěl slyšet detaily našeho nočního úniku ze spárů těch vrahounů, jsme se sešli všichni tři. Byl jsem trochu nervózní, protože jsme na sebe hodili provinilé pohledy. Možná se mi chystala říct, že udělala chybu, ale já jsem nic špatného přeci neprovedl. To ona chtěla víc. Kdyby ten rybář nepřišel, vyspali bychom se spolu. Tím jsem si byl téměř jistý.


,,Tak poví mi někdo, co se stalo?" rozčiloval se David.

,,Já určitě ne. Věřím, že tě to stejně ani nezajímá." odsekla Mia a podívala se na mě.

,,Co ti zase přeběhlo přes nos?"

,,Pořád to samé a jmenuje se Nicol."


Jako obvykle od stolu odešla a nechala mě tam napospas Davidovi.


,,Řekl jsi Nicol, že jí miluješ?"

,,Kvůli tomu tady vyvádí?" zasmál se.

,,Mně to moc vtipný nepřijde."

,,Byl jsem opilý. To nemůže brát vážně."


Mávl jsem rukou a odmítal se s ním dál bavit.


,,Jo, Bene!" zastavil jsem se.

,,Hmm?"

,,Potkal jsem se s Lukem a pozval mě s doprovodem na párty na jeho jachtě. Pojedeš taky?"

,,Nevím."

,,Já asi pojedu. Pokud pojedeš taky, sežeň si ale jiný doprovod než Miu." zamrkal na mě.


Nemohl jsem uvěřit, že by jel s Miou a nedával jsem tomu váhu. Ještě ten den mi také volal Luke a zval mě na pařbu. Docela bych to potřeboval a proto jsem mu to potvrdil, i když jsem si nebyl jistý. Jezdit tam s Miou a Davidem?Jak bych pak vypadal, když budou oni dva spolu na pokoji?


,,Co děláš?" posadil jsem se Davidovi na postel.

,,Balím na tu jachtu. Celý víkend bude pohoda. Nemůžu se dočkat."

,,To je fajn."

,,Pojedeš taky?"

,,Ještě jsem se nerozhodl."

,,Nenech se přemlouvat. A hele zrovna mi volá." zvedl mobil do vzduchu.


Opustil jsem jeho pokoj a zamířil do pootevřených dveří pokoje pro hosty, který obydlela Mia.


,,Ty nebalíš?"

,,Proč bych měla balit? To už mě vyhazuje ten ubožák z domu?"

,,Ne, ale prý jede na nějakou akci."

,,Tak ať si jede."


V tu chvíli mi to došlo. David jede na jachtu s Nicol nikoliv s Miou. Dostal jsem super nápad tam s Miou zamířit, ale v tom případě bych to měl rozházený u Davida. Jenže za pokus to stálo. Beztak by se už měli rozejít. Jejich vztah je trapná náhražka chození.


,,Jela bys na tu párty k Lukovi?"

,,Kdy?"

,,Dneska?"

,,Já nevím."

,,Čeho se obáváš?" pousmál jsem se.

,,Bene, nechci se k tomu včerejšku nijak vracet, ale asi bychom si o tom měli promluvit."

,,Nechci o tom mluvit. Nelituju toho a je mi úplně fuk jestli ty jo. Zabal si věci. V pět je odjezd."


Než stačila cokoliv říct, odešel jsem. Byl jsem sice zvědavý, co mi chtěla vysvětlovat, ale jistě by mi vyprávěla, jak to přehnala a neměla to dělat a na podobný žvásty jsem neměl náladu. Kdybych se jí vážně dostal do kalhotek, chápal bych to, ale nic se nestalo a nemělo cenu se o tom bavit.


David vypadl okolo třetí se sbalenou taškou aniž by komukoliv cokoliv řekl. Nechápal jsem to a zároveň chtěl, aby to už skončilo.


Vyjeli jsme k přístavu a Mia  byla nezvykle zamlklá.


,,Kam jel?" začala konverzovat o Davidovi.

,,Říkal mi, že na nějakou víkendovou akci."

,,S Nicol?"

,,Určitě."

,,Přemýšlela jsem o něm."

,,Bojím se toho, co řekneš."

,,Měl jsi pravdu. Nemá to cenu. Jsem akorát nešťastná."


Ačkoliv se to moc nehodilo, chytl jsem jí za ruku a snažil se jí uklidnit. Nijak jí to nevykolejilo a mojí ruku pevně držela. Zaparkoval jsem a pomohl jí s taškou.

Luke už nás netrpělivě očekával. Vešli jsme na palubu a prozatím nebyl nikde nikdo.


,,Mám pro vás překvápko." zubil se Luke a já věděl moc dobře o jaké se jedná.


Mia se nadšeně usmála a šla se ubytovat do kajuty, kterou jsme dostali dohromady jako minule. Jachta opustila kotviště a já nechal Miu, aby se převlékla.


,,To bude jízda, kámo." poplácal mě Luke po zádech a vedl k přídi, kde stála dvojice.


David a Nicol na jedné palubě s Miou? To bude tedy jízda.




Carpe DiemKde žijí příběhy. Začni objevovat