Who Are You? // Book 2

13 the end

Louis věděl, že to musí udělat. Ačkoliv tak moc nechtěl, ne po tom co ho cesty zase přivedly k jediné lásce jeho života. Měl plán -jasně že ho měl. Bohužel jeho plán měl téměř nulovou šanci na to uspět, nicméně to bylo to jediné co prozatím uklidňovalo. A tak napsal dopis.

Milý Harry,

Stále v tobě vidím toho šestnáctiletého kluka s nevinným výrazem a tak čistou duší, která přímo přitahovala všechno to zlo jako třeba mě. A já stejně jako ty vím, že tam někde hluboko v tobě je. Ten malý kluk s tím nejnádhernějším úsměvem. Nenávidíš mě a víš co? Bylo by divné kdyby ne, vždyť jsem ti zlomil srdce v tom nejcitlivějším věku. Nikdy jsem ti nechtěl a ani nechci ublížit, jenže je tady něco co bych snášel ještě hůř než vidět tvůj zklamaný obličej.

Pochop, můj život není lehký. Zabil jsem pár nesprávných lidí a posledních několik let neznám nic než útěk. Jsem jen vrah, nic jiného nejsem. Mysli si o mě to nejhorší, ale v jednom mi věř. Vše co teď dělám je jen a jen pro tvé dobro a bezpečí. Není pro mě totiž nic důležitější. Tvůj život je tady. Je mi líto, že jsem ti už podruhé zamotal hlavu i když já v hlavě nemám nic jiného než tebe.

Psát všechna tahle slova není vůbec lehké, ačkoliv to tak může vypadat. Miluji tě! Na to se NIKDY nic nezmění. Asi nám prostě osud nepřeje, protože to jediné co chci je být navždy s tebou, ale vše není tak jednoduché jak si to představuješ. Bohužel...

Táhnu sebou obrovský balvan se všemi těmi problémy a jednoduše nemůžu dopustit, abys to táhl se mnou nebo se do toho jakkoli zapletl . Moc dobře víš jak jsem paličatý a tohle je něco přes co nejde vlak. Tvůj životní uděl je vést úspěšnou firmu, být na titulních stránkách všech prestižních časopisů a být šťastný třeba i s mužem. Ale jedno je jisté - tohle ti já dát nemůžu. 

Zlato vím, že to bude dlouho bolet, ale věř mi, že bolest kterou bys musel zažívat se mnou by byla mnohem horší. Chci pro tebe to nejlepší a momentálně to bude život beze mě, protože život s chodící pohromou bych nikomu nepřál. Nehledej mě. Já pro tebe musím být jen špatně zadané jméno do vyhledávače -budu nenalezen. Jednoduše žij dál. S někým jiným, s někým kdo bude schopný tě ochránit.

S láskou,

navždy tvůj Louis T.

PS: Nešťastný člověk se může osvobodit jenom zapomenutím nebo sněním.

Louis se už nesnažil zadržovat slzy, neměl proč. Několik jich dokonce malinko rozmazalo text v dopisu. Pomačkaný papír se spoustou škrtanců, ale i tolika hlubokých vět ledabyle přeložil na půl a předal ho postarší sestřičce na recepci při jeho odchodu s prosbou, aby se ten dopis dostal jen do rukou Harryho Stylese. Poté mohl odejít. Opět tupě utíkal, před jediným štěstím jeho života.

O pár hodin později byl z Harryho pokoje slyšet už jen hysterický pláč. Tušil to, ale ne tak kurevsky brzo. Sotva si ho znovu pustil do svého srdce, zase mu ho přelomil. Měl to čekat a měl mu v tom zabránit. Jenže na to už prostě neměl sílu. A něco mu říkalo, že pokud by chtěl Louis opravdu odejít odešel by i přes jeho prosby, zákaz.

Nicméně i tak ho chtěl začít hledat. Nemůže být přece tak těžké ho najít. Má na to peníze i kontakty.

I po týdnu Harry ještě stále neztrácel naději, že je nějaká šance jak ho najít. Zrovna telefonoval s jedním z jeho mužů a i přes jejich protesty je nutil stále nepřestávat s hledání, když v televizi, která hrála v pozadí zaslechl jemu povědomé jméno. Louis! Odhodil telefon a zvýšil hlasitost co nejvíc to šlo.

,,Třicetiletý Louis Tomlinson, který byl celostátně hledaný pro falšování a obchodování na černém trhu, mimo jiné i pro vraždu byl nalezen dnes v brzkých ranních hodinách mrtvý ve svém bytě na kraji Londýna. Příčina smrti není jistá. Může se jednat o sebevraždu, ale i také se mohl stát terčem mafie, před kterou víc jak 9 let utíkal. Jediné co se u něj našlo byla fotka mladého chlapce, nikdo netuší kdo to je a z jakých důvodů drží zrovna tuto fotku."

Harry stál před plazmovou televizí s prázdným pohled ještě několik dlouhých minut. Zhroutil se na kolena a nechával slzy volně stékat po tvářích. Ton on byl na fotce. To na něj koukal když umíral. Jak to mohl udělat? Nechal ho tady. 

//aaaah, klidně mě ukamenujte, protože mi to trvalo faaakt dlouho

nicméně je tady poslední díl... Kdo četl i mé ostatní povídky tak ví jak moc ráda své postavy zabíjím, ale jak jsem psala u minulé části nemám nápady a proto je tento konec takový jaký je (unáhlený)

Ani netušíte jak jsem ráda, že jste se mnou měli tolik trpělivosti, protože mi poslední 3-4 části fakt trvaly a nebojte já vím, že jsem hrozná a stydím se :DDD

Děkuju za každé přečtení, vote i komentář a hlavně za to že jste story četli až do konce!

Teď už se budu věnovat jen Balad, která je mimochodem na mém profilu takže se můžete podívat a třeba i přečíst. 

Je mi trochu líto jak takhle povídka skončila (oblíbila jsem si jí), ale lepší než kdybych ji pozastavila, takže chci vědět váš názor na tento zbrklý konec

I LOVE U SOO MUCH//