Statečnost

246 23 2
                                    

''Ty? Neporazil mě ani Sasuke, co si myslíš, že zmůžeš?'' zasmála jsem se. ''Uvidíme.'' řekl a vytáhl zelený svitek. Do ruky si vzal štětec a namočil ho do inkoustu. ''Ninpou: Choujuu Giga!'' křikl a ze svitku vyskočilo několik inkoustových lvů. ''Umíš i něco jiného?'' řekla jsem a jedním silným bouchnutím pěstí jsem tygry odstranila. Pomalými kroky jsem se přibližovala k Saiovi. ''Proslovy, které dělá Naruto nezvládám, ale nedělej to. Není pro tebe pozdě.'' snažil se mě změnit Sai. Trochu mě to rozčílilo a svůj krok jsem zrychlila. ''Kdy už konečně pochopíte, že mě hloupýma řečma nezměníte?'' křikla jsem a chytla Saie za krk. Držela jsem ho pevně a Sai se snažil chytat poslední doušky vzduchu.
''Shiro...to nejsi, ty.'' říkal. ''Nikdy mě nezměníte! Nikdy!'' křičela jsem na něj a přitlačila ho ke stromu. ''Nemám proti ní šanci, je moc silná.'' pomyslel si Sai.
''Končíš.'' řekla jsem a trochu víc jsem sevřela svoje prsty.
''Shiro!'' křikl hlas za mnou. ''No to si snad děláte legraci.'' řekla jsem otráveně a namyšleně se otočila. Saie jsem pustila a ten se skácel k zemi.
''Není slušné s někým mluvit a nekoukat se mu do očí.'' řekla jsem. Osoba seskočila ze stromu a já nevěřila vlastním očím.

''Co tu děláte?'' zeptala jsem se naštvaně. Přede mnou stál mistr Kakashi a za ním se krčila Hinata. ''Dneska to skončí, Shiro. Budeš zase v pořádku.'' řekl mistr Kakashi. ''Necítím, že by bylo něco v nepořádku.'' řekla jsem a usmála se.
''Jen by mě zajímalo, jak mě toho chcete zbavit.'' zeptala jsem se. ''Jedině určitý člen Hyuuga klanu, je schopný potlačit Byakugan.'' vysvětlil mistr Kakashi. ''A proto jste zavolali holku, která zničila celý můj život? Jak nečekané.'' zasmála jsem se nahlas. ''C-Co tím...myslíš?'' zeptala se potichu Hinata, která měla problém navázat oční kontakt a tak raději koukala do země. ''Oni ti nic neřekli?'' zeptala jsem se překvapeně. ''Neřekli co?'' zeptala se a její výraz se změnil. ''Omlouvám se.'' ozvalo se za mnou. Okolo mě se objevila velká masa písku, ze kterého nebylo úniku. ''Kazekage-sama.'' řekla Hinata a koukala na Gaaru, který v zastoupení svých sourozenců prováděl techniku, která mě má přidusit a uspat.
''Přišli jsme právě včas.'' řekla Temari a opřela se o velký vějíř, který měla před sebou. Gaara měl nataženou ruku, kterou ovládal písek a pomalu nechával písek zmizet.
''Co se mi to asi snažila říct?'' pomyslela si Hinata.
Písek se pomalu vracel do velké tykve, kterou měl Gaara připevněnou. Já jsem jen matně koukala kolem a snažila se zvednout. ''To..nic není.'' řekla jsem a pomalu se začala zvedat. ''Nezabralo to?'' zpanikařil Kankuro. ''Už mě štvete! Jestli mě nenecháte v klidu odejít, tak jí zabiju!'' křikla jsem a chytla Hinatu pevně kolem krku. Hinata se snažila vyprostit, ale moje síla byla větší. ''Pusť jí!'' křikl mistr Kakashi a vzal do ruky kunai. ''To bych nedělala, protože jakmile něco někdo z vás zkusí, tak pro mě nebude problém jí zabít.'' řekla jsem naštvaně.

V ten moment jsem ucítila pulzující bolest a moje tělo začalo pomalu přecházet do transu. ''Co se stalo?'' nechápala Temari.
''Ty...to si..budu pamatovat.'' vydala jsem naposledy ze sebe a svalila se k zemi. Hinata za mnou stála a v ruce držela injekci. Byla vyděšená a celá se třásla. ''Hinato.'' mistr Kakashi založil kunai zpět do brašny a přešel k Hinatě. ''Nechtěla jsem jí ublížit.'' říkala a do očí se jí draly slzy...

Světlo Rozhodnutí Kde žijí příběhy. Začni objevovat