Pravidla hry ✔

Bezcitná mrcha

Odvaha. Jedno slovo o třech slabikách a šesti písmenkách. Slovo vyjadřující vlastnost, která mi momentálně tak trochu chyběla.

A stačil k tomu jediný pohled na Liama bez košile. V krku jsem měla sucho a po těle mi naskočila husí kůže.

Jamie, do čeho ses to namočila?!

Vydechla jsem zadržovaný vzduch z plic a polkla knedlík v krku. Zavřela jsem za sebou dveře do koupelny a vydala se směrem k Liamovi. Sebejistota, sebevědomí, sebedůvěra. Všechno to šlo k šípku, když jsem pohlédla tomu 'klukovi' do jeho modrých očí. Och, omyl. Oči by se ještě daly nějak snést. Ale to břicho...

Doneste mi někdo sklenici vody, prosím!

,,Jsi v pořádku?" Zeptal se mě a opřel se o zeď.

S kousnutím do rtu jsem přikývla a s třesoucí se bradou došla až k němu. Nervozita dosahovala šílených výšin.

,,Jsem okey," zašeptala jsem.

Je to sázka. Jamie! Je to sázka!

A s tím jsem mu položila ruce kolem krku a přitiskla své rty k jeho.

Za tohle půjdu do pekla, pomyslela jsem si, ale zarazit už jsem to nemohla.

Já ti ukážu, Jill.

A nebo možná ne, pomyslela jsem si zase, když jsem pod sebou ucítila měkký polštář. Fajn. Tohle bude těžší, než jsem si myslela.

Oplácela jsem Liamovi žhavé polibky, ale čím dál to zacházelo, čím víc mi docházelo, o co tu vlastně šlo, tím víc jsem tuhla. Myslí mi jako naschvál probleskovaly momenty těsně předtím a potom, co jsem poznala Liama. Smějící se Chloe v obchoďáku. Will, který se mi to snažil rozmluvit. Harper a její šílené nápady. Jill, která mi vyhrožovala.

Jamie, přestaň. Nedělej to.

Ne, Jamie! Vzpomeň si na pravidla! Vzpomeň si na Jill! Ukaž ostatním, že na to máš!

Ne, Jamie! Přestaň! Nemusíš si nic dokazovat.

Zvládneš to!

Ublížíš tím sobě i ostatním. Přestaň.

Vzpomeň si na svou mantru: Je. To. Sázka.

,,Je to sázka, Wille!"

,,Debilní sázka!"

Rozhodla jsem se. Teď, nebo nikdy.

,,Počkej," špitla jsem a Liam se okamžitě odtáhl. Díval se na mě s očekáváním, na co se vymluvím tentokrát. Jenže já už se nechtěla vymlouvat.

Tep nabral zběsilé rychlosti a srdce mi bilo jako o život. ,,Já nemůžu," vyhrkla jsem a ze srdce mi spadl obrovský balvan.

Zamračil se. ,,Co?"

Dobře, balvan se vrátil. ,,N-nemůžu. Mrzí mě to, Liame."

Mírně se pousmál. ,,Dobře, chápu. Nechci na tebe tlačit."

Zaslzela jsem. Bože. Byl tak skvělý a já... já se mu chystala ublížit. Terry mě zabije.

,,Ne, Liame," celá jsem se třásla. ,,Jde o to, že já s tebou už dál nemůžu být."

Poklesla mu čelist. ,,Počkej, co?"

Zaslzela jsem a posadila se. Opřela jsem si záda o pelest postele a zkusila ovládnout svůj hlas. ,,Zvorala jsem to. Nemyslela jsem na následky a samozřejmě se mi to hezky vymstilo. Ale jde o to, že já už ti nedokázala dál lhát."