Pravidla hry ✔

"Potřebuju poradit..."

"Wille?" Zašeptala jsem.

"Jsi doma?"

"Proč?"

"A je doma ještě někdo?"

Zvedla jsem se ze židle a došla k oknu. "Všichni. Proč?"

"Nechceš mi otevřít?"

Chvíli jsem jen mlčky hypnotizovala okno. Potom jsem naprázdno polkla a rozběhla se dolů do chodby.

"Došel Will, mami!" Křikla jsem do kuchyně a otevřela domovní dveře.

Opravdu tam stál. Stál na prahu našeho domu a zíral do země. A když si všiml, že jsem otevřela, zvedl svůj zelený pohled a mírně se pousmál.

"Co tu děláš?" Zeptala jsem se zaraženě.

"Nechceš si o tom promluvit v soukromí? I okna mají oči."

Trhl hlavou směrem za sebe a já se mu ohlédla přes rameno. V domě naproti se svítilo a v jednom okně dokonce postávala sousedka a pozorovala nás.

"Chápu," přikývla jsem, "ale jen chvilku."

Vešel. V tichosti jsem zavřela dveře a potom ho i stejně mlčky vyvedla k sobě nahoru.

"Pět minut," řekla jsem mu a založila si ruce na prsou. Hned jsem pocítila vlnu zklamání a vzteku.

"Mrzí mě ten včerejšek," vyhrkl. Pozvedla jsem obočí a pokynula, ať mluví dál.

"Vím, že jsem to fakt přehnal. Byl jsem tam s Chloe, ty s tím Lukem-"

"Liamem," opravila jsem ho. Zasmál se a mluvil dál:

"No, takže. Vím, že jsi na mě kvůli tomu naštvaná. A chci ti slíbit, že už se to nikdy nebude opakovat. Takže... zase kamarádi?" Natáhl ke mně ruku.

Jamie? Ty chceš brečet? Vždyť Willa nechceš, ne? Chceš přece Liama.

Kamarádi...

Polkla jsem a podala mu svou ruku.

"Tak jo," zašeptal Will a ustoupil, "to ale není všechno, o čem jsem chtěl mluvit."

Zvedla jsem uslzené oči. "Ne?"

Díval se na podlahu. "Potřebuju poradit s Chloe."

Oh.

Chtělo se mi zvracet. Ne z něj. Ani z Chloe, samozřejmě. Ale z toho, co řekl. Přišel za mnou, aby si promluvil o Chloe? To opravdu přišel za holkou, kterou včera políbil, promluvit si o holce, kterou včera taky políbil?!

Zní to komicky. Ale komické to rozhodně není.

"O Chloe?" Sykla jsem.

"Jo."

Spadla mi brada. "Jakože o Chloe."

Pozvedl obočí. "Jo, jakože o Chloe."

Byla jsem v šoku. A zraněná ještě víc.

"Proč se chceš bavit zrovna o ní?" Hlesla jsem a opřela se o dveře.

Pokrčil rameny. "Protože vím, že jen ty mi s ní můžeš poradit. Ptal jsem sevi Jill, ale ta nevěděla. Nevím, jak jí totiž říct-"

Nervy v kýblu. Takhle nějak bych momentálně označila svůj stav. Byla jsem absolutně vyhrocená, zraněná, podvedená, hrdlo se mi svíralo a žaludek obracel o sto osmdesát stupňů.

Co jí chce říct?

"Květiny, čokoláda, to zabírá," vyhrkla jsem dřív, než mi do očí vrhly další slzy.

Will se zmateně rozhlédl po pokoji. "Cože?"

"Prostě ji někam ven a vypal to na ni," zasmála jsem se a do toho rádoby smíchu vložila tolik sarkasmu, kolik jsem jen dokázala.

"Jamie-"

"Vezmi ji na pláž. Pamatuješ? Jako, když jsme byli malí. Vezmi ji na pláž, sedni si s ní do písku a řekni jí, jak moc-" zadrhla jsem se, "jak moc ji miluješ."

Vytřeštil oči. "Jamie, takhle jsem to-"

"Pět minut už vypršelo. Můžeš jít," přerušila jsem ho. Zůstal na mě vyjeveně koukat.

"Běž!" Křikla jsem a ukázala ke dveřím.

"Ne, Jamie, já-"

"Wille, ne!" Vykřikla jsem. "Nechci nic slyšet!"

Uchechtl se. "Kdybych tě neznal, myslel bych si, že žárlíš."

To mi vzalo všechen vítr z plachet. "Na Chloe? Já mám Liama."

Rázem jsme na Chloe oba zapomněli.

"Liama? Toho tvýho naegovanýho plavčíka?"

Zavrčela jsem. "Já ho mám ráda, blbečku!"

"Tak ráda?" Uchechtl se.

"Já se totiž neolizuju s každým za rohem, když se nedívá!"

Spadla mu brada. "Na co narážíš?"

Na včerejšek.

"Tak se olizuješ, když se dívá?" Zeptal se posměšně. Zabolelo to.

"Liama mám ráda, víš? Mám ho mnohem radši než tebe, protože on si ze mě nedělá srandu! A taky, protože k němu jdu pozítří přespat!"

Ztuhl. "Co?"

Vítěz! "Slyšel jsi. Nakopu Harper zadek, protože vyhraju sázku."

Znechuceně si odfrkl. "Takže tě to nepřešlo? Jdeš skočit do postele s tím volem, abys ukázala své kamarádce, že jsi lepší než ona?"

"Není vůl," bránila jsem Liama.

"Až vyrukuješ s tím, že čekáš dítě v sedmnácti, natoč mi ho, jak zdrhá nejbližším východem," zavrtěl nade mnou hlavou.

Strnula jsem. "Vypadni," sykla jsem.

"Fajn!" Prskl a vykročil ke mně. Když už stál jen několik centimetrů ode mě, zamračila jsem se a natiskla se víc ke dveřím.

"Co to děláš?" Zahučela jsem.

"Jdu pryč. Nebo mám vyskočit oknem, Jamie Rogerová?"

Moje tváře polila červeň. "Sorry."

U dveří dole se na mě ještě otočil. Teď už se netvářil ani trochu naštvaně.

"Co?" Zavrčela jsem.

Kousl se zevnitř do tváří. "Nemiluju Chloe. Jenže vím, že jí to nemůžu říct jen tak."

A nechal mě tam stát vyjevenou a totálně šokovanou.

Do smažených vajec!!!

.............

And deep, deeep, deeeep,

To je děs.

:))) dobrou

V médiích Shaawn <3 XD