Yes, professor! /1/

11.2K 187 3
                                    

->Lola<-

Na vysoký to není absolutně jednoduchý, nesnáším dějiny literatury a už vůbec anglický, jediný co je na ní dobrý je Shakespeare a na toho se zaměřuji, právě u něj budeme, tak doufám, že se před novým profesorem vytáhnu... Protože jinak mi to opravdu nejde...

Hned po škole se většinou rozloučím s Carmen a chodím běhat, protože domů to mám cca pět kiláků, tak si to vždycky uběhnu, ráno i odpoledne... Pročistí to hlavu...

Jenže, dneska bych se mohla pojít, jsem stejně unavená a hlavně si beru v kabelce víc věcí než obvykle, s tím se blbě běhá.

"Zejtra s devět na parkoviště?" ptá se mě Carmen.
"Jasně, přiběhnu.." zasměju se a ona to samé. Závidí mi mojí vůli, kdysis mi řekla, že kdyby byla aspoň z poloviny jako já, tak by byla šťastná... Ale já vím ,že ona šťastná je i tak... Je to smíšek, bez problémů, udělaná z každýho, kterej se na ní usměje, někdy mě fascinuje. "Tak, čus," zamávám na ní a pár lidí se kterýma tam stojí a odcházím.

Cesta se dneska zdá nekonečná a ještě ke všemu se začíná zatahovat a mrholí. 

Shit...

Cestou kterou chodím domů skoro nikdo nejezdí, ale přece jen vidím auto, které u mě zpomaluje, až uplně zastaví. Co to?

Modrý Jeep.


->Nathaniel<-

Bezmyšlenkovitě odjíždím ze školního parkoviště a asi kilák od školy vidím dívku, která s tomhle dešti jde pěšky stejným směrem, kterým jedu domů.

Proč jde pěšky?

Vždyť prší! A je chladno, nastydne!

"Sakra..." zakleju a zastavím u ní. Stáhnu okénko u spolujezdce a čekám až dojde k autu.

Jde nejistě, ani se na mě napodívá a jde dál.

"Počkej..." řeknu na ní. "Nastup si, však prší..." podotknu a ona přejde ke staženému okénku.
"Jéé, dobrej," řekne, když si uvědomí, že jsem to já. To mě těší...

"Nastup si, máme stejnou cestu..." povím jí a ona odmítne a ustoupí od auta.


->Lola<-

Nathaniel...

Ach bože!

Ale... Nemůžu se od něj nechat odvést... Je to kurva můj profesor... Krom toho... Neni to tak zlé..

"Zas tak moc neprší.." usměju se a jdu dál.. On pomalu jede okolo mě. 
A já si uvědomím, jak moc jsem to zakřikla... Rozpršelo se... Hodně...

"Fuck this shit...." zakleju a nastoupím k němu do auta, zavřu okénko a čekám než se opět rozjede.

****

Asi kilák od místa, kde sem mu řekla, že bydlím zastavil, je to odpočívalo pro kola apod... Tahle cesta je totiž ofiko vedená spíš jako cesta pro teréní auta (což on má) nebo pro cyklisty, běžce a podobně... Proč zastavil?

"Jak se jmenuješ?" zeptá se mě se zaťatými zuby a mě se to zdá hrozně sexy.

"Lola..." zašeptám. On přikývne a chvíli to vypadá, že přemýšlí. "Mohla bych se vás zeptat?" šeptám.

"Samozřejmě."
"Dáváte doučko?" zeptám se ztraceně... Ta kráva co nás učila předtím mě v tom nechala se máchat... Svině..
"Ano, pokud bude někdo z vás chtít nějak pomoct, pomůžu..." poví mile a znovu nastarutje auto a odveze mě, kde mě domů.
"díky..." řeknu mu. 

->Nathnaniel<-

"Díky.." řekne mi a odejde z auta.

"Kurva..." zakleju. Zhluboka vydechnu a děkuju bohu, že se můžu ovládat... Ty její černý mini kraťásky... ach bože! A ty řetězy na nich... Ježíši, jak já měl, co dělat abych jí pod ty kraťasy nevjel rukou! A ten její úsměv... Bože!

SHIT!

Chvíli počkám, než dojde do domu, protože nemůžu odtrhnout zrak od jejího zadku...Ježiši jak jde... Ach... Bože, jak rád bych jí mrdal zezadu! 

Jakmile zavře dveře, tak zaklepu hlavou, jakobych to všechno chtěj hodit pryč, ale moc se mi to nepodaří... Stejně je sexy!

------

-Dobrá... Trochu o ničem.. A takový divný... Nu což... Nějak to začít musí :D 





Yes, Professor✔️Where stories live. Discover now