Část první

124 16 6
                                    

Otočila další stránku jedné ze stovek knih, které se v knihovně nacházely a očima bloudila po stránce luštíc slova, která tak milovala. Již zapomněla i název knihy, jak se začetla. Zapomněla všechno co se dělo, co by měla řešit a čemu se věnovat. V uších jí vyřvával Zayn a oči jí stále putovaly po stránkách. Nestačila otočit již na další, jelikož se ozval křik.

„ICE! Kde zase lítáš?" hulákala na knihovnu postarší knihovnice, která se právě řítila ke gauči, co tam stál a na němž se rozvalovala začtená světlovláska. Na první pohled knihovnice vypadala jako milá paní s vyšším věkem, ovšem když se kvůli čemukoli rozzlobila, nestačili jste říct vůbec nic.

„Ice, do háje, nemůžu to tady vést celé sama. Už před hodinou a půl jsem tě poslala pro nové knihy, abys je zařadila do kategorií. Když jsem to šla zkontrolovat, nikde jsem je nemohla najít, protože ty se tu s nimi válíš na gauči," rozhodila rukama, až se jí žluté šaty zavlnily.

Světlovláska vytřeštila oči. „Ou, Judy, sakra, promiň..." koktala, vložila kapesník mezi stránky knihy a zaklapla ji. „Je mi to líto, začetla jsem se," přiznala se a sklopila oči.

Judy, knihovnice, ji pohladila po tváři a usmála se. „Jsem ráda, že tolik miluješ knihy. Ale nemůžeš se pokaždé začíst a nic neudělat, takhle to nejde. Já na stará kolena tu nemůžu furt běhat za zákazníky," vysvětlila a pročísla si šedivé vlasy Judy. Ice se usmála a podala jí rozečtenou knížku.

„Můžu?"

„Ať je zítra tady!" zasmála se a knihu označila jako půjčenou. „A teď běž pro ty nové, jinak ti tu knihu nedám!" Ice se se smíchem otočila a zaběhla do skladu, kde byly naskládané další tucty svazků. Vzala jeden komínek označený jako horory a vyskládala jej do správných regálů, vždy podle příjmení autora. Takhle skládala ještě dobrou hodinu a půl, načež se vydala za Judy, která právě někam zmizela. Povzdechla si a stoupla si za pult s očekáváním, zda-li někdo ještě přijde, ačkoli se již smrákalo.
Zvonek u dveří zacinkal a ty se otevřely. Vešla skupinka mladíků s úsměvem na tvářích a vydali se za ní k pultu.

„Ahoj," pozdravil ji jeden a mrkl na ni. Protočila očima.

„Potřebujete něco?" otázala se slušně, ačkoli mrkacího mladíka chtěla okamžitě vyhodit.

Chlapci se zasmáli. „Možná bys nám mohla helpnout."

Povzdechla si. „S čím?"

„V kolik zavíráte?"

„Za deset minut."

„Hoši, jsme v hajzlu," prohodil jeden a pak se otočil zase na Ice. „Asi by nešlo, že bys zavřela tak o tři hodinky dýl, co?" Ušklíbl se a prohrábl si černé vlasy. Neměla ráda černou.

„Myslím, že to není-" chtěla říct, ovšem ode dveří se ozvala Judy s úsměvem, že to určitě půjde a Ice s nimi ty tři hodinky ještě počká, kdyby něco potřebovali. Mladíci jásavě zapadli mezi regály, ale světlovláska vrhla vražedný pohled na knihovnici. „To nemyslíš vážně, že ne?"

„Měla by sis konečně najít nějakého toho kluka, Icee. Však je ti šestnáct, všechny holky kolem tebe nějakého mají, že?"

„Nejsem jako všechny holky..."

„Ale měla bys, pokud chceš na výšku. A teď běž za nimi, pomoz jim. Jo a ten černovlasý byl celkem sladký."


Ahojte všichni! Tak Vás vítám u nového příběhu, který připravuji už hooodně dlouho. Kapitoly jsou krátké, příběh je zatím o ničem, ale všechno bude :D Délka kapitoly - je to schválně, vím totiž, že nejsem schopná už psát dlouhé kapitoly často... To prostě nejde. Části by měly vycházet jednou týdně, buď v úterý, středu nebo sobotu, podle toho, jak mi to bude nejvíce vycházet. Díky moc, že jste se dočetli sem a moc mě potěší, když zanecháte vote nebo komentář nebo dokonce obojí. Mějte se!

ILY ♥ xo_Frozen_xo

Give me a latteKde žijí příběhy. Začni objevovat