Kapitola 9 Část 2

67 4 0
                                    


Můj pohled

Bylo 19:00 a pořád jsme se klepali protože se zatím nic nestalo. A byla bych ráda kdyby se nic nestalo. Pak jsme uslyšeli jakési kroky před náma a přitom tam nikdo nebyl. Kroky byli čím dál tím víc a víc u nás. A přesně když ty kroky byli u nás se před náma zviditelnil ten muž který mě napadl.

,,To by jste taky měli umět. Být neviditelné ale bohužel neumíte protože nejste v hejnu a tak jste zranitelné."

,,Ale ony už v hejnu jsou."

Objevila se mladá  paní s hnědýma kudrnatýma vlasama přesně jako ten mořský muž přímo za ním. Jediné co jsem si dál pamatovala je že ta paní použila jaký si prsten a objevila se velká modrá světelná záře která zranila chlapa. A pak už si jen vzpomínám že jsem ležela na posteli s budíkem 5:49. Měsíc už zmizel a já si oddychla. O půl sedmé jsem napsala holkám jestli jsou v pohodě. A ony řekli že jo ale vůbec netuší co se v noci stalo.

Ve škole jsme si všechno pověděli co se stalo a všech 6 hodin jsme jenom přemýšleli co bude dál až se sejdem na kopečku s tou paní. Navíc nám řekla že prý patříme k hejnu. Hned po škole jsme tentokrát autobusem aby to bylo rychlejší jeli ke kopečku. Došli jsme a já si hned vzpomněla co se v noci děli a kde přesně jsem stála. Na lavičce už stála paní a čekala na nás. Postupně jsme ji s holkama pozdravili a ona se nám představila.

,,Já se jmenuju Klaris. Založila jsem hejno mořských pannech a taky jsem ředitelka našeho města a mořské školy. A vy jste právě členem našeho hejna."

,,A kde je to hejno?" Simča nebyla moc překvapená už podle toho výrazu byla naštvaná že se přestěhuje k hejnu a bude chodit do mořské školy.

,,Nebojte nemusíte se nikam stěhovat nebo tak..." Simča si oddychla a hned vypadala lépe.

,,Ale na mořskou školu chodit musíte. Je podobná jako ta vaše jenom trvá od 18:00 do 19:00. Zapamatujte si pečlivě rozvrh. Pondělí- Plavání, Úterý- Kouzlení, Středa- Dějiny, Čtvrtek- Poznání vod a hlubin oceánu, Pátek- Zpívání a jazyky. Tady máte učebnici na hodinu poznání vod."

Dala nám do ruky 5 kilovou encyklopedii Oceán a už odcházela.

,,Počkejte jak se do té školy dostaneme?"

,,Jo málem bych zapomněla. Tady máte měsíční prsteny a náramky. Stačí když dáte sílu na ten kopeček a vyslovíte schopnosti které ovládáte. Kopeček si vás bude pamatovat. A dávejte pozor aby jste je neztratily, noste je pořád sebou a nikomu ji nedávejte do ruky. Ukládá měsíční energii a používejte ji jenom na tuto věc někdy bývají nebezpečné a tak ji nikdy jindy nepoužívejte."

,,Můžu ještě na něco zeptat?" Řekla Majda celkem rozpačitě.

,,Co se děje?"

,,Kdy na tu školu nastoupíme a jak dlouho tam budeme chodit?"

,,Školní rok začne až vy budete v sedmé třídě. Taky musíte projít základní zkouškou abyste jste se na tu školu dostaly  ta vás bude čekat o prázdninách. Na té škole budete tři roky stejně jak vám bude zbývat na té vaší suchozemské. A teď už vážně musím jít mějte se holky."


Nová část mého životaKde žijí příběhy. Začni objevovat