Kapitola 6

104 10 0
                                    

Moc věcí tam nebylo, jenom něco o nějakých zvířatech a tak ale našla jsem nějakou zaplavenou oblast jménem Atlantida. Myslela jsem že to má něco společného s námi a tak jsem si to pročetla.

Prý to byla vyvinutá civilizace která zmizela v roce 9 600 př.n.l. a taky že to byl ostrov  ale pak tam bylo něco o bozích a válkách a to mě celkem nudilo. Bohužel na internetu to bylo stejné. Ale když byly vyvinutí uměli léčení a měli nějaké rituály a krystaly. Byli tam fakt zajímavé věci ale nechtělo se mi to všechno číst a moc jsem to nechápala. Šla jsem do kuchyně a na stole byli ty papíry o mořských pannách. Napadlo že by si to akorát blbec chtěl přečíst ale to byla obrovská chyba.

V kuchyni když jsem tam šla znova tak jsem uviděla mamku jak má v ruce ty papíry. Vyrvala jsem jí to z ruky a řekla že je to tajné a nikdo to nesmí vědět. Řekla mi že to nikomu neřekne a já jsem jí to dala. Kdybych věděla co se stane dál hned bych ten papír roztrhala na cimpr campr.

Ve škole se nic zajímavého nedělo akorát se jen domlouvala párty kdy to bude a řeklo se že v dubnu. S holkama jsme se domlouvali jestli tam máme jít a nakonec tam půjdeme kromě Majdy. Celkem jsem s ní souhlasila ale zase stejně bych se pak nudila takže aspoň se budu trochu bavit. A navíc tam měl přijít bývalý spolužák. Sobotu a neděli jsem se domlouvala se Simčou že půjdeme ven jenže pršelo a nemohli jsme nic dělat jen si psát.

Dívala jsem na svůj oblíbený film kde chlap dělal něco s rukama a vypadalo to jako květ a tak jsem to udělala taky. Namířila jsem to na kámen myslím že citrín podobný ametystu. A najednou jsem uviděla modrou čáru sálo mi to energii z celýho těla. Myslela jsem že už nejsem mořská panna a tak jsem použila schopnosti ale ty jsem měla. Pak jsem se dotkla vody a nic se nedělo. Zopakovala jsem  tu věc na ten citrín a naopak mi to dávalo energii. Znovu jsem se dotkla vody a nakonec jsem se už proměnila a v tu chvíli jsem to pochopila. Tam si můžeme odložit ploutev a už se pak nemusíme bát vody. Řekla jsem Simče ať se obleče a vezme si kámen který se jí líbí pak se sejdeme na tom kopečku.

Venku už sice nepršelo ale pořád bylo zamračeno a všude mokro. Došla jsem tam a Simča už tam byla a vzala si sebou růžový a trochu průhledný malý kamínek.

,,Udělej tohle a namiř to na ten kámen a pak se dotkni vody a fakt se neboj uvidíš co se stane."

,,Proč?!"

,,Prostě to udělej budeš čumět co se stane."

Udělala to a jen se na mě dívala.

,,Kde mám ploutev?"

,,V tom kameni, stejný způsobem budeš zase mořská panna."

,,Páni už se pak nemusíme vyhýbat vodě!"

,,Ještě tady křič někdo tě uslyší." ,,Promiň" Hned jak jsem to dořekla  tak jsme uslyšeli šumění v lese. Otočila jsem se uviděla jsem Dunaje (dvojčata ze třídy) a Kazda taky ze třídy. Ihned utíkali pryč a my rači taky. ,,No super teď to určitě ví neměla jsi mě posílat ven." Byla na mě fakt naštvaná jako ještě nikdy. ,,Takže jako za to můžu já jo?"

,,A koho asi tak myslím ty blbko?" ,,Hele nevíme co všechno ví ale musíme se bránit a hlavně teď nebejt venku může zas pršet. Můžu jít k tobě?" ,,Jo ale rychle než nás někdo uvidí jako mořské bestie."

Když jsem k ní dorazila  nikdo doma nebyl a tak jsem jí mohla v klidu říct o tý Atlantídě. Pak už jsme se jen namáčeli ale Simča si všimla že ten první den kdy se stala mořskou pannou tak to trvalo 12 sekund ale ted to trvá jen 5 sekund. Koukla jsem se na kalendář a 15 března byl měsíc přesně v podobě D a samozřejmě co nevidím. Za dva dny je úplněk. ,,Čím blíž je úplněk tím rychlejc nám narostou ploutve  takže když nebude měsíc vidět tak nám ploutve narostou za 20 sekund. A to stejné i  schopnosti."

,,Takže když se blíží úplněk tam nám rychle narostou ploutve a budem mět silnější schopnosti?"

,,Přesně tak." Napsala jsem to Majdě a pak jsme se zase namáčeli. Obě dvě jsme leželi na posteli s ploutvemi na mobilech jako kdyby to bylo normální a pak jsme slyšeli jak někdo odemyká dveře. ,,Usuš nás." Pořád mi to říkala šeptem jak o život o což vlastně šlo. Použila jsem rychle schopnost oheň a díky tomu že bude úplněk jsem byla silnější a tak to bylo rychlé.

Nová část mého životaWhere stories live. Discover now