Kapitola 5

109 9 0
                                    


Když byla bohužel zase škola tak hned jak jsem uviděla holky dala jsem jim ty papíry. Museli jsme si to pročíst na záchodě  aby si toho nikdo nevšiml. A ve třídě nám Simča pověděla že jim v domě přestala fungovat elektřina a že neteče teplá voda. Úplně jsme na ní civěli jako sochy a já si pak uvědomila že venku byla dokonce vichřice a ráno jsem viděla pár spadaných keří a stromů.

Já: ,,Možná že bychom neměli tak moc schopnosti používat jinak  uděláme různé záplavy a tak."

Majda: ,,Takže když hodně kouzlíme  tak se počasí zblázní?"

Já: ,,Přesně tak"

Simča: ,,Ale nevíme to jistě." Já: ,,Chceš udělat další katastrofu? Já si teda jistá jsem a ty Simčo a Majdo máte určitě ještě nějaké schopnosti."

Jako 3 hodinu jsme měli Angličtinu ale Majda zase Němčinu takže jsem seděla se Simčou. Celou hodinu nás otravoval Štaud (nejdebilnější kluk z naší třídy) a Simče pořád něco kradli. Napadlo mě že bychom mohli použít schopnosti ale Simča mi hned řekla že se můžeme prozradit. V tom Simča natáhla ruka a trochu ohnula prsty protože byla fakt už naštvaná a najednou na něj začal padat písek a různý kamínky. Musela jsem Simče dát pryč tu ruku a aby si sedla. Jenže ona si šla pro to pouzdro celá vystrašená. ,,Jenom doufám že kvůli mě nebude zemětřesení." Hned jsem ji odpověděla. ,, To by jsi musela použít schopnosti hodněkrát a s větší silou ale aspoň už nemusíme hledat nové schopnosti. Teď už jen Majda."  Když byla přestávka tak nám najednou začali brát aji ten papírek a málem jsme ho roztrhali. Prý si z toho jenom přečetli že: Pijte pouze s brčkem nebo co. Majda na to: ,,By mě zajímalo co si teďka myslí. Počkat.. Já to vidím a je tam napsané že se domluví s klukama aby ten papír ukradli."

Simča: ,,Cože ty umíš lidem čist myšlenky?"

Majda: ,,Asi je to má schopnost."

Pak jsme jí taky řekli to o Simče a ukázali ten bordel. Najednou jsem ale uslyšela našeho třídního abych smazala tabuli. Šla jsem hned za Petrou ale řekla že to slyšela takže jsem to nějak musela udělat. Tabuli na ty propisky nebo co jsem smazala rychle ale pak bylo na řadě si vzít houbu a namočit. Petry která je služba se mnou jsem se zeptala: ,,Vážně musím tu houbu namočit?" ,,Jestli je mokrá tak ne." A odešla jako kdyby byla královna celého světa a já její služebna. Dotkla jsem se tý hnusný věci a bylo to fakt mokrý. Šla jsem za holkama a přemýšlela jak to udělat a vymysleli jsme že Simča bude ovládat vodu a Majda vítr a já budu jakože držet tu houbu. Naštěstí šlo všechno podle plánů ale bylo to fakt těžký a riskantní.

Konečně skončila škola a šli jsme všechny tři ven. Chtěli jsme najít nějaké místo kde se můžeme navštěvovat jako v h2o. Šli jsme až k tramvajové zastávce kde byl takový malinký kopeček měl dvě cesty hned naproti sobě a okolo byli keře a pár kamenů. Hned jsme si tam lehli a přemýšleli jakou může mět Majda poslední schopnost. Pak jsem si všimla Majdy jak se kouká na hejno ptáků. ,,Proč se tam díváš?" Zeptala jsem se jí a ona odpověděla něco co se nedá pochopit. ,,Oni mluví!" ,,COŽE?" Vůbec jsem to nechápala a Simča mi to musela vysvětlit. ,,Asi umí mluvit se zvířaty a to je její schopnost."

Když jsem byla doma tak jsem uvědomila že vůbec nemyslím na školu a šla se učit. Ale vy už asi víte jak to dopadne že? Nakonec mě to začalo nudit a vzala jsem si encyklopedii oceánu a něco si četla.

Doufám že se vám to zatím líbí a jsem ráda za každýho člověka co si to přečte. Brzo napíšu další kapitolu tak se mějte. :) :*


Nová část mého životaWhere stories live. Discover now